7 Td 24/2023

Městský soud v Praze pod sp. zn. 10 T 3/2021 vede s obviněným M. V. trestní řízení na základě obžaloby Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 2. 3. 2021, sp. zn. VZV 33/2020, pro zločin úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku. Ve věci nyní probíhá hlavní líčení, které doposud nebylo skončeno. Vytýkaného jednání se měl obviněný dopustit zkráceně tím, že jako jediný člen představenstva společnosti T., IČ: XY se sídlem Praha 1, XY v úmyslu neoprávněně získat peněžní prostředky pro společnost uzavřel dne 9. 11. 2012 v Praze s poškozeným Metropolitním spořitelním družstvem, IČ: 255 71 150, tehdy se sídlem Praha 8, Sokolovská 394/17 Smlouvu o úvěru č. 502442044, přičemž uvedl poškozené společnosti v žádosti o poskytnutí úvěru nepravdivé skutečnosti, případně důležité skutečnosti zamlčel jak jsou podrobně uvedeny v předmětné obžalobě, čímž způsobil spolu s dalšími obviněnými škodu ve výši 36 080 000 Kč.

Obviněný svým podáním ze dne 7. 5. 2023, které bylo Nejvyššímu soudu doručeno tentýž den, učinil návrh na odnětí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 T 3/2021 tomuto soudu a její přikázání Krajskému soudu v Brně. Uvedl, že Městský soud v Praze není schopen rozhodovat nestranně, jelikož i přes opakované výzvy nedává obviněnému možnost plně se vyjádřit k obžalobě, neustále mění protokoly z hlavního líčení, manipuluje s důkazy k tíži obviněného a neprovádí celé důkazy. Obviněný poté konkretizoval, že soud mu doposud nedal možnost vyjádřit se k celé obžalobě, vyjádřil se toliko k některým bodům obžaloby, přičemž předsedkyně senátu mu sdělila, že mu již další prostor poskytnut nebude. Současně soudu předložil řadu námitek proti protokolaci, které v průběhu hlavního líčení vznesl, přičemž dle jeho vyjádření soud opravil toliko jedinou chybu. V průběhu hlavního líčení mělo být manipulováno s hlavním důkazem, který byl pozměněn v neprospěch obviněného. Konkrétně došlo k ručnímu dopsání propisovacím perem poznámky „1405-215/2012“ na Žádost o poskytnutí úvěru, ve které je uvedeno původní číslo posudku 1401-211/2012. V neposlední řadě obviněný namítl, že předsedkyně senátu neprovedla čtením celé důkazy, konkrétně pak notářské zápisy z Valných hromad společností FAVEA, s. r. o., ze dne 3. 9. 2013 a společnosti FANTUS, a. s., ze dne 22. 7. 2014. Tyto důkazy byly provedeny tak, že předsedkyně senátu přečetla jenom názvy dokumentů, datum konání, jména účastníků a nic víc, přestože obviněný žádal čtení celých listin.

Nejvyšší soud je soudem společně nejblíže nadřízeným Městskému soudu v Praze a Krajskému soudu v Brně, je tedy věcně příslušný podle § 24 odst. 1 tr. ř. k projednání tohoto návrhu na odnětí a přikázání věci podle § 25 tr. řádu.

Nejvyšší soud projednal předložený návrh a dospěl na základě spisového materiálu k následujícímu závěru.

Podle § 25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení § 25 tr. ř., podle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu. Důležitými důvody zmíněného charakteru je třeba rozumět takové důvody, které zajišťují též nestranné a objektivní projednání věci, za dodržení všech v úvahu přicházejících zásad trestního řízení, jež se mohou lépe uplatnit právě u soudu, kterému má být věc přikázána. Může jím být např. vyloučení všech soudců příslušného soudu z rozhodování, na straně obviněného potom např. stáří, těžká nemoc, které brání, aby se dostavil k příslušnému soudu apod. Delegace přitom nikdy nesmí být prostředkem k odnětí obviněného jeho zákonnému soudci.

Nejvyšší soud v argumentech, předložených v návrhu obviněného, neshledal důležité důvody pro tak výjimečný postup, jakým je odnětí a přikázání věci podle § 25 tr. ř.

Především je nutné zdůraznit, že námitky obviněného se týkají způsobu vedení trestního řízení před soudem nalézacím, přičemž toto řízení doposud nebylo ani skončeno. Jde tedy toliko o procesní námitky. Důvodem pro postup podle § 25 tr. ř. je tedy (či má být) jinak řečeno přesvědčení obviněného, že se nalézací soud v předchozích částech hlavního líčení, které doposud neskončilo, dopustil procesních pochybení a dovodily nesprávné závěry.

Způsob, jakým trestní řízení bude vedeno je plně v rukou soudu, který se musí řídit procesními předpisy, navíc řízení stále není skončeno, a tudíž pokud má soud za to, že některý z důkazů proveden nebyl (výpověď obviněného, čtení listiny) nic nebrání tomu, aby takový důkaz doplnil nebo opakoval. Obviněný sám může takový postup v rámci hlavního líčení navrhovat, což se ostatně i v této věci stalo. Pokud by obviněný i po skončení hlavního líčení měl dojem, že došlo k porušení jeho procesních práv, má možnost žádat o přezkum odvolací soud. Jeho námitky i v jistém smyslu můžou být projednávány v řízeních před Nejvyšším soudem, v rámci dovolacího řízení (pokud budou splněny další podmínky), případně i před Ústavním soudem. Nelze ani pominout to, že obviněný se ani nepokusil vysvětlit, proč by vedení trestního řízení konkrétně u Krajského soudu v Brně bylo vhodnější.

Nezbývá než konstatovat, že obviněný ve svém návrhu na postup podle 25 tr. ř. neuvedl žádné závažné argumenty, které by byly natolik zřetelné a zřejmé, že by jednoznačně prokazovaly důvodnost jeho návrhu. Odnětí věci místně příslušnému soudu a její přikázání jinému věcně příslušnému soudu je rozhodnutím výjimečným a znamená průlom do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Pro takový postup musí být dány důležité důvody, které ale Nejvyšší soud neshledal.

Nejvyšší soud proto rozhodl tak, že se podle § 25 tr. ř. věc Městskému soudu v Praze neodnímá.