5 Tdo 1262/2020 – Nejvyšší soud

5 Tdo 1262/2020-731 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. 12. 2020 o dovolání, které podal obviněný K. Š., nar. XY v XY, bytem XY, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. 7. 2020, sp. zn. 4 To 326/2020, jenž rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu Českých Budějovicích pod sp. zn. 18 T 30/2018, takto: Podle § 265k odst. 1 tr. řádu se zrušuje rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. 7. 2020, sp. zn. 4 To 326/2020. Podle § 265k odst. 2 tr. řádu se zrušují také další rozhodnutí obsahově navazující na zrušené rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. řádu se Krajskému soudu v Českých Budějovicích přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. 2. 2020, sp. zn. 18 T 30/2018, byl obviněný K. Š. uznán vinným pod bodem 1. přečinem zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 alinea 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zákoník“), a pod bodem 2. přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku. Za tyto přečiny a za přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 tr. zákoníku byl obviněnému uložen podle § 337 odst. 3 tr. zákoníku za užití § 43 odst. 2 tr. zákoníku souhrnný trest odnětí svobody v trvání 36 měsíců, jehož výkon byl podle § 84 a § 85 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 40 měsíců za současně vysloveného dohledu nad obviněným. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku byly obviněnému uloženy tresty zákazu činnosti spočívající jednak v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 26 měsíců a jednak v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu v obchodních společnostech na dobu 26 měsíců. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. 8. 2019, sp. zn. 18 T 66/2019, který nabyl právní moci dne 9. 1. 2020, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. 2. Přečinu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 alinea 3 tr. zákoníku se obviněný podle rozsudku soudu prvního stupně (zjednodušeně uvedeno) dopustil následovně. Obviněný byl jediným jednatelem i společníkem obchodní společnosti C. (nyní v likvidaci), IČ: XY, se sídlem XY (dále jen „C.“), která nebyla schopna splácet své závazky, čehož si byl obviněný vědom. Se záměrem zatajit účetní evidenci této obchodní společnosti před orgány finanční a daňové správy a svými věřiteli, znemožnit tak zjištění její objektivní hospodářské situace, ve snaze zbavit se odpovědnosti za její finanční závazky a současně se záměrem dalšího podnikání bez finančních závazků v nově založené obchodní společnosti T., IČ: XY, se sídlem XY (dále jen „T.“), v níž byl od počátku (10. 3. 2017) jediným jednatelem i společníkem, převedl na základě smlouvy o převodu obchodního podílu dne 3. 2. 2017 v XY celý svůj obchodní podíl v obchodní společnosti C. v nominální hodnotě 200 000 Kč za smluvní cenu 1 000 Kč na Ľ. H., nar. XY, státního příslušníka Slovenské republiky, který se téhož dne stal i jediným jednatelem, ač si obviněný byl vědom toho, že obchodní podíl (ve výši 100 % základního jmění uvedené obchodní společnosti) převedl osobě, která nebude s uvedenou společností nikdy aktivně podnikat a nebude moci řádně plnit povinnosti vyplývající z ustanovení § 195 a § 196 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů, ani nezajistí řádné vedení předepsané evidence a účetnictví, archivace evidence a účetnictví vyplývající z § 7 až 9 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Následně dne 6. 3. 2017 pouze formálně prostřednictvím obchodní společnosti VizionetaMax, s. r. o., zaslal nabyvateli obchodního podílu a novému jednateli přípis označený jako „předávací protokol o převzetí a předání účetní agendy“ obchodní společnosti C. ze dne 6. 3. 2017, fakticky ale účetní evidenci a účetní doklady obchodní společnosti C. novému jednateli Ľ. H. nepředal a naložil s nimi blíže nezjištěným způsobem. Tímto jednáním znemožnil reálné zjištění ekonomické situace obchodní společnosti C. pro účely vymožení pohledávek nejméně 4 věřitelů obchodní společnosti C. označených ve výroku rozsudku soudu prvního stupně a ohrozil tak vymožení jejich pohledávek v souhrnné výši nejméně 719 298 Kč, ohrozil tím také řádné a včasné vyměření daně z příjmů právnických osob obchodní společnosti C., neboť v důsledku jeho jednání nepodala obchodní společnost daňové přiznání k této dani za období roku 2016. 3. Přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku se podle rozsudku soudu prvního stupně dopustil obviněný následovně. Dne 13. 12. 2016 v XY nejprve poskytl Finančnímu úřadu pro Jihočeský kraj, Územní pracoviště v Českých Budějovicích (dále jen finanční úřad nebo správce daně), písemný souhlas ke zřízení zástavního práva k jeho vlastnímu osobnímu automobilu tov. zn. Škoda Octavia combi, RZ: XY (dále jen automobil), v hodnotě nejméně 185 000 Kč, k zajištění obchodní společností C. neuhrazeného daňového dluhu, který ke dni 14. 12. 2016 činil 333 750 Kč. Nato správce daně vydal rozhodnutí ze dne 15. 12. 2016, č. j. 2234844/16/2201-80541-307451, o zřízení zástavního práva k movité věci vlastníka odlišného od daňového subjektu (automobilu), které bylo doručeno obviněnému dne 23. 12. 2016. Dříve, než byl proveden zápis o vzniku zástavy do Rejstříku zástav vedeného Notářskou komorou České republiky v rejstříku R pod č. 127/2017, obviněný se záměrem zmařit uspokojení vzniklého daňového nedoplatku obchodní společnosti C. dne 13. 2. 2017 z prodeje zástavy sám prodal v provozovně obchodní společnosti A., IČ: XY, se sídlem XY (dále jen „A.“), uvedený automobil za cenu ve výši 167 500 Kč, které užil pro svou potřebu a ani zčásti je nevynaložil na úhradu daňového dluhu obchodní společnosti C., čímž znemožnil řádné a včasné uspokojení splatného závazku vůči finančnímu úřadu ve výši nejméně 185 000 Kč. 4. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný a státní zástupce odvolání, o nichž rozhodl Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 14. 7. 2020, sp. zn. 4 To 326/2020, tak, že pod bodem I. k odvolání státního zástupce podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. řádu napadený rozsudek částečně zrušil ve výroku o trestu a sám podle § 259 odst. 3 tr. řádu znovu vyslovil trest, který se od výroku rozsudku soudu prvního stupně odlišoval toliko v druhém z trestů zákazu činnosti. Tento druh trestu modifikoval tak, že obviněnému zakázal výkon funkce statutárního orgánu, jeho člena, prokuristy a osoby zmocněné nebo pověřené obchodním vedením obchodních společností a družstev na dobu 40 měsíců. Pod bodem II. pak podle § 256 tr. řádu zamítl odvolání obviněného. II. Dovolání obviněného K. Š. 5. Obviněný podal proti citovanému rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím své obhájce dovolání z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. 6. Obviněný svým dovoláním brojil předně (pod bodem III. svého dovolání) proti svému odsouzení pro přečin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 alinea 3 tr. zákoníku. Podle obviněného k převodu obchodního podílu v obchodní společnosti C. nedošlo se záměrem zatajit účetní evidenci, který nebyl v trestním řízení dostatečně prokázán. Soud prvního stupně podle něj nedokázal vyvrátit obsah listiny, protokolu o předání účetní evidence, a závěr, že se jednalo o toliko formální dokument, neodpovídal žádnému z důkazů. Důkazem formálního převodu není ani převedení obchodního podílu za 1 000 Kč bez ohledu na výši základního kapitálu. Základní kapitál totiž nebyl ukazatelem hodnoty obchodní společnosti a z žádného důkazu nevyplynulo, že cena převodu 1 000 Kč neodpovídala skutečné hodnotě 100 % obchodního podílu („obchodní společnosti“). Z žádného důkazu také nevyplynulo, že by obviněný věděl o tom, že Ľ. H. byl jednatelem ve více obchodních společnostech, kromě toho ani neměl povinnost si to ověřovat, sama tato skutečnost nadto nic nedokládá. Aby se zbavil závazků obchodní společnosti a mohl podnikat bez finančních závazků, nepotřeboval zatajovat účetní evidenci. Z ničeho ani nevyplývalo, že by obviněnému vadilo, že by nabyvatel obchodního podílu podal daňové přiznání obchodní společnosti za rok 2016 nebo že by jakýmkoliv způsobem vystupoval vůči věřitelům obchodní společnosti. 7. Dále pod bodem IV. svého dovolání obviněný brojil proti svému odsouzení pro přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku. V tomto případě podle něj soudy nižších stupňů nesprávně právně posoudily zažalovaný sk