Nejvyšší soud 30 Cdo 464/2018 – Náhradu škody ve výši 1 410 000 Kč
Nejvyšší soud · 20. 2. 2018
Shrnutí rozhodnutí
Řízení: Nejvyšší soud rozhodoval o dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 6. 2017.
Předmět sporu: náhradu škody ve výši 1 410 000 Kč.
Výsledek: Řízení o dovolání žalobce se zastavuje. (Řízení bylo zastaveno.)
Význam: Řízení skončilo bez věcného rozhodnutí.
Aplikovaná ustanovení
30 Cdo 464/2018-44
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Františkem Ištvánkem ve věci žalobce P. B., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o náhradu škody ve výši 1 410 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 11 C 77/2017, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 6. 2017, č. j. 62 Co 229/2017-16, takto:
Řízení o dovolání žalobce se zastavuje.
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Žalobce podal dovolání proti v záhlaví uvedenému usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 7. 4. 2017, č. j. 11 C 77/207-7, kterým tento soud vyslovil svou místní nepříslušnost (výrok I) a rozhodl, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 2. Při podání dovolání nebyl žalobce zastoupen advokátem ve smyslu § 241 o. s. ř. K výzvě soudu prvního stupně, aby uvedený nedostatek odstranil (č. l. 27), požádal žalobce o ustanovení advokáta pro dovolací řízení. O této žádosti bylo zamítavě rozhodnuto usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 7. 11. 2017, č. j. 11 C 77/2017-32, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 18. 12. 2017, č. j. 62 Co 457/2017-40.
Nejvyšší soud si je vědom, že žalobce nebyl opětovně vyzván, aby splnil podmínku povinného zastoupení dle § 241 o. s. ř. Tímto postupem však nemohla být ohrožena žalobcova procesní práva, neboť z rozhodovací činnosti je Nejvyššímu soudu známo, že v desítkách téměř shodných sporů byl žalobce opakovaně ke splnění této podmínky vyzýván a žalobci je tudíž bezpochyby známo, že v dovolacím řízení musí být zastoupen advokátem (k tomu srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, in http:/nalus.usoud.cz, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3052/2014, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2016, sp. zn. 30 Cdo 3716/2015). I v tomto řízení byl již žalobce shodně vyzýván a poučován (č. l. 27).
Jelikož dovolatel nesplnil podmínku povinného zastoupení v dovolacím řízení (§ 241 o. s. ř.), dovolací soud řízení podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 o. s. ř).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 20. 2. 2018
JUDr. František Ištvánek
předseda senátu