Nejvyšší soud 29 Nd 485/2026 – Zaplacení částky 129 376 Kč s příslušenstvím

Žalobkyně podala dovolání proti v záhlaví označenému rozsudku Městského soudu v Praze. Věc je vedena u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 28 Cdo 2117/2026.

Podáním ze dne 24. srpna 2026 namítla dovolatelka podjatost dvou soudců soudního oddělení Nejvyššího soudu č. 28, Mgr. Petra Krause (dále jen „P. K.“) a Mgr. Zdeňka Sajdla (dále jen „Z. S.“), kteří podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu mají rozhodovat (společně s JUDr. Janem Eliášem, Ph. D.) v její dovolací věci.

Námitku podjatosti odůvodnila tím, že označení soudci byli členy senátu Nejvyššího soudu, který vydal „usnesení“ (správně rozsudek) ze dne 21. června 2023, sp. zn. 28 Cdo 1394/2023. Právní názor obsažený v označeném rozhodnutí (s nímž dovolatelka nesouhlasí) aplikují soudy nižších stupňů i v jiných věcech (včetně této) a dovolatelka má „důvodnou obavu“, že P. K. a Z. S. nebudou schopni objektivně zvážit (její) argumenty proti vlastnímu dříve vyjádřenému názoru.

P. K. a Z. S. ve vyjádřeních k námitce podjatosti (z 26. srpna 2026) shodně uvedli, že k účastníkům, k jejich zástupcům ani k projednávané věci nemají žádný vztah, ani nemají žádný zájem na výsledku sporu; podíleli se toliko na projednávání a rozhodování jiných věcí týchž účastníků (včetně té, již označila dovolatelka).

Nejvyšší soud [senát č. 29, kterému podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu přísluší o podané námitce podjatosti rozhodnout v souladu s § 16 odst. 1 větou druhou zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“)] dospěl k závěru, že námitka podjatosti není důvodná.

Podle § 14 o. s. ř. (v aktuálním znění, pro věc rozhodném) soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

V daném případě dovolatelka opírá vznesenou námitku jen o skutečnosti, které jako nezpůsobilé vylučuje dikce § 14 odst. 4 o. s. ř. (rozhodování v jiných věcech).

Nejvyšší soud proto aniž nařizoval jednání (§ 16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.) rozhodl, že označení soudci Nejvyššího soudu nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí ve výroku označené věci.