3 Tdo 392/2009 — Nejvyšší soud

3 Tdo 392/2009 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:29. 4. 2009 Spisová značka:3 Tdo 392/2009 ECLI:ECLI:CZ:NS:2009:3.TDO.392.2009.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Kategorie rozhodnutí: Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 3 Tdo 392/2009 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. dubna 2009 o dovoláních, které podali obviněný M. J., a obviněný M. J., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 11. 2008, sp. zn. 6 To 442/2008, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 33 T 38/2008, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obou obviněných odmítají. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 19. 8. 2008, sp. zn. 33 T 38/2008, byli obvinění M. J. a M. J. uznáni vinnými trestným činem šíření toxikomanie podle § 188a odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. spáchaným formou spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák., kterého se podle zjištění obvodního soudu dopustili tím, že v přesně nezjištěné době nejméně od 12. 12. 2006 do 17. 12. 2007 na internetových stránkách nabízeli k prodeji rostlinu Salvia divinorum (šalvěj divotvorná) včetně extraktů z této rostliny s tím, že zde popisovali účinky a způsoby aplikace, kdy uvedená rostlina obsahuje látku salvinorin A, která má halucinogenní účinky, nepříznivě ovlivňuje psychiku člověka, jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti. Za uvedený trestný čin byli oba obvinění odsouzeni k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku. Podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. jim byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou a půl let. O odvolání obviněných rozhodl ve druhém stupni Městský soud v Praze usnesením ze dne 25. 11. 2008, sp. zn. 6 To 442/2008, jímž tato odvolání podle § 256 tr. ř. jako nedůvodná zamítl. Proti citovanému rozhodnutí odvolacího soudu podali obvinění M. J. a M. J. dovolání z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Přestože dovolání podali samostatně, jejich argumentace je zcela totožná. V jejím rámci obvinění především citují ustanovení § 188a tr. zák. a § 89 odst. 10 tr. zák. a dovozují, že šalvěj divotvorná včetně extraktů může spadat ve smyslu definice popsané v druhém ze zmíněných ustanovení pouze pod pojem „ostatní látky“, avšak pouze za předpokladu, že by byla způsobilá nepříznivě ovlivnit psychiku člověka a jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální cítění, a dále za předpokladu, že by se jednalo o návykovou látku. Obvinění současně zdůrazňují, že šalvěj divotvorná ani v ní obsažená látka salvinorin A nejsou zařazeny na seznam omamných a psychotropních látek podle mezinárodních úmluv, tudíž nesdílejí závěr znalce, který salvinorin A označuje ve svém posudku za drogu. Následně obvinění odkazují na publikaci „Šalvěj divotvorná“, podle níž mimo jiné osoby, které mají listy šalvěje divotvorné k dispozici v neomezeném množství, užívají látku mimo rituály jen velice zřídka, a ještě nebylo nikdy popsáno, že by šalvěj divotvornou užívaly pravidelně. Z toho důvodu není doposud známo, zda-li je při každodenním užívání třeba zvyšovat dávky, nebo vzniká-li vůbec návyk na salvinorin A. Podle vyjádření obviněných je navíc salvinorin A kromě několika evropských států volně přístupný. Obvinění dále namítají, že uvedením encyklopedických znalostí, tedy obecně známých skutečností, na internetu nebo jinde nelze naplnit skutkovou podstatu spočívající ve svádění jiného ke zneužívání jiné návykové látky než alkoholu a zneužívání takové látky šířit. Pokud by, jak dodávají obvinění, byl připuštěn tak extenzivní výklad trestního zákona, museli by být stíháni všichni, kdo o předmětné látce cokoli napsali. V neposlední řadě by rovněž museli být stíháni drogisté a další prodejci, kteří prodávají tzv. ostatní látky ve smyslu § 89 odst. 10 tr. zák. (např. ředidla, čistidla apod.), pokud by např. za účelem výprodeje takového zboží provedli jeho zlevnění. Došlo tedy podle mínění dovolatelů ze strany soudů k nesprávnému právnímu posouzení skutku a k extrémnímu nesouladu mezi jednáním (skutkem) a jeho právním posouzením. S ohledem na výše uvedené pak dovolatelé navrhli, aby Nejvyšší soud České republiky napadené usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 11. 