29 NSCR 78/2023 – Nejvyšší soud

ECLI: ECLI:CZ:NS:2024:29.NSCR.78.2023.1
Datum: 2024-10-31
Z rozhodnutí: Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců Mgr. Milana Poláška a Mgr. Hynka Zoubka v insolvenční věci dlužníka Nové byty Ostrava s. r. o., se sídlem v Ostravě, Masná 1493/8, PSČ 702 00, identifikační číslo osoby 27 77 82 23, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 31 INS 9912/2013, o konečné zprávě a o vyúčtování odměny a výdajů inso…
KSOS 31 INS 9912/2013 29 NSČR 78/2023-B-234 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců Mgr. Milana Poláška a Mgr. Hynka Zoubka v insolvenční věci dlužníka Nové byty Ostrava s. r. o., se sídlem v Ostravě, Masná 1493/8, PSČ 702 00, identifikační číslo osoby 27 77 82 23, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 31 INS 9912/2013, o konečné zprávě a o vyúčtování odměny a výdajů insolvenčního správce, o dovolání Mgr. Emila Fischera, MBA, se sídlem v Praze, U Prašné brány 1078/1, PSČ 110 00, jako insolvenčního správce dlužníka proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 9. června 2023, č. j. KSOS 31 INS 9912/2013, 4 VSOL 216/2023-B-222, takto: Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 9. června 2023, č. j. KSOS 31 INS 9912/2013, 4 VSOL 216/2023-B-222, a výrok II. usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. března 2023, č. j. KSOS 31 INS 9912/2013-B-208, se zrušují a věc se vrací Krajskému soudu v Ostravě k dalšímu řízení. Odůvodnění: Krajský soud v Ostravě (dále též jen „insolvenční soud“) usnesením ze dne 2. března 2023, č. j. KSOS 31 INS 9912/2013-B-208: Schválil konečnou zprávu a vyúčtování odměny a výdajů insolvenčního správce (Mgr. Emila Fischera, MBA) obsažené v podání ze dne 22. února 2022, s tím, že: a) celkový výnos zpeněžení činí 11.459.960,40 Kč (nezajištěný majetek) a 219.992.394,- Kč (zajištěný majetek), b) odměna insolvenčních správců činí celkem 10.960.987,08 Kč, c) hotové výdaje insolvenčního správce činí 7.628,- Kč, d) pohledávky za podstatou činí 20.326.264,30,- Kč, e) pohledávky postavené na roveň pohledávkám za podstatou činí 30.171,- Kč, f) zajištěnému věřiteli bylo vyplaceno celkem 195.866.982,71 Kč, g) částečným rozvrhem bylo vyplaceno 3.928.800,- Kč, a h) pro přihlášené věřitele zbývá 331.521,31 Kč (výrok I.) Rozhodl, že z částky 10.960.987,08 Kč dle výroku I. b) připadá na insolvenčního správce částka 7.635.857,46 Kč a na bývalého insolvenčního správce (Horizont ISPL v. o. s.) [dále též jen „insolvenční správce H“] částka 3.325.129,62 Kč (výrok II.). Insolvenční soud vyšel z toho, že: 1) Dne 9. října 2013 byl zjištěn úpadek dlužníka; konkurs na jeho majetek byl prohlášen 6. prosince 2013 a stále trvá; rozhodnutím z 12. prosince 2013 odvolala schůze věřitelů z funkce insolvenčního správce H a jmenovala současného správce. 2) Proti konečné zprávě podal včasné námitky jen insolvenční správce H; primárně zpochybňoval celkovou výši odměny insolvenčních správců, která měla (podle jeho názoru) činit 16.625.648,08 Kč; požadoval, aby jeho podíl na celkové odměně činil polovinu. 3) Dominantní majetkovou hodnotou podstaty byl bytový komplex „Nové byty Ostrava“, tvořený 95 bytovými jednotkami, garážemi a pozemky [viz soupis majetkové podstaty (B-4)]; tyto bytové jednotky, garáže a pozemky „tvořily“ předmět zajištění pohledávky původního věřitele (Sberbank CZ a. s.) aktuálně postoupené na společnost GOKR s. r. o. (dále jen „zajištěný věřitel“). 4) Insolvenční správce předmět zajištění postupně zpeněžoval, výtěžek zpeněžení postupně vydával zajištěnému věřiteli: a) s povolením čerpat zálohu na odměnu v obvyklé výši (viz usnesení B-33, B-75, B-76, B-78, B-83, B-88, B-92, B-95, B-178 a B-191), b) s povolením čerpat zálohu na odměnu ve snížené výši, když insolvenční správce sdělil, že po dohodě se zajištěným věřitelem nebude nárokovat další odměnu v částce přesahující částku 452.815,51,- Kč bez daně z přidané hodnoty (viz usnesením B-101) a c) bez odpočtu zálohy na odměnu (z téhož důvodu) [viz usnesení B-110, B-140 a B-147]. 