33 Cdo 136/2026 — Nejvyšší soud

33 Cdo 136/2026 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:26. 2. 2026 Spisová značka:33 Cdo 136/2026 ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:33.CDO.136.2026.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Odklad právní moci Dotčené předpisy:§ 243 odst. 1 písm. b) o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:4. 3. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 136/2026-161 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Pavla Krbka v právní věci žalobkyně ČEZ Distribuce, a. s., se sídlem v Děčíně, Teplická 874/8, identifikační číslo osoby 24729035, zastoupené JUDr. Janem Nemanským, advokátem se sídlem v Praze 1, Těšnov 1/1059, proti žalovaným 1) P. P. a 2) B. P., oběma zastoupených JUDr. Alešem Janochem, advokátem se sídlem v Praze 1, Národní 340/21, o žalobě o nahrazení prohlášení vůle, vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 13 C 26/2024, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. 9. 2025, č. j. 12 Co 113/2025-134, takto: Právní moc rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. 9. 2025, č. j. 12 Co 113/2025-134, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném žalovanými v této věci. Odůvodnění: Okresní soud v Litoměřicích (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 27. 11. 2024, č. j. 13 C 26/2024-103, zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala toho, aby soud nahradil projev vůle žalovaných 1 a 2 přijmout návrh žalobkyně na uzavření Smlouvy o zřízení věcného břemene – služebnosti č. IV-12-4021528/VB/01, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 17. 9. 2025, č. j. 12 Co 113/2025-134, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. změnil tak, že soud nahrazuje projev vůle žalovaných k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene – služebnosti č. IV-12-4021528/VB/01 podle § 1257 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 25 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, za blíže specifikovaných podmínek (výrok I), a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II). Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní dovolání, jehož součástí byl také návrh na odklad právní moci napadeného rozsudku, který odůvodnili tím, že jsou vážně ohroženi na svých právech, neboť na základě napadeného rozsudku může být u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrálního pracoviště XY, zahájeno řízení o vkladu práva odpovídajícího věcnému břemeni žalobkyně k předmětnému pozemku. Podle dovolatelů je tak na místě odložit právní moc napadeného rozsudku a předejít nesprávnému vkladu omezení vlastnického práva dovolatelů k jejich pozemku, jehož výmazu by se v případě vyhovění dovolání museli následně domáhat. Žalobkyně se k dovolání včetně návrhu na odklad právní moci napadeného rozhodnutí vyjádřila a navrhla dovolání zamítnout. Podle § 243 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 144/2018, rozebral předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí podle § 243 písm. a) o. s. ř., a dále doplnil, že materiální právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí (či jeho výroku) je možné odložit [ve smyslu § 243 písm. b) o. s. ř.] jen tehdy, nemohou-li být negativní dopady rozhodnutí (výroku) do poměrů účastníka řízení (dovolatele) beze zbytku sistovány odkladem jeho vykonatelnosti. Dovolací soud vzal v úvahu, že dovolání bylo podáno včas, je subjektivně i objektivně přípustné, nemá vady bránící pokračování v dovolacím řízení a v daném stádiu řízení nelze učinit závěr o nemožnosti vyhovění dovolání. Nejvyšší soud, aniž by předjímal výsledek dovolacího řízení, dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro odklad právní moci výroku I rozsudku odvolacího soudu, a jeho právní moc proto odložil do právní moci rozhodnutí o dovolání. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 26. 2. 2026 JUDr. Václav Duda předseda senátu