29 NSCR 10/2024 – Nejvyšší soud

MSPH 90 INS 7368/2021 29 NSČR 10/2024-P126-36 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Hynka Zoubka v insolvenční věci dlužníka Acquisition Capital, a. s., se sídlem v Praze 4, Doudlebská 1699/5, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 24136069, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 90 INS 7368/2021, o přihlášce pohledávky č. P126 věřitele č. 96, o dovolání věřitele č. 96 Arca Capital CEE, uzavřený investiční fond, a. s. v likvidaci, se sídlem v Praze 4, Doudlebská 1699/5, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 28470729, zastoupeného Mgr. Markem Vojáčkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15, PSČ 110 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. února 2022, č. j. MSPH 90 INS 7368/2021, 4 VSPH 232/2022-P126-15, takto: I. Řízení o „dovolání“ proti usnesení Městského soudu v Praze 7. prosince 2021, č. j. MSPH 90 INS 7368/2021-P126-5, se zastavuje. II. Dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. února 2022, č. j. MSPH 90 INS 7368/2021, 4 VSPH 232/2022-P126-15, se odmítá. Odůvodnění: 1. Usnesením ze dne 7. prosince 2021, č. j. MSPH 90 INS 7368/2021-P126-5, odmítl Městský soud v Praze (dále též jen „insolvenční soud“) přihlášku č. P126 věřitele č. 96 Arca Capital CEE, uzavřený investiční fond, a. s. v likvidaci, ze dne 25. října 2021, doručenou insolvenčnímu soudu dne 12. listopadu 2021, ve výši 42 021 789,43 Kč (bod I. výroku), a určil, že právní mocí rozhodnutí končí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení (bod II. výroku). 2. K odvolání věřitele č. 96 Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení insolvenčního soudu. 3. Soudy vyšly z toho, že: 1/ Insolvenční soud usnesením ze dne 1. září 2021, č. j. MSPH 90 INS 7368/2021-A-46, zjistil úpadek dlužníka a na jeho majetek prohlásil konkurs. Věřitele, kteří dosud nepřihlásili pohledávky, insolvenční soud vyzval, aby tak učinili ve lhůtě do 2 měsíců ode dne zveřejnění rozhodnutí o úpadku v insolvenčním rejstříku; usnesení bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku téhož dne. 2/ Dne 27. října 2021 v 09:46:05 hod. byla insolvenčnímu soudu doručena prostřednictvím datové schránky přihláška pohledávky P100 (včetně příloh) věřitele č. 96, odeslaná jeho (tehdejší) zástupkyní advokátkou JUDr. Renatou Veseckou, Ph.D., na elektronickém formuláři, obsahující 3 dílčí pohledávky v celkové výši 11 862 374,30 Kč. Pořadové číslo datové zprávy bylo 378129/2021, ID zprávy 961611462. 3/ Téhož dne byla insolvenčnímu soudu doručena v 10:24:02 hod. pod pořadovým číslem zprávy 378234/2021 a ID zprávy 961632956 datová zpráva s názvem „přihláška pohledávky do insolvenčního řízení Acquisition Capital, a. s. – 15 mil“, odeslaná stejnou zástupkyní věřitele č. 96. Žádnou z 11 příloh však nebyla přihláška pohledávky na elektronickém formuláři ani v jiné formě. Proto byly původně listiny zaevidovány jako doplnění k přihlášce P100 (P100-2). Přílohy této zprávy tvořily plná moc, směnka, smlouva o zápůjčce, předávací protokol, výpis z účtu, smlouva o zřízení zástavního práva, úřední výpis z Notářského centrálního registru záložních práv, oznámení o vzniku zástavního práva, „EUR 7, 116, 894 Shareholder Loan, Agreement“, Arca Capital CEE bank account notification a Arca Capital CEE request for payment. 4/ Dne 12. listopadu 2021 v 15:22:28 hod. bylo insolvenčnímu soudu doručeno podání, které obsahovalo přihlášku tří dílčích pohledávek za dlužníkem v celkové výši 42 021 789,43 Kč (kde dílčí pohledávku 1 představovala jistina ve výši 15 000 000 Kč). V doplnění věřitel uvedl, že zapsané doplnění k přihlášce č. P100 (P100-2) není doplněním, nýbrž samostatnou přihláškou. 5/ Následně insolvenční soud zapsal přihlášku tří dílčích pohledávek ve výši 42 021 789,43 Kč jako samostatnou přihlášku pod č. P126 (P126-1). K přílohám, které byly doručeny samostatně dne 27. října 2021 a dosud byly evidovány u přihlášky č. P100 (P100-2), byl přidán záznam o mylném zařazení. 4. Odvolací soud – vycházeje z § 83, § 89 odst. 1, § 136 odst. 2 písm. d/, § 173 odst. 1 a § 185 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), a z § 43 a § 57 odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“) – přisvědčil závěru insolvenčního soudu o opožděnosti přihlášky, neboť přihlašovací lhůta 2 měsíců počítaná ode dne zveřejnění rozhodnutí o úpadku v insolvenčním rejstříku uplynula 1. listopadu 2021 a věřitel č. 96 přihlásil pohledávku č. P126 do insolvenčního řízení prokazatelně prostřednictvím datové schránky své tehdejší zástupkyně až dne 12. listopadu 2021, tj. 11 dnů po uplynutí přihlašovací lhůty. 