30 Cdo 4939/2015

30 Cdo 4939/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a Mgr. Víta Bičáka, v právní věci žalobců a) I. K., a b) S. K., proti žalovaným 1) V. K., a 2) I. K., o ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 16 C 113/2011, o dovolání žalobců proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. února 2015, č.j. 1 Co 262/2014-312, takto:

Stručné odůvodnění

(§ 243f odst. 3 o.s.ř.):

Žalobci se domáhali náhrady nemajetkové újmy, která jim měla vzniknout v souvislosti s jejich vystěhováním z bytu žalovaných.

Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 29. srpna 2014, č.j. 16 C 113/2011-295, žalobu zamítl.

Usnesením ze dne 21. října 2014, č.j. 26 C 113/2011-303, Krajský soud v Hradci Králové odmítl pro opožděnost odvolání žalobce a) proti rozsudku uvedenému v předchozím odstavci.

K odvolání obou žalobců Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 6. února 2015, č.j. 1 Co 262/2014-312, usnesení soudu prvního stupně ve vztahu k žalobci a) potvrdil a odvolání žalobkyně b) odmítl.

Oba žalobci podali proti usnesení odvolacího soudu dovolání. Při podání dovolání nebyli dovolatelé zastoupeni advokátem. Usnesením ze dne 3. září 2015, č.j. 16 C 113/2011-372, Krajský soud v Hradci Králové žalobci a) přiznal osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení a pro toto dovolací řízení mu ustanovil zástupce z řad advokátů, JUDr. Hanu Poprachovou, žalobkyni b) pak přiznal rovněž osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení (1 Co 262/2014-312 a 1 Co 261/2014-319) a pro tato dovolací řízení jí také ustanovil zástupce z řad advokátů, JUDr. Hanu Poprachovou.

Soudem ustanovená zástupkyně žalobců pak podáním ze dne 22. září 2015 vzala zpět dovolání žalobce a) proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. února 2015, č.j. č.j. 1 Co 262/2014-312, a doplnila dovolání žalobkyně b) proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 3. března 2015, č.j. 1 Co 261/2014-319.

Žalovaní se k podanému dovolání nevyjádřili.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) přihlédl k čl. II bodu 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného od. 1. ledna 2014.

Podle ustanovení § 243c odst. 3 věta druhá o.s.ř. vezme-li dovolatel dovolání zcela zpět, dovolací soud řízení zastaví. S ohledem na uvedený procesní úkon žalobce a), jímž vzal dovolání podané v této věci zpět, Nejvyšší soud řízení s přihlédnutím k ustanovení § 243f odst. 2 o.s.ř. zastavil.

Ve vztahu k žalobkyni b) pak Nejvyšší soud ve smyslu § 241b odst. 2, věty před středníkem, § 104 odst. 2, věty třetí, a za užití § 243f odst. 2 o.s.ř. řízení rovněž zastavil, neboť i přes opatření provedená soudem prvního stupně nebyla splněna zákonem stanovená podmínka ve smyslu § 241 o.s.ř. (v daném případě byla sice dovolatelce soudem prvního stupně ustanovena zástupkyně z řad advokátů která však v zákonem stanovené lhůtě dovolání podané samotnou dovolatelkou proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. února 2015, č.j. 1 Co 262/2014-312, nenahradila nebo nedoplnila vlastním podáním, ani soudu nesdělila, že se s dovolatelkou učiněným podáním ztotožňuje).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 3. května 2016

JUDr. Pavel Pavlík

předseda senátu