Nejvyšší soud 29 Nd 408/2026 – Určení členství v družstvu

Žalobkyně (B. M.) a druhý žalovaný (I. M.) podali odvolání proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“) ze dne 24. září 2025, č. j. 42 Cm 9/2024-209, jímž krajský soud zamítl žalobu na určení, že žalobkyně je členkou prvního žalovaného (Bytového družstva Alberta Kučery 10) s členským vkladem 5 000 Kč (bod I. výroku), rozhodl o nákladech řízení (body II. a III. výroku) a zamítl návrh druhého žalovaného na ustanovení zástupce z řad advokátů (bod IV. výroku).

Krajský soud usnesením ze dne 27. ledna 2026, č. j. 42 Cm 9/2024-235, pravomocně zastavil řízení o odvolání druhého žalovaného v rozsahu, v němž napadal body I. a II. výroku rozsudku; ve zbývajícím rozsahu se vede řízení o odvolání žalobkyně a druhého žalovaného u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. 5 Cmo 44/2026.

Podáním ze dne 23. července 2026 (č. l. 246) namítl druhý žalovaný podjatost soudců senátu 5 Cmo Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Ondřeje Hrudy, Ph.D., JUDr. Víta Jaška a JUDr. Zdeňky Šindelářové. Má za to, že senát rozhoduje „zaujatě a nespravedlivě“, a žádá, aby bylo prověřeno, zda výše uvedení soudci byli „řádně určeni dle rozvrhu práce“. Dále argumentuje, že soudce JUDr. Ondřej Hruda, Ph.D., má vztah k rozhodujícímu soudci krajského soudu JUDr. Ivo Walderovi, kterému se „asi snaží zavděčit“ a potvrzuje všechna jeho rozhodnutí.

Věc byla předložena Nejvyššímu soudu spolu s vyjádřením k námitce podjatosti dotčených soudců senátu 5 Cmo Vrchního soudu v Olomouci. Všichni jmenovaní soudci shodně uvedli, že nemají vztah k účastníkům řízení a že na výsledku věci nemají žádný zájem.

Podle ustanovení § 14 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

Ke kritériím, z nichž může vyplývat soudcův poměr k věci, srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „Sb. rozh. obč.“). „Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce. Srov. též nález Ústavního soudu ze dne 3. července 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sen. zn. 29 NSČR 79/2014, uveřejněného pod číslem 20/2015 Sb. rozh. obč.

Ve světle takto vymezených kritérií Nejvyšší soud uzavírá, že druhý žalovaný ve vznesené námitce podjatosti nevymezil žádný konkrétní důvod podjatosti soudců Vrchního soudu v Olomouci, jenž by splňoval výše popsané. Důvodem pro vyloučení soudce výslovně nejsou okolnosti, které spočívají v jeho postupu v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (§ 14 odst. 4 o. s. ř.). Rovněž námitka, aby bylo prověřeno, zda označení soudci byli „řádně určeni dle rozvrhu práce“, není způsobilá založit důvod pochybovat o nepodjatosti soudců rozhodujícího senátu.

Nejvyšší soud proto jako soud nadřízený (§ 16 odst. 1 věta první o. s. ř.) rozhodl, že členové rozhodujícího senátu 5 Cmo Vrchního soudu v Olomouci nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí věci.

Pro řízení je rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění.