33 Cdo 415/2008 — Nejvyšší soud

33 Cdo 415/2008 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:31. 8. 2010 Spisová značka:33 Cdo 415/2008 ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:33.CDO.415.2008.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Dotčené předpisy:§ 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E EU Zveřejněno na webu:6. 10. 2010 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 415/2008 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobců a) PGE POLSKA GRUPA ENERGETYCZNA SPÓŁKA AKCYJNA (dříve POLSKIE SIECI ELEKTROENERGETYCZNE SPÓŁKA AKCYJNA) se sídlem ve Varšavě, Mysia 2, Polská republika, zapsaného v rejstříku podnikatelů u Sądu Rejonowego pro hlavní město Varšavu, XII. hospodářské oddělení Krajowego Rejestru Sądowego, pod číslem KRS 0000059307, REGON 006227638, a b) ELEKTRIM S.A. se sídlem ve Varšavě, Pańska 77/79, Polská republika, zapsaného v rejstříku podnikatelů u Sądu Rejonowego pro hlavní město Varšavu, XII. hospodářské oddělení Krajowego Rejestru Sądowego, pod číslem KRS 0000039329, REGON 000144058, zastoupených JUDr. Olgou Humlovou, CSc., LL.M., advokátkou se sídlem v Praze 1, Platnéřská 4, proti žalovaným 1) ČEZ, a. s. se sídlem v Praze 4, Duhová 2/1444, IČ: 45274649, a 2) ČEPS, a. s. se sídlem v Praze 10, Elektrárenská 774/2, IČ: 25702556, zastoupené JUDr. Martinem Nedelkou, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, náměstí Republiky 1079/1a, o nahrazení rozhodnutí správního orgánu výrokem soudu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 11 C 341/2006, o dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. září 2007, č. j. 14 Co 295/2007-135, takto: I. I. Dovolání se odmítá. II. Žalobci jsou povinni zaplatit každý druhé žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 775,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Martina Nedelky, Ph.D., advokáta se sídlem v Praze 1, náměstí Republiky 1079/1a. III. Mezi žalobci a prvou žalovanou nemá žádný z nich právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobou ze dne 16. října 2006 se žalobci domáhali nahrazení výroku č. 1 rozhodnutí předsedy Energetického regulačního úřadu ze dne 12. září 2006, č. j. 02889-6/2006-ERU, kterým bylo v důsledku jimi podaného rozkladu změněno rozhodnutí Energetického regulačního úřadu ze dne 18. července 2006, č. j. P/12610/2005/2000, tak, že „společnost ČEPS, a. s. , je povinna nabízet na česko-rakouském přeshraničním profilu ČEPS/APG pro přenos elektřiny realizovaný od 1. ledna 2007 veškerou kapacitu s vyloučením spolehlivostních rezerv v souladu s nařízením č. 1228/2003/ES a Pravidly provozování přenosové soustavy (výrok č. 1); v ostatním návrh společnosti ČEZ, a. s. zamítl (výrok č. 2). Energetický regulační úřad vydal naříkané rozhodnutí v řízení podle § 17 odst. 8 písm. b) zákona č. 458/2000 Sb., v němž rozhodoval spor mezi první žalovanou jako držitelkou licence na obchod s elektřinou a druhou žalovanou jako držitelkou licence na přenos elektřiny, mezi nimiž nedošlo k dohodě o přístupu k přenosové soustavě a o přidělení přeshraniční kapacity pro přenos elektřiny. Žalobu odůvodnili tím, že dne 24. 3. 1993 uzavřela první žalovaná s žalobci smlouvu o přenosu elektrické energie (dále jen „smlouva“), kterou se zavázala přenést pro ně elektrickou energii od česko-polské hranice na česko-rakouskou hranici o maximálním výkonu 400 MW a objemu 1.600 GWh ročně s výkonovým využitím 4.000 hodin ročně; smlouva byla uzavřena na dobu do 31. 8. 2010; v důsledku organizačních změn přešla práva a povinnosti první žalované ze smlouvy na druhou žalovanou. Protože se první žalovaná cítila poškozena způsobem přidělování přeshraničních přenosových kapacit v aukcích organizovaných v ČR, jelikož celková přenosová kapacita přeshraničního profilu ČEPS/APG představuje 450 MW, přičemž 400 MW je uvedenou smlouvou alokováno pro žalobce (pro roční, měsíční a denní aukce tak zbývá jen 50 MW volné přenosové kapacity) a ona se domáhala přidělení přenosové kapacity ve větším rozsahu, než jí druhá žalovaná – v důsledku smlouvy ze dne 24. 3. 1993 - mohla nabídnout, obrátila se návrhem ze dne 5. 12. 