5 Tdo 533/2018 — Nejvyšší soud

5 Tdo 533/2018 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. k) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. Datum rozhodnutí:18. 4. 2019 Spisová značka:5 Tdo 533/2018 ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:5.TDO.533.2018.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Podvod Pokus trestného činu Postoupení věci Dotčené předpisy:§ 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku § 21 odst. 1 tr. zákoníku § 20 odst. 1, 2 předpisu č. 6/2002Sb. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:24. 7. 2019 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 533/2018-142 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném v Brně dne 18. 4. 2019 o dovolání, které podal obviněný R. Š., nar. XY v XY, bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Mírov, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. 12. 2017, sp. zn. 6 To 89/2017, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. 81 T 3/2016, takto: Podle § 20 odst. 1, 2 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, se věc obviněného R. Š. postupuje velkému senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu k rozhodnutí. Odůvodnění I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 20. 6. 2017, sp. zn. 81 T 3/2016, byl obviněný R. Š. uznán vinným zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, 5 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zákoník“), dílem dokonaným a dílem nedokonaným ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku a § 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku. Za to mu byl podle § 209 odst. 5 tr. zákoníku uložen trest odnětí svobody v trvání osmi roků, pro jehož výkon byl zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou podle § 56 odst. 2 písm. d) tr. zákoníku. Obviněnému byl současně podle § 67 odst. 1 a § 68 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku uložen peněžitý trest ve výměře 200 denních sazeb po 2 500 Kč, celkem tedy ve výši 500 000 Kč. Podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku byl pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl peněžitý trest vykonán, stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání jednoho roku. Obviněnému byl rovněž podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku uložen trest propadnutí věcí konkrétně specifikovaných ve výrokové části tohoto rozsudku krajského soudu a podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku také trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu v obchodních korporacích včetně jejich zastupování na základě plné moci na dobu sedmi roků. Podle § 228 odst. 1 tr. řádu byla obviněnému uložena povinnost zaplatit náhradu škody obchodní společnosti L., se sídlem XY (do 19. 7. 2016 se sídlem XY) IČ: XY, ve výši 3 313 570,30 Kč, se zbytkem svého nároku na náhradu škody byla tato poškozená obchodní společnost odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních podle § 229 odst. 2 tr. řádu. 2. Uvedené trestné činnosti se obviněný dopustil ve stručnosti tím, že v období od 21. 7. 2013 do 25. 6. 2014 připravil sám, anebo za pomoci jiné osoby smlouvu o převodu obchodního podílu datovanou ke dni 30. 12. 2013 (dále jen „smlouva“ nebo též „smlouva o převodu obchodního podílu“), podle které měl O. M., nar. XY, v rozhodné době jediný společník poškozené obchodní společnosti L. (dále též L.), převést svůj 100 % obchodní podíl včetně všech práv a povinností na obchodní společnost R., se sídlem XY (dále jen „R.“, nebo „obchodní společnost R.“). Obviněný tak učinil přesto, že O. M. nechtěl převést svůj obchodní podíl na jinou osobu, přičemž nedošlo k úhradě kupní ceny sjednané podle smlouvy na částku 144 540 599 Kč. Předmětnou smlouvu o převodu obchodního podílu obviněný sám, případně prostřednictvím jiné osoby opatřil podpisy O. M., které získal naskenováním jeho vlastnoručních podpisů připojených k dokumentům, jimiž obviněný z předešlých obchodních vztahů disponoval. Takto získané podpisy poté obviněný v podobě obrázků vložil do těla smlouvy o převodu obchodního podílu, konkrétně na místa určená jednak pro podpis převodce a jednak pro jednatele L. Obviněný poté v kanceláři advokátky JUDr. Leony Grumlíkové v XY, zajistil úřední ověření všech podpisů připojených k této smlouvě včetně svého vlastního podpisu, neboť vystupoval jako zástupce kupujícího, obchodní společnosti R., následně dne 25. 6. 2014 z takto ověřené smlouvy nechal v notářské kanceláři JUDr. Marie Matouškové v XY pořídit ověřený opis za účelem znemožnit prokázání nepravosti podpisu O. M., a nakonec dne 26. 6. 2014 na základě takto zfalšované smlouvy učinil jménem R. (coby jediného společníka poškozené L.) rozhodnutí, jehož prostřednictvím odvolal tehdejšího jednatele L., O. M. a v celém rozsahu prokuru vykonávanou L. B. Novým jednatelem obviněný učinil po vzájemné dohodě M. M. a ještě téhož dne, tj. 26. 6. 2014 obviněný podal návrh na zápis uvedených změn do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ostravě – pobočkou v Olomouci, přičemž rozhodnutím tohoto soudu ze dne 30. 6. 2014, sp. zn. C 7320-RD12/KSOS, Fj 42168/2014, byly takto navržené změny do obchodního rejstříku skutečně zapsány. Ihned po nabytí právní moci rozhodnutí rejstříkového soudu, tj. od 1. 7. 2014, obviněný začal činit kroky za účelem získání neomezeného přístupu k majetku poškozené L., s úmyslem obohatit ať už obchodní společnost R., sebe, případně další osoby. Vystupoval přitom jako zástupce nového vlastníka obchodního podílu L., disponující generální plnou mocí udělenou jejím jednatelem M. M., a to vůči níže specifikovaným osobám, resp. obchodním společnostem a bankám, ačkoli věděl, že ve skutečnosti nedošlo ani k převodu obchodního podílu L., ani ke změně v osobě jejího jediného jednatele. Poté, co se obviněný společně s dalšími osobami dne 3. 7. 2014 dostavil do sídla poškozené L., kde předložil v té době aktuální výpis z obchodního rejstříku, vyzval O. M. k odchodu, čemuž předcházelo dlouhodobé vyvíjení a stupňování tlaku na O. M., jehož cílem bylo získat od něj samotného, nebo jeho prostřednictvím od L., co nejvíce finančních prostředků. Za tímto účelem minimálně od 25. 1. 2012 nechával poškozenému z pozice zástupce obchodní společnosti B., s níž poškozená L., uzavřela smlouvu o podnájmu části pozemku a stavby, podepisovat právní dokumenty ve prospěch obchodních společností, které obviněný v tu dobu fakticky ovládal, pro případ, že by O. M. nebyl ochoten v budoucnu poskytovat další peníze. Tímto způsobem si obviněný vytvořil podklady pro pozdější vymáhání fiktivně vykonstruovaných pohledávek za O. M., resp. L. V polovině roku 2013 obviněný na základě smlouvy o podnájmu části pozemku a stavby nepravdivě vytvořil pohledávku za L., ve výši 197 540 590 Kč, kterou následně vymáhal prostřednictvím obchodní společnosti CHECH DEVEL, s. r. o. Dne 3. 7. 2014 došlo k „předání“ L., obviněnému, neboť po poradě s advokátem O. M. vyhověl výzvě obviněného v důsledku provedených změn v obchodním rejstříku. K datu 26. 6. 2014 činila hodnota 100 % obchodního podílu L., celkem 373 437 788,17 Kč. Volnému nakládání s obchodním podílem a majetkem obchodní společnosti L., bylo obviněnému zabráněno až 9. 7. 2014 poté, co Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci vydal předběžná opatření, kterými jednak uložil povinnost R. zdržet se jakýchkoliv dispozic s obchodním podílem L., a současně uložil povinnost M. M. zdržet se výkonu funkce jednatele. Ačkoli se obviněný o těchto předběžných opatřeních dozvěděl nejpozději dne 10. 7. 2014, prováděl další dispozice s majetkem L., a snažil se jej využít tím, že se nejprve dne 2. 7. 2014 společně s M. M. dostavil do České spořitelny, a. s., u níž byly vedeny hlavní bankovní účty L., na podkladě předloženého tehdy aktuálního výpisu z obchodního rejstříku L., požadoval zrušení přístupových oprávnění k bankovním účtům této obchodní společnosti a zřízení nových jak pro sebe, tak i pro M. M. Ačkoli byla dispoziční práva k bankovním účtům těmto osobám ke dni 8. 7. 2014 zřízena, ke vzniku škody nedošlo díky znalosti osoby O. M. samotnými zaměstnanci banky, díky jejichž obezřetnosti Česká spořitelna, a. s., pozastavila možnost dalšího čerpání kontokorentních úvěrů, čímž fakticky znemožnila další nakládání s těmito bankovními účty. Dále dne 3. 7. 2014 obviněný založil u Fio Banky, a. s., nový bankovní účet pro L., k němuž nechal zřídit dispoziční oprávnění pro sebe i pro M. M., současně přikázal obchodnímu řediteli L., P. H., aby vyrozuměl její obchodní partnery o zřízení nového bankovního účtu, na který měli poukazovat svá plnění. V období od 8. 7. do 15. 10. 2014 obviněný z tohoto účtu odčerpal peněžní prostředky ve výši 1 601 485,16 Kč, přičemž jejich použití nedoložil žádnými účetními doklady, ač