Z rozhodnutí: Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. 6. 2016 o dovolání nejvyššího státního zástupce, které podal v neprospěch obviněné obchodní společnosti CAFOUREK, s. r. o., IČ: 29015456, se sídlem Roháčova č. 145/14, Praha 3 – Žižkov, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 3. 3. 2016, sp. zn. 11 To 68/2016, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kladně po…
5 Tdo 784/2016-29
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. 6. 2016 o dovolání nejvyššího státního zástupce, které podal v neprospěch obviněné obchodní společnosti CAFOUREK, s. r. o., IČ: 29015456, se sídlem Roháčova č. 145/14, Praha 3 – Žižkov, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 3. 3. 2016, sp. zn. 11 To 68/2016, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 26 T 102/2015, t a k t o :
Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání nejvyššího státního zástupce o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í :
I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů
1. Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 10. 11. 2015, sp. zn. 26 T 102/2015, byla obviněná obchodní společnost CAFOUREK, s. r. o., podle § 226 písm. a) tr. řádu zproštěna obžaloby státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Kladně ze dne 24. 8. 2015, sp. zn. 1 Zt 124/2015, která kladla obviněné za vinu spáchání skutku podrobně popsaného pod bodem II. ve zprošťujícím výroku v citovaném rozsudku, v němž byl spatřován přečin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 alinea 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále ve zkratce „tr. zákoník“). Tohoto skutku se podle obžaloby měla dopustit obviněná obchodní společnost tím, že v době od 11. 1. 2013 do 23. 10. 2014 její jednatel T. F. v úmyslu zbavit se své odpovědnosti za obchodní vedení společnosti, která mu náležela jako „statutárnímu zástupci“ společnosti, dne 23. 10. 2014 účelově jmenoval jednatelem obchodní společnosti CAFOUREK, s. r. o., P. H. a dále dne 24. 10. 2014 na základě smlouvy o převodu obchodního podílu převedl svůj obchodní podíl ve zmíněné obchodní společnosti na P. H., a ačkoli údajně podle předávacího protokolu ze dne 24. 10. 2014 předal P. H. účetní doklady obchodní společnosti CAFOUREK, s. r. o., ve skutečnosti mu je nepředal, svým jednáním tak zmíněná obchodní společnost vytvořila situaci, v důsledku které znemožnila dohledání účetnictví, tím účetnictví úmyslně zatajila a ztížila nebo i vyloučila možnost příslušného správce daně kontrolovat hospodaření společnosti, došlo tak k ohrožení včasného a řádného vyměření daně z příjmů právnických osob za rok 2012 a 2013 a současně obviněná obchodní společnost ohrozila majetková práva jejího věřitele – obchodní společnosti České lupkové závody, a. s., která má vůči obchodní společnosti CAFOUREK, s. r. o., pohledávky ve výši 50 000 Kč a 87 677 Kč. Podle závěru soudu prvního stupně totiž nebylo prokázáno, že se tento skutek stal.
2. Týmž rozsudkem byl dále podle § 226 písm. a) tr. řádu zproštěn obžaloby státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Kladně ze dne 24. 8. 2015, sp. zn. 1 Zt 124/2015, i obviněný T. F. pro skutek podrobně popsaný pod bodem I. ve zprošťujícím výroku v citovaném rozsudku, v němž obžaloba spatřovala přečin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 alinea 3 tr. zákoníku. Skutek, který měl spáchat tento obviněný, byl vymezen prakticky shodně jako u obviněné obchodní společnosti.
3. Proti zmíněnému rozsudku soudu prvního stupně podal státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Kladně v neprospěch obviněné obchodní společnosti CAFOUREK, s. r. o., a obviněného T. F. odvolání, o nichž rozhodl Krajský soud v Praze usnesením ze dne 3. 3. 2016, sp. zn. 11 To 68/2016, tak, že je podle § 256 tr. řádu zamítl jako nedůvodná.
II. Dovolání nejvyššího státního zástupce
4. Nejvyšší státní zástupce podal dne 29. 4. 2016 proti citovanému usnesení Krajského soudu v Praze dovolání v neprospěch obviněné obchodní společnosti CAFOUREK, s. r. o., a uplatnil v něm dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. řádu. Dovolatel vytkl nesprávnost použití důvodu zproštění obžaloby podle § 226 písm. a) tr. řádu, neboť i po provedení dokazování u hlavního líčení zůstalo nezpochybněno, že došlo k předání funkce jednatele a poté k převodu obchodního podílu mezi obviněným T. F. a P. H., přičemž po tomto převodu se účetní doklady obviněné obchodní společnosti CAFOUREK, s. r. o., staly nedohledatelnými. Podle názoru nejvyššího státního zástupce nejsou pochybnosti ani o následném ohrožení včasného a řádného vyměření daně z příjmů právnických osob a ohrožení majetkových práv jiného subjektu v důsledku chybějícího účetnictví z doby před realizací převodu obchodního podílu. Nebyl objasněn pouze konkrétní průběh předání funkce jednatele a převodu obchodního podílu, zejména otázka průkaznosti předání a převzetí účetnictví. Na základě těchto skutečností má dovolatel za to, že skutek se nepochybně stal a skutkový děj se přinejmenším zčásti odehrál tak, jak je uvedeno v obžalobě, a proto připadalo v úvahu zproštění obžaloby obviněné podle § 226 písm. b) tr. řádu, což připustil i odvolací soud. Zproštění obviněné podle § 226 písm. a) tr. řádu mělo podle nejvyššího státního zástupce za následek extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními a právním posouzením.
5. Podle názoru dovolatele však nemůže obstát ani závěr, že nebyly splněny podmínky trestní odpovědnosti právnické osoby uvedené v § 8 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ve zkratce „t. o. p. o.“). Nejvyšší státní zástupce zde s odkazem na ustanovení § 254 odst. 1 alinea 3 tr. zákoníku a § 8 odst. 1, 2 a 3 t. o. p. o. a na předpoklady, jejichž splnění vyžaduje spáchání trestného činu právnickou osobou podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2015, sp. zn. 8 Tdo 627/2015, namítl, že trestní odpovědnost právnické osoby není bezpodmínečně vázána na souběžnou trestní odpovědnost konkrétní fyzické osoby, protože zákon výslovně v ustanovení § 8 odst. 3 t. o. p. o. počítá s možností, že se nepodaří určit takovou fyzickou osobu. Trestní odpovědnost právnické osoby by nepřicházela v úvahu pouze tehdy, kdyby skutková zjištění ohledně fyzické osoby zůstala natolik neurčitá, že by jí mohla být i osoba stojící zcela mimo vnitřní strukturu právnické osoby. Soudy nižších stupňů ovšem neučinily žádné skutkové zjištění o možném protiprávním zásahu třetích osob do účetnictví obviněné právnické osoby a z provedeného dokazování ani nevyplývají žádné okolnosti zakládající reálné podezření z takového zásahu. Ustanovení § 8 odst. 3 t. o. p. o. se uplatní právě v případě, když okruh více možných fyzických osob bude na základě provedeného dokazování jednoznačně omezen na osoby splňující podmínky uvedené v § 8 odst. 1 písm. a) až d) t. o. p. o., přičemž podle dovolatele mohli protiprávně nakládat s účetnictvím obviněné buď obviněný T. F., anebo P. H., a to vždy v pozici jednatelů jako statutárních orgánů obviněné právnické osoby. Výsledkem jejich jednání pak byla nedohledatelnost účetnictví této právnické osoby s negativním dopadem na práva dalších subjektů.
6. Jak dále nejvyšší státní zástupce zdůraznil, naplnění subjektivní stránky přečinu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 alinea 3 tr. zákoníku lze dovodit jak u obviněného T. F., tak u P. H., což vyplývá i z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 5. 2008, sp. zn. 5 Tdo 536/2008, podle něhož je subjektivní stránka tohoto přečinu dána i tehdy, když pachatel nesplní povinnost vyplývající z ustanovení § 35 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Přitom podle dovolatele u obviněného T. F. ani u P. H. nelze uvažovat o excesu, tj. že by spáchali čin nikoli v zájmu právnické osoby, ale ve svém vlastním zájmu na její úkor. Nejvyšší státní zástupce zde opětovně odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2015, sp. zn. 8 Tdo 627/2015, neboť podle něj je evidentní, že ohrožení správného a řádného vyměření daně z příjmů právnických osob a nevymáhání pravomocně přisouzeného nároku jiným subjektem znamenalo výhodu pro obviněnou právnickou osobu.
7. Závěrem svého dovolání nejvyšší státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil jak napadené usnesení odvolacího soudu, tak rozsudek soudu prvního stupně v části týkající se obviněné obchodní společnosti CAFOUREK, s. r. o., jakož i všechna další rozhodnutí obsahově navazující na zrušená rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž dojde zrušením, pozbydou podkladu, a aby věc přikázal soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí.
III. Vyjádření k dovolání
8. Obviněná obchodní společnost CAFOUREK, s. r. o., se vyjádřila k dovolání nejvyššího státního zástupce prostřednictvím svého opatrovníka. Podle jejího názoru věc byla posouzena správně a obviněná se ztotožnila se závěrem soudů nižších stupňů. Proto obviněná navrhla Nejvyššímu soudu, aby zamítl dovolání nejvyššího státního zástupce jako nedůvodné.
IV. Posouzení důvodnosti dovolánía) Obecná východiska
9. Nejvyšší soud po zjištění, že byly splněny všechny formální a obsahové podmínky k podání dovolání, dospěl k následujícím závěrům.
10. Nejvyšší státní zástupce uplatnil ve svém dovolání dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. řádu. První z nich je n