30 Cdo 264/2024 — Nejvyšší soud

30 Cdo 264/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:31. 1. 2024 Spisová značka:30 Cdo 264/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:30.CDO.264.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Dotčené předpisy:§ 243c o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:21. 3. 2024 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí III.ÚS 1160/24 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 264/2024-77 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Davidem Vláčilem v právní věci žalobkyně Z. Š., proti žalované České republice - Ministerstvu pro místní rozvoj, se sídlem v Praze 1, Staroměstské náměstí 932/6, o zaplacení 200 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 30 C 169/2022, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 6. 2023, č. j. 19 Co 150/2023-48, t a k t o: I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í: Obvodní soud pro Prahu 1 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 14. 3. 2023, č. j. 30 C 169/2022-23, zamítl žalobu na zaplacení částky 200 000 Kč (výrok I rozsudku) a rozhodl, že žalobkyně je povinna nahradit žalované na nákladech řízení částku 900 Kč (výrok II rozsudku). Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví označeným rozhodnutím rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II rozsudku odvolacího soudu). Rozsudek odvolacího soudu žalobkyně napadla dovoláním, řízení o něm však Nejvyšší soud podle § 243c odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, zastavil, neboť dovolání nebylo sepsáno a podepsáno advokátem. Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, přitom představuje zvláštní a obligatorní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejího splnění nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku představuje § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, (jen) je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Usnesením ze dne 26. 9. 2023, č. j. 30 C 169/2022-59, soud prvního stupně vyzval žalobkyni k odstranění nedostatku povinného zastoupení, a připomenul, že nebude-li ve vytčené lhůtě uvedený nedostatek odstraněn, bude dovolací řízení zastaveno. Z dovolání nevyplývá, že by žalobkyně byla právně zastoupena. Žalobkyně neprokázala ani netvrdila, že je zastoupena advokátem nebo že sama má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že v poměrech projednávané věci nebyla splněna zákonem stanovená podmínka povinného zastoupení. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2 části věty před středníkem a § 104 odst. 2 věty třetí ve spojení s ustanovením § 243c odst. 3 věta druhá o. s. ř. a dovolací řízení zastavil (ve smyslu ustanovení § 241b odst. 3 věta třetí o. s. ř.). Pokud žalobkyně požádala o prodloužení lhůty, v níž měla předložit plnou moc, kterou by udělila jí zvolenému zástupci z řad advokátů, pak soud prvního stupně takové její žádosti vyhověl a lhůtu prodloužil o dalších 30 dnů, a to na základě usnesení ze dne 29. 11. 2023, č. j. 30 C 169/2022-69, které žalobkyni doručil dne 6. 12. 2023. Žalobkyně však v uvedené lhůtě (jejíž konec připadl na pátek 5. 1. 2024) výzvě soudu bez vysvětlení nevyhověla a až po jejím marném uplynutí znovu požádala o její další prodloužení podáním sepsaným dne 8. 1. 2024 (č.l. 70 spisu). K takové opožděné opakované žádosti již není možné přihlédnout, navíc jejím obsahem je odkaz na rozhodnutí předsedy České advokátní komory ze dne 10. 11. 2023, podle kterého se žalobkyni advokát k poskytnutí úplatné právní služby neurčuje [když žalobkyně neprokázala splnění zákonných podmínek pro postup podle § 18 odst. 2 a § 18c zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii]. Nejvyšší soud přitom neměl důvod zohledňovat tvrzenou, ale spolehlivě neprokázanou skutečnost, že žalobkyně uvedené konečné a pravomocné rozhodnutí napadala správní žalobou u Městského soudu v Praze, když ani její podání by pro žalobkyni příznivější rozhodnutí v tomto dovolacím řízení nepřivodilo. Nejvyšší soud je totiž vázán správním rozhodnutím, u něhož, nebylo-li zrušeno v předepsaném řízení, se presumuje jeho věcná správnost. Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 31. 1. 2024 JUDr. David Vláčil předseda senátu