2005 na Energetický regulační úřad. S odůvodněním, že spornou smlouvou dlouhodobě přidělená podstatná část přenosové kapacity odporuje zejména čl. 81 a 82 Smlouvy o založení Evropského společenství a čl. 9 písm. e) a čl. 14 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES, a protože nedošlo k dohodě o regulovaném přístupu k přenosové soustavě podle § 17 odst. 8 písm. d) zákona č. 513/2000 Sb., navrhla, aby bylo zahájeno správní řízení podle § 18 zákona č. 71/1967 Sb. Podáním ze dne 22. 12. 2005 upřesnila, že požaduje vydání rozhodnutí, jímž Energetický regulační úřad určí, že „dlouhodobé kontrakty nemohou být důvodem ke krácení přenosové kapacity a případně učiní další potřebné úkony k zajištění rovného přístupu všech účastníků trhu k přeshraniční přenosové kapacitě a (…) podnikne nezbytná opatření směřující k ukončení platnosti uvedeného dlouhodobého kontraktu týkajícího se přenosu ze sítě ČEPS, a. s. do sítě APG“. Předmětná smlouva diskriminuje účastníky energetického trhu při získávání přeshraniční kapacity v aukcích pořádaných druhou žalovanou. Energetický regulační úřad rozhodnutím ze dne 18. 7. 2006, č. j. P/12610/2005/2000, rozhodl, že „dlouhodobé kontrakty na přenos elektrické energie nemohou být důvodem přednostního přidělení kapacity pro přeshraniční přenos elektřiny„ (výrok první), a že „společnost ČEPS, a. s. je povinna nabízet nejpozději od 1. 1. 2007 veškerou obchodovatelnou kapacitu na česko-rakouském přeshraničním profilu ČEPS/APG nediskriminačním způsobem používaným na ostatních profilech ČEPS v souladu s Nařízením č. 1228/2003/ES“ (výrok druhý). Na základě podaného rozkladu předseda Energetického regulačního úřadu rozhodnutím ze dne 12. 9. 2006, č. j. 02889-6/2006/ERU, změnil rozhodnutí ze dne 18. 7. 2006 tak, že uložil druhé žalované povinnost „nabízet na česko-rakouském přeshraničním profilu ČEPS/APG pro přenos elektřiny realizovaný od 1. ledna 2007 veškerou kapacitu s vyloučením spolehlivostních rezerv v souladu s Nařízením č. 1228/2003/ES a Pravidly provozování přenosové soustavy“ (1. výrok), a dále tak, že „v ostatním se návrh společnosti ČEZ, a. s. se zamítá“ (2. výrok). Vydaným rozhodnutím předsedy Energetického regulačního úřadu (dále jen „předseda ERÚ“) se žalobci cítí dotčeni na svých právech, neboť navozuje stav, kdy druhá žalovaná nemůže dodržet závazky ze smlouvy ze dne 24. 3. 1993 a zajistit žalobcům přenosovou kapacitu v rozsahu 400 MW. S vědomím toho, že právní rámec přidělování přenosové kapacity je dán nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) ze dne 26. 6. 2003, č. 1228/2003, o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou (dále jen „nařízení č. 1228/2003“), a ve vnitrostátní rovině zákonem č. 458/2000 Sb., energetickým zákonem, a „podzákonnými předpisy vydanými za účelem provedení energetického“, mají zato, že rozhodnutí předsedy ERÚ je věcně nesprávné. Provozovatel přenosové soustavy je povinen připojit k přenosové soustavě zařízení každého a poskytnout přenos každému, kdo o to požádá a splňuje podmínky stanovené prováděcím právním předpisem a obchodními podmínkami stanovenými Pravidly provozování přenosové soustavy, s výjimkou případů prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro přenos nebo při ohrožení spolehlivého provozu přenosové soustavy a zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou neznevýhodňující podmínky pro přenos elektřiny přenosovou soustavou [§ 24 odst. 10 písm. a) a c) energetického zákona]; případy „přetížení“ přenosové sítě je povinen řešit pomocí nediskriminujících tržně orientovaných řešení. Je-li přeshraniční přenosová kapacita rezervována primárně každé osobě, která o ni požádá, potom až v případech, kdy existuje prokazatelný nedostatek přenosové přeshraniční kapacity (stav přetížení), lze přistoupit k řešení založenému na nediskriminujícím tržně orientovaném principu (aukcím). Byla-li již dříve (na základě smlouvy) přenosová kapacita přidělena konkrétní osobě (tzv. already allocated capacity), povinnost nabízet přenosovou kapacitu se může tak týkat jen té části, která dosud nebyla přidělena (tzv. available transmission capacity), a druhá žalovaná není povinna nabízet v rámci aukce tu část kapacity, jež byla přidělena smlouvou z roku 1993. Ze všech těchto důvodů neobstojí argument, že předmětná smlouva je diskriminační vůči zbývajícím účastníkům trhu s elektřinou. Žalobci proto navrhli, aby 1. výrok rozhodnutí předsedy ERÚ ze dne 12. 9. 2006, č. j. 02889-6/2006/ERU, byl nahrazen výrokem soudu, jímž bude