§ 36 zákon o veřejných dražbách – Nedobrovolnou dražbu jako dražbu prováděnou na návrh…
Zákon o veřejných dražbách · 26/2000 Sb. · Nemovitosti a stavební právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 36 zákona o veřejných dražbách definuje nedobrovolnou dražbu jako dražbu prováděnou na návrh věřitele, jehož pohledávka je úředně potvrzena, a stanovuje, co může být předmětem takové dražby a kdo se jí nesmí účastnit. Nedobrovolná dražba se koná, když má věřitel vykonatelné rozhodnutí (např. soudní rozhodnutí, rozhodčí nález, notářský zápis) potvrzující jeho pohledávku. (§ 36 zákona č. 26/2000 Sb., zákon o veřejných dražbách, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: dlužník, věřitel, vlastník, manžel
- Odkazuje na: § 5
- Judikatura: na § 36 odkazuje 53 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 26/2000 Sb.
(1) Dražba nedobrovolná je dražba prováděná na návrh dražebního věřitele, jehož pohledávka je přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím nebo vykonatelným rozhodčím nálezem15) nebo doložena vykonatelným notářským zápisem, který obsahuje náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem16), anebo doložena jiným vykonatelným rozhodnutím, jehož soudní výkon připouští zákon, včetně platebních výměrů a výkazů nedoplatků.
(3) Dražebním věřitelem je osoba, jejíž pohledávka je zajištěna zástavním právem k předmětu dražby, včetně soudcovského zástavního práva, a je-li předmětem dražby jednotka v domě, osoba odpovědná za správu domu a pozemku19) ve věci pohledávky související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky. Je-li dražebním věřitelem orgán státní správy, případně jiný orgán, je zbaven v rozsahu nezbytném pro provedení dražby povinnosti mlčenlivosti.
(4) Předmětem dražby může být vše, co může být zástavou podle zvláštního právního předpisu16a). Ustanovení § 5 odst. 2 tím není dotčeno. Předmětem dražby nemůže být předmět kulturní hodnoty z oboru archeologie a předmět kulturní hodnoty sakrální a kultovní povahy, který není opatřen osvědčením k trvalému vývozu.
(5) Dlužníkem se rozumí osoba, jejíž závazek je zajištěn právem k předmětu dražby.
(6) Účastníky dražby nedobrovolné nesmějí být dlužník a jeho manžel, dále pak osoby, které nesmějí nabývat vlastnictví k věcem, jejichž vlastníkem je dlužník;17) nikdo nesmí dražit za ně.
(7) Je-li dlužník právnickou osobou, nesmí být účastníky dražby statutární orgány a členové statutárního nebo kontrolního orgánu dlužníka; nikdo nesmí dražit za ně.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Nedobrovolná dražba se koná, když má věřitel vykonatelné rozhodnutí (např. soudní rozhodnutí, rozhodčí nález, notářský zápis) potvrzující jeho pohledávku.
- Dražebním věřitelem je typicky ten, kdo má zástavní právo k dražené věci, nebo v případě bytových jednotek, správce domu kvůli dluhům souvisejícím se správou.
- Předmětem dražby může být cokoliv, co může být zástavou, s výjimkou určitých archeologických a sakrálních předmětů bez osvědčení k vývozu.
- Dlužník, jeho manžel a v případě právnické osoby její statutární orgány a členové kontrolního orgánu se nesmí účastnit nedobrovolné dražby.
Na co si dát pozor
- Dražební věřitel musí mít pohledávku potvrzenou vykonatelným rozhodnutím, nestačí pouze existence dluhu.
- Existují omezení ohledně toho, co může být předmětem dražby, zejména u kulturních hodnot.
- Dlužník a s ním spojené osoby (manžel, statutární orgány právnické osoby) se nesmí dražby účastnit ani prostřednictvím jiné osoby.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 36
Jak soudy aplikují § 36
Následně podala žalobu o neplatnost nedobrovolné dražby, které Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 14. 3. 2019, č. j. 27 C 29/2017-490, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2019, č. j. 28 C 276/2019-607, (právní moci nabyl dne 11. 12. 2019) vyhověl pro nedostatek podmínky § 36 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění účinném ode dne 19. 9. 2016 (dále jen „zákon o veřejných dražbách”).
Rozhodnutí správce daně o zřízení zástavního práva není ani smlouvou mezi zástavním věřitelem a zástavcem (je rozhodnutím, kterým je taková smlouva vlastně nahrazena), není ani exekučním titulem, na jehož základě by bylo možno nařídit veřejnou dražbu podle § 36 a násl. zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů (dále ve zkratce jen „ZVD“).
K otázce požadavků na náležitosti notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti jako podmínky uskutečnění veřejné nedobrovolné dražby [§ 36 odst. 1 zákona č. zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejných dražbách“)] Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 17. 10. 2017, sp. zn. 21 Cdo 1871/2017, vyslovil závěr, že ve veřejné nedobrovolné dražbě lze zástavu zpeněžit - jak vyplývá z citovaných ustanovení § 36 odst. 1 a 3 zákona o veřejných dražbách - jen tehdy, …