30 Cdo 464/2018 — Nejvyšší soud

30 Cdo 464/2018 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:20. 2. 2018 Spisová značka:30 Cdo 464/2018 ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.464.2018.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Odpovědnost státu za škodu Zastoupení Podmínky řízení Dotčené předpisy:§ 241 obch. zák. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:13. 4. 2018 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 8.3.2018III.ÚS 845/18JUDr. Radovan Suchánek-- Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 464/2018-44 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Františkem Ištvánkem ve věci žalobce P. B., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o náhradu škody ve výši 1 410 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 11 C 77/2017, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 6. 2017, č. j. 62 Co 229/2017-16, takto: I. Řízení o dovolání žalobce se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.): Žalobce podal dovolání proti v záhlaví uvedenému usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 7. 4. 2017, č. j. 11 C 77/207-7, kterým tento soud vyslovil svou místní nepříslušnost (výrok I) a rozhodl, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 2. Při podání dovolání nebyl žalobce zastoupen advokátem ve smyslu § 241 o. s. ř. K výzvě soudu prvního stupně, aby uvedený nedostatek odstranil (č. l. 27), požádal žalobce o ustanovení advokáta pro dovolací řízení. O této žádosti bylo zamítavě rozhodnuto usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 7. 11. 2017, č. j. 11 C 77/2017-32, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 18. 12. 2017, č. j. 62 Co 457/2017-40. Nejvyšší soud si je vědom, že žalobce nebyl opětovně vyzván, aby splnil podmínku povinného zastoupení dle § 241 o. s. ř. Tímto postupem však nemohla být ohrožena žalobcova procesní práva, neboť z rozhodovací činnosti je Nejvyššímu soudu známo, že v desítkách téměř shodných sporů byl žalobce opakovaně ke splnění této podmínky vyzýván a žalobci je tudíž bezpochyby známo, že v dovolacím řízení musí být zastoupen advokátem (k tomu srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, in http:/nalus.usoud.cz, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3052/2014, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2016, sp. zn. 30 Cdo 3716/2015). I v tomto řízení byl již žalobce shodně vyzýván a poučován (č. l. 27). Jelikož dovolatel nesplnil podmínku povinného zastoupení v dovolacím řízení (§ 241 o. s. ř.), dovolací soud řízení podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. zastavil. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 o. s. ř). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně 20. 2. 2018 JUDr. František Ištvánek předseda senátu