5 Tdo 386/2006 — Nejvyšší soud

5 Tdo 386/2006 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:265b/1g Datum rozhodnutí:24. 5. 2006 Spisová značka:5 Tdo 386/2006 ECLI:ECLI:CZ:NS:2006:5.TDO.386.2006.1 Typ rozhodnutí:Usnesení Kategorie rozhodnutí: Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 386/2006 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. května 2006 o dovolání, které podal obviněný J. K ., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 10. 2005, sp. zn. 61 To 290/2005, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 4 T 97/99, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu se dovolání o d m í t á . O d ů v o d n ě n í : Obviněný J. K. byl rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 13. 10. 2005, sp. zn. 61 To 290/2005, uznán vinným trestným činem porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. (ve znění účinném do 31. 12. 1997), kterého se dopustil tím, že jako člen představenstva I. f. B. – e., ch., p. a l. p., a. s., (dále jen „I. f. B.“) a jako pracovník společnosti F. I. s., spol. s r. o., (dále jen „F.“) se sídlem tamtéž, uzavřel v P. již zemřelým P. H. 1. dne 5. 4. 1996 smlouvu o nákupu veřejně neobchodovatelných akcií mezi prodávajícím K., a. s., a kupujícím I. f. B., a to 71 200 kusů akcií P. b., a. s., s kupní cenou 1 000 Kč za 1 kus akcie, tedy s úhrnnou kupní cenou 71 200 000 Kč, kterou nechal dne 26. 4. 1996 prodávajícímu proplatit, 2. dne 8. 4. 1996 smlouvu o nákupu veřejně neobchodovatelných akcií mezi prodávajícím M. I. a kupujícím I. f. B., a to 1 850 kusů akcií společnosti K., a. s., s kupní cenou 20 000 Kč za 1 kus akcie, tedy s úhrnnou kupní cenou 37 000 000 Kč, kterou nechal dne 26. 4. 1996 prodávajícímu proplatit, 3. dne 9. 4. 1996 smlouvu o nákupu veřejně neobchodovatelných akcií mezi prodávajícím K., a. s., a kupujícím I. f. B., a to 1 740 kusů akcií společnosti I. L., a. s., s kupní cenou 20 000 Kč za 1 kus akcie, tedy s úhrnnou kupní cenou 34 800 000 Kč, kterou nechal dne 30. 4. 1996 prodávajícímu proplatit, čímž porušil ustanovení § 17 odst. 1, 6 a § 24 odst. 1 zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ustanovení § 66 odst. 2, § 79a, § 93 odst. 4, § 135 odst. 2, § 194 odst. 5, § 243 odst. 8, § 567 a § 570 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, statut I. f. B., mandátní smlouvu ze dne 28. 3. 1995 uzavřenou mezi I. f. B. a společností F. a pracovní smlouvu, přičemž obviněný nemohl z dostupných informací předpokládat, že předmětné akcie se v blízké budoucnosti stanou veřejně obchodovatelnými, k čemuž ani později nedošlo, a vzhledem k okolnostem a svým osobní poměrům musel být srozuměn s tím, že nemají žádnou tržní hodnotu, a tímto jednáním způsobil I. f. B. celkovou škodu ve výši nejméně 89 164 720 Kč. Za to byl obviněný J. K. odsouzen podle § 255 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců, jehož výkon mu byl podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 a 1/2 roku. Podle § 59 odst. 2 tr. zák. byla obviněnému současně uložena povinnost, aby ve zkušební době podle svých sil nahradil škodu způsobenou trestným činem. Postupem podle § 228 odst. 1 tr. řádu bylo dále rozhodnuto o nároku poškozeného na náhradu škody. Obviněný J. K. byl současně výše uvedenými rozhodnutími podle § 226 písm. b) tr. řádu zproštěn obžaloby ve vztahu k dalšímu jednání popsanému v obžalobě. Citovaný rozsudek Městského soudu v Praze byl vydán z podnětu odvolání obviněného J. K. podaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 25. 5. 2005, sp. zn. 4 T 97/99, když odvolací soud podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. řádu zrušil tento rozsudek v odsuzující části a podle § 259 odst. 3 tr. řádu sám znovu rozhodl popsaným způsobem. Opis rozsudku odvolacího soudu byl obviněnému J. K. doručen dne 15. 3. 2006, jeho obhájci dne 1. 11. 2005 a příslušnému státnímu zastupitelství rovněž dne 1. 11. 2005. Obviněný J. K. podal dne 30. 12. 2005 proti tomuto rozsudku Městského soudu v Praze prostřednictvím svého obhájce dovolání, které dne 25. 1. 2003 doplnil a které opřel o dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Podle názoru obviněného se soudy činné dříve ve věci výrazněji nezabývaly subjektivní stránkou trestného činu, resp. tím, zda byly vůbec naplněny všechny znaky skutkové podstaty trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. Obviněný tvrdí, že k nákupu cenných papírů došlo ve dnech 5. až 9. 