7 Tdo 1168/2010 — Nejvyšší soud

7 Tdo 1168/2010 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:265b/1g 265b/1b 265b/1l Datum rozhodnutí:24. 11. 2010 Spisová značka:7 Tdo 1168/2010 ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:7.TDO.1168.2010.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Dotčené předpisy:§ 10 tr. zák. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:16. 2. 2011 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 17.2.2011IV.ÚS 534/11prof. JUDr. Pavel Holländer, DrSc.-- Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Tdo 1168/2010-60 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 24. listopadu 2010 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného MUDr. A. V. M., které podal proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 5. 2010, sp. zn. 61 To 179/2010, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 24 T 60/2009, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání o d m í t á . O d ů v o d n ě n í : Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 25. 5. 2010, sp. zn. 61 To 179/2010, k odvolání obviněného a státního zástupce, podle § 258 odst. 1 písm. d), e) tr. ř. zrušil v celém rozsahu rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 31. 3. 2010, sp. zn. 24 T 60/2009, kterým byl obviněný uznán vinným pomocí podle § 10 odst. 1 písm. c) tr. zákona k trestným činům nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 188 odst. 1 tr. zákona (ve vztahu k hlavní pachatelce M. K. – skutek ad 1.), § 187 odst. 2 písm. b) tr. zákona (ve vztahu k hlavnímu pachateli J. V. – skutek ad 2.) a podle § 187 odst. 2 písm. a) tr. zákona (ve vztahu k hlavním pachatelům M. L. a J. P. – skutek ad 3., 4.). Za tyto trestné činy byl obviněný soudem I. stupně odsouzen podle § 187 odst. 2 a § 35 odst. 1 tr. zákona k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 8 let, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 3 tr. zákona zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 53 odst. 1 a § 54 odst. 3 tr. zákona byl obviněnému uložen také peněžitý trest ve výměře 3 miliónů Kč, s náhradním trestem odnětí svobody v trvání 15 měsíců. Po zrušení rozsudku soudu I. stupně odvolací soud podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu ve věci rozhodl tak, že jej uznal vinným pomocí k stejným trestným činům, když pouze ve výroku o vině v bodech 2. – 4., ve vztahu k hlavním pachatelům J. V., J. P. a M. L., jejich jednání právně kvalifikoval i podle § 187 odst. 1 tr. zákona a upravil znění právní věty u skutků ad 3., 4. tak, aby odpovídaly použité právní kvalifikaci. Obviněnému pak uložil stejný trest odnětí svobody i trest peněžitý, jak byly uloženy soudem I. stupně a navíc uložil podle § 47 odst. 1 tr. zákona také trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu provozování lékárenských zařízení a služeb ve formě prodeje léků pro veřejnost, výdeje léků na žádanky pro ambulantní zdravotnická zařízení a přípravy léčiv, a to i zprostředkovaně prostřednictvím jiné právnické či fyzické osoby, na dobu 10 let. Jednání obviněného, kterým spáchal uvedené trestné činy ve formě pomoci podle § 10 odst. 1 písm. c) tr. zákona, a jak je uvedeno ve výroku o vině dovoláním napadeného rozsudku Městského soudu v Praze, ve své podstatě spočívalo v tom, že jako společník s 50 % podílem obchodní společnosti Farmakum, spol. s r. o., která provozovala lékárnu v P., v této lékárně: 1) prodal, v období let 2006 až do června roku 2008, M. K. krabice Nurofenu Stopgrip 24 s celkem 273.024 tabletami, ačkoliv si musel být vědom, že tato osoba uvedený lék obsahující pseudoefedrin, buď sama používá k výrobě metamfetaminu (účinné látky pervitinu), nebo jej za tím účelem předává další osobě, přičemž jmenovaná byla za přechovávání nejméně 1.104 ks tablet tohoto léku pravomocně odsouzena za trestný čin podle § 188 odst. 1 tr. zák.; 2) prodal od ledna 2007 do ledna 2008 krabice s celkem 5.909.760 tabletami Nurofenu Stopgrip 24 J. V., ačkoliv si musel být vědom, že tato osoba uvedený lék obsahující pseudoefedrin používá sama k výrobě metamfetaminu, nebo jej za tím účelem předává další osobě, a proto mohl a měl předpokládat, že se tak děje i vůči osobě mladší než 18 let, a tato osoba byla odsouzena za trestný čin podle § 187 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákona; 3) prodal od června 2007 do března 2008 M. L. a J. P. krabice Nurofenu Stopgrip 24 s minimálně 15.552 tabletami, ačkoliv si musel být vědom, že tyto osoby uvedený lék obsahující pseudoefedrin, buď samy užívají k výrobě metamfetaminu, nebo ho předávají další osobě, která ho k výrobě metamfetaminu užívá, a metamfetamin je účinnou látkou drogy pervitinu, přičemž M. L. i J. P. byli pravomocně odsouzeni za trestný čin podle § 187 odst. 1, 2 písm. a), odst. 4 písm. c) tr. zákona; 4) prodal dne 13. 