30 Cdo 2594/2025 — Nejvyšší soud

30 Cdo 2594/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:14. 10. 2025 Spisová značka:30 Cdo 2594/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:30.CDO.2594.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Přípustnost dovolání Příslušnost soudu funkční Dotčené předpisy:§ 236 odst. 1 o. s. ř. § 238 odst. 1 písm. k) o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:29. 10. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 2594/2025-128 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Víta Bičáka a soudců JUDr. Jana Kolby a Mgr. Viktora Sedláka v právní věci žalobců: a) D. H. a b) P. R., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o zaplacení 120 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 46 C 130/2023 (původně u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 64 C 46/2022), o dovolání žalobce b) proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 19. 2. 2025, č. j. 64 C 46/2022-97, a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2025, č. j. 16 Co 178/2025-113, takto: I. Dovolací řízení proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 19. 2. 2025, č. j. 64 C 46/2022-97, se zastavuje. II. Dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2025, č. j. 16 Co 178/2025-113, se odmítá. Odůvodnění: Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 19. 2. 2025, č. j. 64 C 46/2022-97, zastavil dovolací řízení podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, neboť žalobci nezaplatili soudní poplatek z dovolání ve lhůtě stanovené usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 20. 12. 2024, č. j. 64 C 46/2022-93, které jim bylo doručeno dne 10. 1. 2025 a dne 16. 1. 2025. Dále rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 22. 5. 2025, č. j. 16 Co 178/2025-113, usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Proti takto identifikovaným usnesením soudu prvního stupně i soudu odvolacího podal žalobce b) včasné dovolání. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“ Rozhodnutí soudu prvního stupně v dovolacím řízení přezkoumávat nelze (srov. § 236 odst. 1 o. s. ř., podle kterého lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští, a § 201 o. s. ř., podle něhož je opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně odvolání, pokud to zákon nevylučuje). Jelikož funkční příslušnost Nejvyššího soudu k projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně není dána a nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, který brání tomu, aby dovolací soud mohl v řízení o podaném dovolání pokračovat, Nejvyšší soud dovolací řízení o této části podaného dovolání žalobce b) podle § 243b a § 104 odst. 1, věty první, o. s. ř. zastavil (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 47/2006). Dovolání žalobce b) proti usnesení odvolacího soudu pak není objektivně přípustné podle § 238 odst. 1 písm. k) o. s. ř. Dovolací soud proto postupoval podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. a dovolání proti usnesení odvolacího soudu jako objektivně nepřípustné odmítl. Jelikož není dána funkční příslušnost dovolacího soudu k projednání dovolání proti usnesení soudu prvního stupně a dovolání proti usnesení odvolacího soudu není dle § 238 o. s. ř. přípustné, není třeba zkoumat splnění podmínky povinného zastoupení žalobce b) (§ 241 odst. 1 a 4 o. s. ř. a § 241b odst. 2 o. s. ř.), ani se zabývat splněním dalších zákonem stanovených podmínek, za nichž lze dovolání věcně projednat. Dovolací soud se taktéž nezabýval samostatně návrhem žalobce b) na odklad vykonatelnosti a právní moci dovoláním napadených usnesení, když o dovolání žalobce rozhodl v přiměřené lhůtě. Nadto o jejich odkladu vykonatelnosti či právní moci nelze při nedostatku funkční příslušnosti dovolacího soudu a u objektivně nepřípustného dovolání ani uvažovat. O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodnuto, neboť dovoláním napadenými rozhodnutími nebylo řízení skončeno, a o těchto nákladech tedy bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 14. 10. 2025 Mgr. Vít Bičák předseda senátu