2008, sp. zn. 6 To 442/2008, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 19. 8. 2008, sp. zn. 33 T 38/2008, podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil a podle § 265m odst. 1 tr. ř. ve věci sám rozhodl rozsudkem a obviněné zprostil obžaloby v celém rozsahu nebo podle § 265l odst. 1 tr. ř. věc přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 4 k novému projednání a rozhodnutí. K dovolání obviněných se v souladu s ustanovením § 265h odst. 2 tr. ř. vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“). Po rekapitulaci dovolacích důvodů k námitkám obou obviněných uvedl následující. Soudy dříve činné ve věci v rámci skutkových zjištění konstatovaly, že obvinění provozovali internetový obchod a jeho prostřednictvím inzerovali (i popisem účinků aplikace), nabízeli a prodávali zejména sušené listy (resp. drť se zvýšeným obsahem účinné látky salvinorin A) šalvěje divotvorné. Soudy obou stupňů zásadně odmítly obhajobu obviněných, že zmíněné zboží prodávali pro botanické a vědecké účely a dovodily, že si oba obvinění byli vědomi skutečnosti, že jejich zákazníci budou produkt zejména konzumovat či jinak aplikovat, což popisem účinků (tzv. negativní reklamou) propagují. K účinné látce salvinorin A soudy uvedly, že ji lze zařadit mezi halucinogeny, resp. psychedelika, vyvolávající u zdravého člověka psychické a fyzické změny, způsobující poruchy vnímání a zasahující cítění, myšlení, pud sebezáchovy a nálady. Soudy dříve činné ve věci doplnily, že šalvěj divotvorná je uvedena v seznamu nebezpečných látek např. v D., B. a Š. a je pro své účinky srovnávána s LSD. Trestného činu šíření toxikomanie podle § 188a odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. se dopustí mimo jiné ten, kdo svádí jiného ke zneužívání jiné návykové látky než alkoholu nebo kdo zneužívání takové látky šíří, spáchá-li takový čin veřejně přístupnou počítačovou sítí. Výklad pojmu návyková látka je proveden v ustanovení § 89 odst. 10 tr. zák., podle něhož se návykovou látkou rozumí alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování. K právnímu posouzení věci je namístě především uvést, že pro výklad pojmu návyková látka je nutné zásadně užít definici popsanou v předchozím odstavci, tedy hodnotit, zda je konkrétní látka způsobilá nepříznivě ovlivnit psychiku člověka, jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti či sociální chování. Jak přitom zjevně vyplývá ze shora zmíněných skutkových zjištění, právě takovými účinky se salvinorin A vyznačuje. Popsané závěry přitom soudy činné dříve ve věci odpovídajícím způsobem dovodily z vyjádření znalce (když není rozhodné, zda znalec salvinorin A označoval jako drogu – jedná se totiž o obecný pojem, kterému není přiřazena trestně právně relevantní definice). Tvrzení obviněných, opírající se o citaci z publikace „Šalvěj divotvorná“ a popisující určité rituální praktiky, tudíž nemají významnější relevanci, a to včetně konstatování, že není doposud známo, zda na salvinorin A vzniká návyk. Jak totiž sami obvinění uvádějí v dovolání, vyvolání návyku není pojmovým znakem každé látky, spadající s ohledem na znění ustanovení § 89 odst. 10 tr. zák. mezi tzv. návykové látky (podpůrně zde lze odkázat na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2005, sp. zn. 3 Tdo 705/2005). Současně bylo soudy obou stupňů zjištěno, že obvinění šalvěj divotvornou (resp. její listy a drť) prostřednictvím internetu nabízeli, přičemž poučením o způsobu aplikace a prodejem vyvolávali rozhodnutí o zneužití látky konzumenty, čímž současně možnosti ke zneužití látky rozšiřovali. Tím naplnili znaky svádění ke zneužití a jeho šíření ve smyslu § 188 odst. 1 písm. a) tr. zák. V této souvislosti je přitom nutné zohlednit veškeré aspekty jednání obviněných, kteří zájemcům předkládali, jak návod na užití látky (nebo přesněji její zneužití), tak i popis účinků, za současné distribuce šalvěje divotvorné, resp. salvinorinu A. Nelze proto přirovnávat jejich jednání, jak se o to pokouší v dovolání obvinění, s uváděním encyklopedických skutečností, popřípadě s prodejem ředidel a čistidel v obchodě. Pouhý popis určitých faktů týkajících se šalvěje divotvorné (bez dalšího) např. v encyklopedii trestně právně relevantním jednáním s ohledem na již citovanou dikci ustanovení § 188a tr. zák. zjevně není, stejně jako pr