3. 2008 M. L. jednorázově 7 krabic Nurofenu Stopgrip 24, tj. 24.192 tablet, ačkoliv si musel být vědom, že tato osoba uvedený lék obsahující pseudoefedrin ho buď sám užívá k výrobě metamfetaminu, nebo ho předává další osobě, která ho k výrobě metamfetaminu jako účinné látky drogy pervitin užívá a M. L. byl pravomocně odsouzen za trestný čin podle § 187 odst. 1, 2 písm. a), odst. 4 písm. c) tr. zákona. Proti rozsudku odvolacího soudu podal obviněný řádně a včas dovolání, a to prostřednictvím dvou obhájců. Obhájce JUDr. Miroslav Kříženecký uvedl důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., když tzv. jiné nesprávné hmotně právní posouzení spatřuje v nesprávném výkladu ustanovení § 83 odst. 4 zákona o léčivech č. 378/2007 Sb. Podle tohoto zákonného ustanovení farmaceut nebo farmaceutický asistent léčivý přípravek, jehož výdej není vázán na lékařský předpis, nevydá také v případě podezření ze zneužití tohoto léčivého přípravku, ale soudy pojem „nevydá“ pojímají tak, že je to zakázáno. V první větě tohoto ustanovení ale zákonodárce pouze v případě pochybnosti o věrohodnosti lékařského předpisu výslovně uvedl: „nesmí být léčivý přípravek vydán“. Z výkladu těchto pojmů je pak zřejmé, že pojem „nevydá“ neznamená zákaz prodeje takového prostředku. Soudům proto vytýká, že neřešily otázku, zda je možné analogii rozšiřovat podmínky trestnosti, a zda při možnosti dvou či více výkladů uvedené právní normy je možné učinit zjištění nejvíce zatěžující obviněného, když zákonodárce byl až do 1. 1. 2009 nečinný a novou kategorii výdeje léčiv s omezením zavedl až novelou účinnou od tohoto data. Pokud volně prodejné léky nejsou v žádném předpisu označeny za omamné látky a jejich prodej je postaven na komerčním základě, pak je především povinností státu učinit příslušná opatření, jsou-li dlouhodobější poznatky o možnosti zneužívání těchto volně prodejných léků. Údajná trestná činnost obviněného byla páchána před novelou účinnou od 1. 1. 2009, a výklad pojmu „nevydá“, jak jej provedly soudy, je proto nepřípustným rozšiřováním podmínek trestnosti za použití analogie. Poukázal také na výroční zprávu o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2007, kterou vydalo Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti a Sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky, z které vyplývá, že záměrem zakotvení nové kategorie výdeje léčivých přípravků s omezením v § 39 odst. 3 zákona č. 378/2007 Sb., bylo mj. omezení zneužívání volně prodejných léků s obsahem pseudoefedrinu pro výroku metamfetaminu (pervitinu). V této zprávě se rovněž uvádí na str. 100, že v letech 2007 a 2008 byly Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) a Českou lékárnickou komorou kontrolovány lékárny, dvěma lékárníkům s nadlimitním odběrem léků s obsahem pseudoefedrinu byly odebrány licence, a po dobu 5 let nesmějí vykonávat svoji profesi, ale i když podle zákona by lékárník neměl vydat léky při podezření na jejich zneužití, nehrozí mu žádná sankce pokud tak učiní. Více nástrojů by měly mít kontrolní orgány od roku 2008, kdy se zavede nová kategorie výdeje léčiv s omezením. Pokud tedy podle § 5 zákona č. 167/1998 Sb. o návykových látkách, mj. také přípravky obsahující pseudoefedrin mohou osoby provozující lékárnu nabývat, pozbývat a skladovat pro provoz lékárny bez povolení k zacházení, pak obviněný nemanipuloval s návykovými látkami ale s léčivy a tato manipulace nebyla žádným předpisem zakázána. Za nesprávně odůvodněné považuje také uložení peněžitého trestu podle § 53 odst. 1 tr. zákona, když soud nerozlišuje mezi fyzickou a právnickou osobou, byť personální obsah právnické osoby může být takový, jako v daném případě. Pochybné je pak i použití § 49 odst. 1 tr. zákona, když obviněný vlastně žádnou takovou činnost neprovozoval, a to že byl společníkem firmy, provozování takové činnosti nedokazuje. Obhájce JUDr. Jaroslav Ortman, CSc., v odůvodnění dovolání uvedl dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. b), g) tr. ř., na jejichž existenci založil i důvod podle § 265b odst. 1