5) V doplnění konečné zprávy (ze dne 22. února 2022) insolvenční správce uvedl, že „neuplatňuje (vzdává se) části nepřiznané odměny z výtěžku zpeněžení zajištěného majetku v částce 5.664.661,- Kč včetně daně z přidané hodnoty“; při projednání konečné zprávy potvrdil, že na základě dohody se zajištěným věřitelem (vzhledem k jeho aktivitě při zpeněžování) navrhuje snížení odměny „z předmětu zajištění“. Na tomto základě insolvenční soud předeslal, že se insolvenční správce vzdal části nároku na odměnu; takové jednání považoval za možné a souladné se zásadou určenou § 5 písm. a) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona). Za stavu, kdy bylo v průběhu insolvenčního řízení činných více insolvenčních správců, zdůraznil, že každý z těchto správců se může vzdát (části) nároku na odměnu jen sám za sebe (v mezích svého podílu na celkové odměně určené pro všechny v řízení činné insolvenční správce). Jde o logický důsledek toho, že vzdání se nároku na odměnu je právní jednání mající atributy hmotně právního jednání (prominutí dluhu), které může učinit jen ten, komu svědčí dané právo. Jelikož insolvenční správce H nemohl být vzdáním se části odměny insolvenčním správcem dotčen, počítal insolvenční soud pro účely rozdělení celkové částky odměny mezi insolvenční správce i s částkou 5.664.661,- Kč (tj. s celkovou výší odměny v částce 16.625.648,08 Kč). Jde-li o určení podílu insolvenčních správců na odměně, insolvenční soud – vycházeje z § 29 insolvenčního zákona a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů (dále jen „vyhláška“) – konstatoval, že každému z insolvenčních správců náleží podíl odměny odpovídající zejména délce doby, rozsahu a náročnosti jejich činnosti. V této souvislosti připomenul, že o odvolání insolvenčního správce H rozhodli věřitelé na první schůzi (12. prosince 2013); doba činnosti tohoto insolvenčního správce byla sice krátká [od června 2013 (ustanovení předběžným správcem) do prosince 2013], ale velmi intenzivní, a to jak „na straně aktiv dlužníka (zjištění a zajištění majetku, jeho soupis), tak na straně pasiv (přezkum přihlášených pohledávek)“. Insolvenční správce vykonává funkci od prosince 2013 (konečnou zprávu podal v únoru 2022); podle kritéria délky doby výkonu funkce by podíl na odměně insolvenčního správce H činil 6,7 %. Jde-li o náročnost, pracnost a složitost činnosti insolvenčních správců za dobu výkonu funkce – pokračoval insolvenční soud – je obecnou zkušeností, že první měsíce po rozhodnutí o úpadku jsou z pohledu insolvenčního správce nejpracnější a provedení prvotních úkonů (zjištění a zajištění majetku) je předpokladem pro následné úspěšné pokračovaní v konkursu, zejména pro zpeněžovaní. Tomu odpovídá „ustálená (či minimálně ustalující se) rozhodovací praxe soudů, podle níž v případě změny správce schůzí věřitelů nelze výrazně zohledňovat kritérium délky činnosti toho kterého správce“; s přihlédnutím k rozsahu a náročnosti činnosti odvolaného správce má jeho podíl na odměně „obvykle spadat do intervalu“ mezi jednou pětinou až jednou třetinou. Shora zmíněné pravidlo se uplatní i v projednávané věci, kdy většinu činnosti (včetně náročné správy majetku podstaty a rozsáhlého zpeněžování) provedl (logicky) insolvenční správce; současně insolvenční soud nepochybuje o tom, že insolvenční správce H (i jako předběžný správce) vykonával svou činnost intenzivně a pro podstatu přínosně (viz přílohy jeho podání ze dne 17. října 2022). Proto dospěl na základě celkového zohlednění doby činnosti, rozsahu a náročnosti činnosti insolvenčního správce H k závěru, že jeho podíl na celkové odměně odpovídá jedné pětině. Počítáno „ze základny“ 16.625.648,08 Kč, činí odměna insolvenčního správce H 3.325.129,62 Kč; zbývající část odměny (po zohlednění vzdání se části odměny) náleží insolvenčnímu správci. Vrchní soud v Olomouci k odvolání insolvenčního správce usnesením ze dne 9. června 2023, č. j. KSOS 31 INS 9912/2013, 4 VSOL 216/2023-B-222, potvrdil usnesení insolvenčního soudu ve výroku II. o rozdělení odměny mezi insolvenční správce. Odvolací soud – cituje § 7, § 27, § 29 odst. 1, § 36 odst. 1 až 3, § 38 odst. 1, 3, 4 a 7 insolvenčního zákona (ve znění účinném do 31. května 2019), a § 6 vyhlášky (ve znění účinném do 31. prosince 2013) a odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. ledna 2012, sen. zn. 29 Cdo 4135/2011, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2015, sen. zn. 29 NSČR 54/2013, uveřejněné pod číslem 82/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 82/2016“) – vyšel dále z toho, že: a) Insolvenční správce H byl ustanoven předběžným správcem usnesením ze dne 17. června 2013, s tím, aby neprodleně zjistil a zajistil majetek dlužníka, přezkoumal jeho účetnictví a o výsledcích šetření podal písemnou zprávu ve lhůtě 20 dnů od doručení usnesení; jako předběžný správce podával pravidelně zprávy o výsledku šetření ohledně hospodářské situace dlužníka a účastnil se jednání před insolvenčním soudem; insolvenčním správcem dlužníka byl ustanoven usnesením ze dne 9. října 2013. b) Insolvenční správce H podal zprávu o dosavadní činnosti a hospodářské situaci, účastnil se přezkumného jednání a schůze věřitelů dne „21. prosince 2013“ (správně 12. prosince 2013), přezkoumal pohledávky věřitelů č. P1 až P7 (v rámci sedmi přihlášek by

Citovaná ustanovení

§ 29 (182/2006 Sb.)§ 38 (182/2006 Sb.)§ 5 (182/2006 Sb.)§ 237 (99/1963 Sb.)§ 243g (99/1963 Sb.)