4. 1996 a teprve 3 týdny poté došlo k ukončení jeho pracovního poměru dohodou podle § 46 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, tedy z důvodu nadbytečnosti zaměstnance, a nikoli ve vztahu ke zmíněnému nákupu akcií, ačkoli o něm zaměstnavatel věděl. Jak dále obviněný dovozuje, závěr soudů nižších stupňů, že jeho pracovní poměr byl ukončen výpovědí, vyplývá z nesprávného hodnocení důkazů. Za zásadní nepochopení soudů činných dříve ve věci potom obviněný J. K. považuje skutečnost, že se zabývaly skončením jeho pracovního poměru ve společnosti F., ačkoli tento subjekt neuskutečnil posuzovaný nákup cenných papírů, neboť ho provedl přímo I. f. B. Smlouvy o koupi cenných papírů tedy obviněný uzavřel – podle svého vyjádření – z titulu výkonu funkce člena představenstva zmíněného fondu. Z tohoto důvodu obviněný nesouhlasí s tvrzením odvolacího soudu, podle něhož uzavřením smluv o koupi akcií došlo k porušení mandátní smlouvy. Obviněný má za to, že mandátní smlouva se vztahovala na podmínky obchodování, které za I. f. B. prováděla společnost F., avšak zde uvedené omezující klauzule nelze vztáhnout na nákupy cenných papírů, které provedl I. f. B. sám. Podle obviněného závěr soudů nižších stupňů, že obviněný uskutečnil nákup cenných papírů jako zástupce společnosti F., vyplývá z nesprávného hodnocení důkazů. Obviněný J. K. následně ve své dovolací argumentaci zpochybňuje znalecký posudek z oboru ekonomiky, protože podle jeho názoru znalec měl k dispozici údaje o ekonomické situaci společností, jejichž akcie byly nakoupeny, jen z období po uskutečnění nákupu, tedy údaje, které obviněnému nebyly známy, tudíž by měly být vypracovány nové posudky. Obviněný měl totiž podle svého vyjádření k dispozici hospodářské a účetní výsledky zmíněných společností za rok 1994, na jejichž základě si nechal vypracovat posudky, a poté rozhodl o uskutečnění koupě akcií. Jak dále obviněný namítl, uvedené vypracované posudky předložil soudům obou stupňů, které se však s nimi nevypořádaly. Obviněný se dále neztotožňuje s tvrzením odvolacího soudu, podle něhož údajně předpoklad uvedení cenných papírů na veřejný trh vzniká až povolením k veřejnému obchodování. Obviněný tvrdí, že tento předpoklad musí předcházet zmíněnému povolení, přičemž je přesvědčen o existenci takových předpokladů u všech jím nakoupených akcií. Obviněný rovněž nesouhlasí s názorem odvolacího soudu v otázce, zda mohl či nemohl nakupovat do majetku investičního fondu veřejně neobchodovatelné akcie. Podle obviněného ustanovení § 17 odst. 6 zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, umožňovalo takový postup za podmínky, pokud existoval předpoklad, že se akcie stanou veřejně obchodovatelnými. Výklad citovaného ustanovení zákona o investičních společnostech a investičních fondech provedený odvolacím soudem, podle kterého veřejná obchodovatelnost akcií v době nákupu musí být již věcí časově velmi blízkou a reálnou, obviněný shledává rozšiřujícím a nepřípustným. Jak navíc obviněný dodává, předpoklad veřejné obchodovatelnosti v posuzované věci byl splněn. Za obdobný nesprávný výklad obviněný označuje závěr odvolacího soudu, podle kterého je třeba stanovení limitů pro nákup veřejně obchodovatelných akcií od jednoho emitenta vztáhnout i na nákup akcií veřejně neobchodovatelných. Obviněný J. K. dále tvrdí, že byl zkrácen na svých právech postupem odvolacího soudu, neboť tento soud odmítl provést výslech jím navrženého svědka Ing. Z. D. Závěrem podaného dovolání obviněný J. K. navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) zrušil napadený rozsudek Městského soudu v Praze a aby přikázal tomuto soudu věc znovu projednat a rozhodnout. Nejvyšší státní zástupkyně se vyjádřila k podanému dovolání obviněného J. K. prostřednictvím státní zástupkyně činné u Nejvyššího státního zastupitelství. Podle jejího názoru nejsou námitky obviněného způsobilé zvrátit správnost právních závěrů o jeho vině tak, jak plynou z odůvodnění napadeného odsuzujícího rozsudku a jak odpovídají všem rozhodným skutkovým zjištěním opatřeným při plném respek