7 Td 45/2024

Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Hradci Králové podala dne 6. 3. 2024 obžalobu na obviněného M. H. a M. H. pro jednání právně kvalifikované jako přečin vydírání podle § 175 odst. 1 tr. zákoníku.

V předmětné věci rozhodl Okresní soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 9. 9. 2024, č. j. 3 T 24/2024-437, tak, že shledal obviněného M. H. vinným přečinem vydírání podle § 175 odst. 1 tr. zákoníku, za což mu byl uložen trest odnětí svobody ve výměře 24 měsíců se zařazením pro výkon tohoto trestu do věznice s ostrahou a dále mu byl uložen trest propadnutí věci uvedené v rozsudku. Proti rozsudku bylo obviněným podáno odvolání, o kterém doposud nebylo rozhodnuto.

Obviněný M. H. podáním ze dne 4. 11. 2024 učinil návrh na delegaci, a to na odnětí věci Krajskému soudu v Hradci Králové a přikázání věci Krajskému soudu v Olomouci. Nejvyšší soud má za to, že obviněný mínil delegaci ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočce Olomouc. Obviněný namítal, že Krajský soud v Hradci Králové nebude rozhodovat nezávisle a nezaujatě, jelikož již rozhodnutí Okresního soudu v Hradci Králové bylo překvapivé, neboť tento rozhodl o jeho vině jen na základě výpovědi poškozené. Současně namítl, že se nachází ve výkonu vazby ve Vazební věznici v Hradci Králové, kde jako strážný působí bratr poškozené, se kterým přichází do kontaktu a obává se, že v případě pravomocného odsouzení je zde riziko, že z jeho strany bude fyzicky napaden.

Nejvyšší soud projednal předložený návrh a dospěl na základě spisového materiálu k následujícímu závěru. Předně je nutné konstatovat, že Nejvyšší soud je nejblíže společně nadřízený Krajskému soudu v Hradci Králové a Krajskému soudu v Ostravě – pobočce Olomouc. Je tedy příslušný k projednání návrhu obviněného na odnětí a přikázání věci.

Podle § 25 tr. ř. platí, že z důležitých důvodů může být věc příslušnému soudu odňata a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. O odnětí a přikázání rozhoduje soud, který je oběma soudům nejblíže společně nadřízen. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení § 25 tr. ř., podle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu. K odnětí věci a jejímu přikázání jinému soudu přitom může dojít ve kterémkoliv stadiu trestního řízení.

Důvody, které obviněný uvedl ve svém návrhu ze dne 4. 11. 2024, není možné považovat za důležité důvody k vyhovění tomuto návrhu na delegaci. Obviněný M. H. ve svém podání konkrétně neuvedl, proč má za to, že Krajský soud v Hradci Králové o jeho odvolání nerozhodne nezávisle a nestraně. Svou námitku vztáhl k rozhodování Okresního soudu v Hradci Králové, navíc v této námitce toliko nesouhlasí s rozhodnutím soudu a hodnocením důkazů, které okresní soud provedl.

Ani druhou námitku není možné považovat za důležité důvody k vyhovění tomuto návrhu na delegaci. I pokud by bratr poškozené byl příslušník Vězeňské služby ČR služebně zařazen ve Vazební věznici v Hradci Králové, kde je obviněný ve výkonu vazby, a tato skutečnost nebyla Nejvyšším soudem ověřována, pak zde není vůbec žádná souvislost s rozhodováním odvolacího soudu a v žádném případě nejde o důvod (natož důležitý důvod) pro případnou delegaci.

S ohledem na popsané skutečnosti Nejvyšší soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.