29 Odo 264/2001 — Nejvyšší soud

29 Odo 264/2001 citace  Název judikátu:Společnost s ručením omezeným. Převod obchodního podílu. Prohlášení o přistoupení k zakladatelské listině. Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:24. 4. 2002 Spisová značka:29 Odo 264/2001 ECLI:ECLI:CZ:NS:2002:29.ODO.264.2001.1 Typ rozhodnutí:rozsudek Dotčené předpisy:§ 115 odst. 3 předpisu č. 513/1991Sb. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí I.ÚS 479/02 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 29 Odo 264/2001 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Zdeňka Krčmáře právní věci žalobkyně, B., spol. s r.o., zast. advokátem, proti žalované V., v.o.s., zast. advokátem, o zaplacení 900.000,- Kč s přísl., ze směnky, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 50 Cm 234/99, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. prosince 2000, č.j. 5 Cmo 86/2000-45, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradu nákladů dovolacího řízení 22.575,- Kč do rukou jejího právního zástupce. Odůvodnění: Rozsudkem ze dne 1.12.1999, č.j. 50 Cm 234/99-24, ve znění opravného usnesení ze dne 23. 1. 2002, č.j. 50 Cm 234/99-59, zrušil Krajský obchodní soud v Praze směnečný platební rozkaz ze dne 10.6.1999, č. j. Sm 402/99-8, kterým uložil žalované zaplatit žalobci 900.000,- Kč s přísl., ze směnky. Odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. V odůvodnění rozsudku odvolací soud uvedl, že se ztotožňuje se skutkovými zjištěními, která učinil soud prvního stupně. Dokazování doplnil pouze usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3.4.2000 sp. zn. F 164-C 2030/92, z něhož zjistil, že rejstříkový soud zamítl návrh na zápis změn společníků B. T., spol. s r.o., protože smlouva o převodu obchodního podílu neobsahuje prohlášení nabyvatele, který nebyl společníkem, o přistoupení ke společenské smlouvě nebo stanovám a podpisy nejsou úředně ověřeny. Pro rozhodnutí v projednávané věci je třeba vyřešit otázku, zda je podle ustanovení § 115 odst. 3 obchodního zákoníku (dále též jen „obch. zák.“) nutné výslovné prohlášení nabyvatele obchodního podílu o jeho přistoupení ke stanovám nebo společenské smlouvě, jestliže se převádí obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným, která má pouze jednoho společníka. Na řešení této otázky existují různé právní názory; odvolací soud zastává stejný právní názor jako soud prvního stupně, protože ve společnosti s ručením omezeným nelze vyloučit další převody obchodního podílu, popřípadě jeho rozdělení a převedení na více osob, kdy by prohlášení podle § 115 odst. 3 obch. zák. již bylo vždy třeba. Dovolatelka požadovala připuštění dovolání o otázce, zda prohlášení podle ustanovení § 115 odst. 3 obch. zák. musí zcela odpovídat dikci zákona nebo může být učiněno i jinak. Podle názoru odvolacího soudu není třeba, aby prohlášení bylo zcela v dikci zákona a postačí, aby společenská smlouva obsahovala odlišné vyjádření, musí ale jít o prohlášení. Ustanovení bodu 2. posuzované společenské smlouvy tento požadavek nesplňuje, protože je zcela obecné a nelze z něj dovodit shora uvedené obsahové náležitosti. Proto odvolací soud neshledal důvody pro připuštění dovolání v této otázce. Uzavřel však, že podmínky pro připuštění dovolání jsou splněny pro otázku, zda je nutné prohlášení nabyvatele obchodního podílu podle ustanovení § 115 odst. 3 obch. zák. ve společnosti s ručením omezeným, jejímž není společníkem, jestliže má společnost jediného společníka a převádí se celý obchodní podíl. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně v otevřené lhůtě dovolání. Co do přípustnosti odkázala na ustanovení § 239 odst. 1, co do důvodu na ustanovení § 241 odst. 3 písm. d) občanského soudního řádu (dále též jen „o.s.ř.