5 Tdo 598/2008 — Nejvyšší soud

5 Tdo 598/2008 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:26. 11. 2008 Spisová značka:5 Tdo 598/2008 ECLI:ECLI:CZ:NS:2008:5.TDO.598.2008.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Dotčené předpisy:§ 124d tr. zák. Kategorie rozhodnutí: Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 598/2008 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. listopadu 2008 o dovoláních, která podali obvinění Ing. J. K. a Ing. P. K. proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 7. 11. 2007, sp. zn. 5 To 99/2007, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 36 T 5/2005, t a k t o : Dovolání, která podali obvinění Ing. J. K. a Ing. P. K., se podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu o d m í t a j í . O d ů v o d n ě n í : Obvinění Ing. J. K. a Ing. P. K. byli rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 8. 2007, sp. zn. 36 T 5/2005, uznáni vinnými trestným činem porušování předpisů o zahraničním obchodu s vojenským materiálem podle § 124d odst. 1 tr. zák. Podle § 24 tr. zák. soud rozhodl o upuštění od potrestání obou obviněných. Vrchní soud v Olomouci jako soud druhého stupně rozhodl rozsudkem ze dne 7. 11. 2007, sp. zn. 5 To 99/2007, kterým z podnětu odvolání státního zástupce napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. částečně zrušil ve výroku o upuštění od potrestání obviněných a podle § 259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že každému z obviněných uložil podle § 124d odst. 1 tr. zák. trest odnětí svobody, a to obviněnému Ing. J. K. v trvání dvou roků a obviněnému Ing. P. K. v trvání osmnácti měsíců. Výkon trestu odnětí svobody soud oběma obviněným podle § 58 odst. 1 písm. a) tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložil na zkušební dobu, a to v trvání tří roků u obviněného Ing. J. K. a dvou roků u obviněného Ing. P. K. Dále podle § 49 odst. 1 tr. zák. a § 50 odst. 1 tr. zák. uložil každému z obviněných trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu jakékoli činnosti a funkce související s nákupem, prodejem a přepravou zbraní, a to obviněnému Ing. J. K. na dobu pěti roků a obviněnému Ing. P. K. na dobu čtyř roků. Současně vrchní soud podle § 256 tr. ř. zamítl jako nedůvodná odvolání podaná oběma obviněnými. Shora citovaný rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ve všech jeho výrocích napadli obvinění Ing. J. K. a Ing. P. K. dovoláními podanými prostřednictvím obhájců ve lhůtě uvedené v § 265e odst. 1 tr. ř., jež oba shodně opřeli o důvody uvedené v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř., tedy že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení a že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Obviněný Ing. P. K. navíc brojil proti formulaci výroku o trestu zákazu činnosti, avšak taková námitka neodpovídá žádnému z dovolacích důvodů taxativně vyjmenovaných v ustanovení § 265b tr. ř. Obviněný Ing. J. K. v úvodu svého mimořádného opravného prostředku zopakoval své výhrady k odsuzujícímu rozsudku krajského soudu uplatněné před soudem druhého stupně v rámci svého odvolání. Zejména napadl závěry soudů o kategorizaci zbraní, které byly předmětem dovozu a vývozu v obou skutcích popsaných ve výroku o vině, jako zbraní vojenských. V této souvislosti se domáhal existence extrémního nesouladu mezi skutkovými zjištěními a právními závěry soudu. Ohledně zbraní typu CZ 70 (skutek pod bodem 1/ výroku o vině) odkázal na ustanovení § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 38/1994 Sb. o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 38/1994 Sb.“), podle nějž mohou být vojenským materiálem pouze takové výrobky, které byly zkonstruovány především pro použití v ozbrojených silách. Takové definici však podle jeho přesvědčení pistole typu CZ 70 neodpovídají, neboť, jak je patrno ze znaleckého posudku J. T. a výpovědi svědka E. M., tyto zbraně byly a dosud jsou vyráběny v civilním programu a ozbrojenými složkami ani užívány nebyly. Co se týká pistolí vzor CZ 52 (skutek 2/ výroku o vině), obviněný Ing. J. K. zpochybnil, že by mu udělená dovozní licence ukládala povinnost maloobchodního prodeje pistolí na území České republiky. Polemizoval se způsobem, jak soudy vyložily pojem „maoloobchodní prodej“ a hájil se také tím, že Ministerstvo průmyslu a obchodu udělilo společnosti K. T., s. r. o., dne 18. 2. 2004 vývozní licenci na 200 kusů pistolí CZ 52, přestože z příloh žádosti o udělení licence bylo zřejmé, že předmětné zbraně byly sice dovezeny do České republiky na základě licence podle zákona č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 62/2000 Sb.“; pozn. Nejvyššího soudu: citovaný zákon byl dne 16. 6. 2005 zrušen zákonem č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, a o změně některých zákonů), avšak jejich prodej v České republice se neuskuteční, jelikož pistole budou exportovány. Dovolatel se neztotožnil ani s tím, že by pistole obou typů byly považovány za nevojenské pod podmínkou jejich ověření pro civilní použití. K tomu uvedl příklady zbraní, jež byly opatřeny označením CIP, ale přesto se jednalo o zbraně vojenské ve smyslu zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon o zbraních, a naopak. Další námitkou brojil proti intenzitě společenské nebezpečnosti svého jednání, která podle něj byla nepatrná. Poslední výtka obviněného se vztahovala k subjektivní stránce trestného činu. Ohradil se, že ve společnosti K. T., s. r. o., vykonával činnosti účetního, stanoviska Ministerstva průmyslu a obchodu k dané problematice mu tlumočil spoluobviněný Ing. P. K., jehož informovanost o podmínkách udělování licencí dovodil soud mj. i z telefonátů vedených s Ing. J. K. S interpretací obsahu těchto telefonátů dovolatel vyjádřil nesouhlas. V žádném případě podle něj ani jeden z provedených důkazů nesvědčil o úmyslném uvádění nepravdivých údajů při žádosti o udělení příslušných licencí. Závěrem obviněný Ing. J. K. navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené rozhodnutí vrchního soudu a sám ve věci rozhodl rozsudkem a zprostil jej obžaloby. Podobné námitky uplatnil ve svém dovolání také obviněný Ing. P. K. Poté, co shodně s prvním z dovolatelů připomněl své odvolací argumenty, vyjádřil nesouhlas s tím, že by pistole vzor CZ 70 a CZ 52 byly zbraněmi vojenskými (dovolateli je přitom kladeno za vinu pouze jednání, kdy bylo nakládáno s pistolemi vzor CZ 52). Kromě toho, že stejně jako Ing. J. K. poukázal na vývozní licenci, jež byla společnosti K. T., s. r. o., udělena dne 18. 2. 2004, vznesl také pochyby o výkladu pojmu „maloobchodní prodej“. Dovolatel dále brojil proti názoru soudu, pokud stupeň společenské nebezpečnosti odvozoval z počtu zbraní, když v této branži se podle obviněného obchoduje běžně v řádech tisíců a desetitisíců kusů. Proto se domníval, že 1.200 kusů pistolí nelze považovat za nezanedbatelné množství, jak učinil vrchní soud. Především ale obviněný Ing. P. K. zásadně neakceptoval použití trestněprávních norem na zjištěné jednání, neboť měl za to, že společnosti K. T., s. r. o., byly uděleny licence řádně, tudíž zahraniční obchod byl legální, a pokud společnost nedodržela licenční podmínky, mělo s ní být zahájeno např. správní řízení. Ke konci dovolání připojil ještě výhradu proti výroku o trestu, jímž mu byl uložen trest zákazu činnosti. Formulace použitá vrchním soudem podle jeho názoru nerespektuje ustanovení § 50 tr. zák., není dostatečně specifická a celý výrok o trestu odvolací soud náležitě neodůvodnil. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek Vrchního soudu v Olomouci a sám ve věci rozhodl rozsudkem tak, že se obviněný Ing. P. K. zprošťuje obžaloby. Nejvyšší státní zástupkyně se k dovolání, jež podali obvinění Ing. J. K. a Ing. P. K. vyjádřila prostřednictvím státní zástupkyně činné u Nejvyššího státního zastupitelství. Konstatovala, že obvinění dostáli svými námitkami uplatněnému dovolacímu důvodu nesprávného hmotně právního posouzení a obviněný Ing. P. K. také důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. (který ale explicitně ve svém dovolání neuvedl). Jejich výhradám však nepřisvědčila. Pistole vzor CZ 70 a CZ 52 by podle jejího vyjádření bylo možné považovat za nevojenský materiál, protože to