5. K argumentaci věřitele č. 96 odvolací soud dodal, že ze spisu a z insolvenčního rejstříku je jednoznačné, že obsahem datové zprávy ID 961632956, doručené insolvenčnímu soudu dne 27. října 2021 v 10:24:02 hod. bylo toliko 11 dokumentů (příloh) bez jakéhokoliv průvodního podání. Žádný jiný dokument, jenž by bylo možné považovat za přihlášku (byť vadnou), však nebyl v této datové zprávě obsažen (k ní připojen). Odvolací soud tak měl za zřejmé, že věřitel č. 96 pohledávku přihlásil až následně podáním ze dne 12. listopadu 2021 (P126-1), neboť samotné přílohy přihlášky (P126-2) nelze považovat za podání, které by bylo způsobilé zahájit řízení o pohledávce. Proto nemohl insolvenční soud postupovat podle § 43 o. s. ř., když žádné podání, jehož vady by bylo možno odstranit, učiněno nebylo. 6. Proti usnesení odvolacího soudu a výslovně i proti usnesení insolvenčního soudu podal věřitel č. 96 dovolání, jehož přípustnost vymezuje na základě § 237 o. s. ř. argumentem, že napadená rozhodnutí závisejí na vyřešení otázky, kterou soudy posoudily v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, namítá nesprávné právní posouzení věci a požaduje, aby Nejvyšší soud napadená rozhodnutí změnil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení. 7. Konkrétně dovolatel namítá, že soudy nesprávně posoudily otázku opožděnosti přihlášky pohledávky. Míní, že přihlášku podal včas. Nebyla-li přihláška podána na předepsaném formuláři, i tak měl insolvenční soud povinnost posoudit podání podle obsahu (jako přihlášku) a měl dovolatele vyzvat k nápravě postupem podle § 43 o. s. ř. Současně dovolatel poznamenal, že téhož dne s časovým odstupem několika minut zaslal insolvenčnímu soudu dalších šest formulářů s mnoha přílohami, z čehož bylo patrno, že činí úkon ve vztahu k soudu, který je jednoznačně srozumitelný a určitý v tom smyslu, že má vůli přihlásit pohledávky do insolvenčního řízení. Nedošlo-li k přiložení formuláře, ale zároveň s podáním odešly všechny přílohy včetně právního titulu, ze kterého byla odvozována pohledávka, a podání bylo v názvu zprávy označeno dokonce výší pohledávky, pak šlo o podání dostatečně určité. 8. Řízení o dovolání proti usnesení insolvenčního soudu Nejvyšší soud zastavil podle § 243b věty před středníkem a § 104 odst. 1 o. s. ř., když k projednání takového dovolání není dána funkční příslušnost soudu. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. 9. Dovolání proti usnesení odvolacího soudu, které může být přípustné jen podle § 237 o. s. ř. a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v § 238 o. s. ř., Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř. jako nepřípustné. 10. Učinil tak proto, že právní posouzení věci, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá a které bylo dovoláním zpochybněno, je (oproti mínění dovolatele) souladné s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu k náležitostem přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení a k odstraňování případných vad přihlášky. Jde především o usnesení ze dne 16. prosince 2009, sen. zn. 29 NSČR 18/2009, uveřejněné pod číslem 64/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení ze dne 21. května 2014, sen. zn. 29 NSČR 109/2013, uveřejněné pod číslem 104/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení ze dne 27. září 2017, sen. zn. 29 NSČR 107/2015, uveřejněné pod číslem 155/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 155/2018“), a usnesení ze dne 29. srpna 2018, sen. zn. 29 NSČR 191/2016. 11. Nejvyšší soud v obecné rovině přisvědčuje dovolateli v tom, že podání přihlášky do insolvenčního řízení učiněné jinak než na předepsaném formuláři (tj. formuláři, jehož náležitosti vymezuje § 8 vyhlášky č. 191/2017 Sb., o náležitostech podání a formulářů elektronických podání v insolvenčním řízení a o změně vyhlášky č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona, a jehož podoba je bezplatně zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti) nezpůsobuje procesní bezúčinnost podání, ale zakládá vadu přihlášky, která je (pro dobu po rozhodnutí o úpadku) důvodem pro postup podle § 188 odst. 2 insolvenčního z