29 NSCR 181/2022

Usnesením ze dne 25. ledna 2021, č. j. KSHK 15 INS XY, Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „insolvenční soud“) odmítl přihlášku pohledávky věřitele č. 7 (M. R.) přihlášenou do insolvenčního řízení dlužnice (B. R.) v celkové výši 420 134,82 Kč (bod I. výroku) a ukončil účast věřitele č. 7 v insolvenčním řízení (bod II. výroku).

K odvolání věřitele č. 7 Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením zrušil rozhodnutí insolvenčního soudu jako rozhodnutí, jehož vydání zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), „nepředpokládá“, když účast věřitele č. 7 v insolvenčním řízení skončila již dne 3. listopadu 2020 (právní mocí rozsudku ze dne 18. května 2020, č. j. 15 ICm XY, kterým insolvenční soud zamítl jeho žalobu o určení pravosti přihlášené pohledávky).

Proti usnesení odvolacího soudu podal věřitel č. 7 včasné dovolání (P7-26), při jehož podání nebyl zastoupen advokátem ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání (§ 241 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále též jen „o. s. ř.“).

Nedostatek povinného zastoupení dovolatel neodstranil ani na výzvu insolvenčního soudu (usnesení ze dne 1. června 2022, č. j. KSHK 15 INS XY). Nejvyšší soud proto řízení o dovolání zastavil podle § 243c odst. 3 věty třetí, § 241b odst. 2 části věty před středníkem, § 104 odst. 2 a § 243f odst. 2 o. s. ř. Zastavení dovolacího řízení nebrání skutečnost, že dovolatel byl ve výzvě insolvenčního řízení poučen o následcích své nečinnosti tak, že dovolání bude odmítnuto (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2002, sp. zn. 22 Cdo 687/2002).

S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění (srov. bod 2., článek II části první zákona č. 269/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).