“), když namítá nesprávné právní posouzení věci. V dovolání uvedla, že smlouva o převodu obchodního podílu, která byla kauzou předmětné směnky, se uzavírala o převodu obchodního podílu v jednočlenné společnosti s ručením omezeným. Vnitřní poměry společnosti proto byly v té době upraveny zakladatelskou listinou. Za této situace nemusela smlouva o převodu obchodního podílu obsahovat prohlášení vyžadované v ustanovení § 115 odst. 3 obch. zák., neboť obchodní zákoník vyžaduje takové prohlášení při přistoupení ke společenské smlouvě, nikoli k zakladatelské listině. V případě jediného společníka neexistuje společenská smlouva s dalšími účastníky, ke které by mohl nabyvatel přistoupit. Dochází pouze k záměně jediného společníka za jinou osobu, která má možnost ihned, na základě rozhodnutí jediného společníka, znění zakladatelské listiny změnit podle svých požadavků a potřeb. Dovolatelka poukázala i na výklad § 115 odst. 3 obch. zák. před poslední velkou novelou obchodního zákoníku (rozumí se novela účinná k 1.7.1996), kdy bylo judikováno, že prohlášení podle citovaného ustanovení musí smlouvy o převodu obchodního zákoníku obsahovat i tehdy, je-li nabyvatel společníkem, ačkoli logický výklad umožňoval nepochybně i opačnou interpretaci. Z toho jednoznačně podle názoru dovolatelky vyplývá, že judikatura v tomto případě vychází z doslovného znění obchodního zákoníku, který však výslovně stanoví požadavek, aby smlouva o převodu obchodního podílu obsahovala prohlášení o přistoupení ke společenské smlouvě a nikoli k zakladatelské listině. Pro případ, že dovolací soud zaujme stanovisko, že prohlášení podle § 115 odst. 3 obch. zák. musí obsahovat i smlouva o převodu obchodního podílu v jednočlenné společnosti, požaduje dovolatelka, aby též posoudil formulaci takového prohlášení. Posuzovaná smlouva o převodu obchodního podílu obsahuje ve svém článku II. formulaci „nabyvatel přejímá převáděný obchodní podíl se všemi právy a povinnostmi, které z obchodního podílu převádějícímu společníku příslušely.“ Dovolatelka je toho názoru, že uvedená formulace dostatečně splňuje požadavky stanovené obchodním zákoníkem, když z dikce zákona nelze dovodit, že by text prohlášení nabyvatele musel odpovídat nějakému zákonem přesně předepsanému znění a nestačilo by tedy prohlášení obecné. Dovolatelka též vytýká odvolacímu soudu, že nevzal zřetel na jasně projevenou vůli účastníků smlouvy, která nepochybně spočívala v záměru převést obchodní podíl ve společnosti B. T., spol. s r.o. na žalovaného. V tom směru odkazuje dovolatelka na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26.11.1998, sp. zn. 25 Cdo 1650/98. Z uvedených důvodů navrhuje dovolatelka, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Žalovaná ve vyjádření k dovolání uvedla, že není správné tvrzení žalobkyně, že v okamžiku uzavření smlouvy o převodu obchodního podílu mezi účastníky byly vnitřní poměry společnosti B. T., spol. s r.o. upraveny zakladatelskou listinou a sporné je dokonce i tvrzení, že se jednalo o převod obchodního podílu v jednočlenné společnosti. Žalovaná již ve svých předchozích podáních upozorňovala na to, že tato společnost neměla od 24.1.1997 jednatele a není tedy vysvětleno, jak mohla být do obchodního rejstříku zapsána změna založená smlouvou o převodu obchodního podílu ze dne 16.12.1998, kterou převáděla společnost I-K. s.r.o. svůj obchodní podíl na základním jmění ve výši 50 % na společnost B. T., spol. s r.o. za dohodnutou cenu 1 Kč. Žalovaná shledává zcela bez opory v zákoně tvrzení žalobkyně, že okamžikem spojení obchodních podílů v rukou jediného společníka se stává společenská smlouva zakladatelskou listinou. Pro takový stav neexistuje jediný právní důvod. V otázce hodnocení ustanovení § 115 odst. 3 obch. zák. se žalovaná ztotožnila se závěrem soudu prvního stupně. Dále uvedla, že nepovažuje za přesné tvrzení žalobkyně, že převodem obchodního podílu v jednočlenné společnosti dochází pouze k záměně společníků. Tímto převodem totiž přešlo podle § 118 obch. zák. ručení dosavadního společníka za závazky společnosti na nabyvatele obchodního podílu; toto zákonné ustanovení je podle žalobkyně spjato právě s ustanovením § 115 odst. 3. obch. zák. Žalovaná vyslovila názor, že znění článku II. odst. 2 smlouvy o převodu obchodního podílu neodpovídá požadavkům § 115 odst. 3 obch. zák. Z uvedených důvodů žalovaná navrhuje zamítnutí dovolání. Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění p