5 Tdo 1419/2014 — Nejvyšší soud

5 Tdo 1419/2014 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:28. 1. 2015 Spisová značka:5 Tdo 1419/2014 ECLI:ECLI:CZ:NS:2015:5.TDO.1419.2014.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Insolvenční řízení Subjektivní stránka Dotčené předpisy:§ 254 odst. 1 tr. zákoníku § 225 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:18. 2. 2015 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 1419/2014-38 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. ledna 2015 o dovoláních, která podali obvinění Ing. L. V., a Ing. arch. T. V., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. 10 To 165/2014, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 1 T 126/2013, takto: Podle § 265k odst. 1 tr. řádu se z r u š u j í usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. 10 To 165/2014, a rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 23. 1. 2014, sp. zn. 1 T 126/2013. Podle § 265k odst. 2 tr. řádu se zrušují také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. řádu se Okresnímu soudu v Hradci Králové p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. O d ů v o d n ě n í Rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 23. 1. 2014, sp. zn. 1 T 126/2013, byli obvinění Ing. L. V. a Ing. arch. T. V. uznáni vinnými v bodě 1) výroku o vině přečinem zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 tr. zákoníku, jehož se dopustili ve stručnosti tím, že Ing. L. V. jako předseda a Ing. arch. T. V. jako člen pověřený členskou schůzí družstva Českomoravské stavební bytové družstvo se sídlem v Hradci Králové, Dlouhá 103, společně v období od 5. 2. 2010 až do jmenování insolvenčního správce Ing. Davida Jánošíka dne 20. 9. 2011 v rozporu s ustanovením § 4 odst. 1 věty první, § 17 odst. 1 písm. e), §§ 18, 19 odst. 1, 29, 30 a 35 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, neprováděli řádně a včas pravidelné roční inventarizace majetku a závazků tak, aby dávaly přesný přehled o skutečném stavu majetku a závazků družstva, nevyhotovovali inventurní soupisy majetku a závazků, účetní závěrku ke dni 31. 12. 2010, mimořádnou účetní závěrku ke dni 19. 9. 2011 a neučinili ani žádná opatření k obnovení průkaznosti účetnictví, čímž ztížili reálné zjištění ekonomického stavu družstva v insolvenčním řízení a ohrozili tak uhrazení pohledávek věřitelů družstva vyjmenovaných v této části výroku o vině, přičemž tyto pohledávky činily celkem 40.704.716,83 Kč. Pod bodem 2) výroku o vině byli oba obvinění uznáni vinnými přečinem porušení povinnosti v insolvenčním řízení podle § 225 tr. zákoníku, který ve stručnosti spočíval v tom, že poté, co byl usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 11. 2011, sp. zn. 41 INS 9726/2011, prohlášen konkurs na majetek Českomoravského stavebního bytového družstva, neposkytli v rozporu s ustanovením § 210 odst. 1 zákona č. 182/2006, o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen ve zkratce „insolvenční zákon“), součinnost insolvenčnímu správci Ing. Davidu Jánošíkovi, když přes jeho písemnou výzvu ze dne 23. 11. 2011 mu do dne 8. 2. 2012 nepředložili seznam majetku družstva, do dne 28. 2. 2012 účetní doklady a do dne 3. 10. 2012 mu nepředali seznam závazků družstva, účetní knihy a účetní závěrky, kdy tohoto dne Ing. L. V. insolvenčnímu správci předal seznam závazků družstva, účetní deníky za období let 2008 až 2011 a podpisovou doložkou statutárního orgánu družstva neopatřené rozsahy a výkazy zisku a ztráty za účetní období označených čtyř po sobě jdoucích let, čímž insolvenčnímu správci ztížili zjištění provedení úplného soupisu majetkové podstaty úpadce. Za oba přečiny byl každý z obviněných odsouzen podle § 255 a § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců, jehož výkon soud podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání tří let. Proti uvedenému rozsudku podali oba obvinění odvolání, která Krajský soud v Hradci Králové zamítl usnesením ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. 10 To 165/2014, jako nedůvodná podle § 256 tr. řádu. Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové napadli oba obvinění dovoláním podaným prostřednictvím společného obhájce JUDr. Josefa Kulhavého. Shodně uplatnili dovolací důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, tedy že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Ve vztahu k bodu 1) výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně obvinění vyslovili souhlas se skutkovým zjištěním soudů, avšak poukázali na nedostatek subjektivní stránky, tj. úmyslného zavinění, jako jednoho ze znaků skutkové podstaty přečinu podle § 254 odst. 1 tr. zákoníku. Úmysl však podle obviněných nebylo možné dovodit, neboť účetnictví družstva bylo v natolik špatném stavu již v okamžiku nástupu obviněných do funkcí statutárních orgánů družstva, že jej následně nebylo možné uvést do souladu s požadavky zákona o účetnictví, a to ani za pomoci odborné účetní firmy. Tento chybějící znak skutkové podstaty podle obviněných soudy nesprávně dovodily pouze na základě jejich objektivní odpovědnosti vyplývající z funkce statutárních orgánů družstva, přitom nebraly v úvahu konkrétní provedené důkazy, zejména výpovědi svědků Ing. M. a Ing. J., jimiž byla možnost rekonstrukce účetnictví vyloučena. Taktéž se obvinění ohradili proti závěru odvolacího soudu, že onemocnění pověřeného pracovníka družstva Ing. P., který měl u sebe všechny existující účetní dokumenty, nemohlo způsobit časové průtahy v předání účetnictví, neboť nespadalo do předmětného období. Odvolací soud tak zjevně v rozporu s výpovědí např. svědka N. pominul časový úsek trvající déle jak jeden rok, kdy nebylo objektivně (vlivem zdravotní nezpůsobilosti Ing. P.) možné vyžádat od jmenovaného vydání účetních dokladů, které měl při sobě, tj. do doby, kdy mu byl ustanoven opatrovníkem právě svědek N. Dovolatelé tak poukázali na zjevný rozpor mezi provedenými důkazy a úvahou soudů o jejich úmyslném protiprávním jednání. Rovněž u bodu 2) výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně bylo podle obviněných nesprávně dovozeno naplnění subjektivní stránky skutkové podstaty trestného činu porušení povinnosti v insolvenčním řízení podle § 225 tr. zákoníku ve formě úmyslu. Jak vyplývá již z argumentace uplatněné k bodu 1) výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně, obvinění si byli vědomi neutěšeného stavu účetnictví, který však nezavinili, jak se nakonec vyjádřil i znalec, neboť v tomto období to nebyli obvinění, kdo byl zodpovědný za řádné vedení účetnictví, ale jejich předchůdci, jejichž chyby se naopak snažili napravit. Odmítli stejně tak závěr soudů, že by svým jednáním v insolvenčním řízení hrubě ztěžovali výkon funkce insolvenčního správce a tím ohrožovali účel insolvenčního řízení. Znak objektivní stránky skutkové podstaty tohoto trestného činu spočívající v „hrubém ztěžování výkonu funkce insolvenčního správce“ nebyl v tzv. skutkové větě výroku o vině pod bodem 2) vyjádřen uvedením konkrétních skutkových okolností. Popis tohoto skutku proto podle obou obviněných nepostihuje všechny znaky skutkové podstaty přečinu porušení povinnosti v insolvenčním řízení podle § 225 tr. zákoníku. Uvedenou vadu výroku rozsudku soudu prvního stupně naopak ještě prohloubil odvolací soud v odůvodnění napadeného usnesení chybným výkladem citovaného znaku jeho skutkové podstaty, který je v rozporu i s příslušnou částí komentáře k trestnímu zákoníku. Závěrem svých dovolání proto obvinění Ing. L. V. a Ing. arch. T. V. navrhli, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. 10 To 165/2014, a věc vrátil tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí. K dovoláním obou obviněných se vyjádřil nejvyšší státní zástupce prostřednictvím státní zástupkyně činné u Nejvyššího státního zastupitelství JUDr. Dalimily Bajerové. Námitky obou odvolatelů směřované proti absenci úmyslu označila státní zástupkyně za polemiku se správností skutkových zjištění soudů. Vyslovila se tak, že pro naplnění znaků trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění postačí ohrožení majetkových práv jiných, přičemž rozsah, v jakém tato práva byla ohrožena, musí být součástí popisu skutku, což bylo v projednávaném případě splněno. Argumenty, jejichž prostřednictvím obvinění poukazovali na existenci problémů v účetnictví již před