7 Tdo 1338/2009 — Nejvyšší soud

7 Tdo 1338/2009 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:9. 12. 2009 Spisová značka:7 Tdo 1338/2009 ECLI:ECLI:CZ:NS:2009:7.TDO.1338.2009.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Kategorie rozhodnutí: Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Tdo 1338/2009 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 9. prosince 2009 o dovolání obviněného L. C. proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 8. 2009, sp. zn. 12 To 256/2009, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 1 T 1/2008 t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného L. C. o d m í t á . O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 29. 4. 2009, sp. zn. 1 T 1/2008, byl obviněný L. C. uznán vinným trestným činem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 148 odst. 1, 3 písm. a) tr. zák. a trestným činem nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 2 písm. b) tr. zák. Za tyto trestné činy byl podle § 148 odst. 3 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvaceti měsíců. Podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu tří roků. Podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. byl obviněnému uložen trest propadnutí věci, a to 1.000 kusů nábojů ráže 7,62 mm, vzor 43, 35 kusů svítících nábojů ráže 7,62 mm, vzor 43, 10 kusů redukovaných nábojů ráže 7,62 mm, vzor 43, a 19 kusů cvičných nábojů ráže 7,62 mm, vzor 43. Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání proti výroku o vině a trestu. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 12. 8. 2009, sp. zn. 12 To 256/2009, odvolání obviněného zamítl podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu, avšak pouze proti výroku o vině trestným činem nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 2 písm. b) tr. zák., podal obviněný prostřednictvím svého obhájce včas dovolání z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. Obviněný se domnívá, že odvolací soud nesprávně zamítl jeho odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, přestože rozsudek soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení skutku, v němž je spatřován trestný čin nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 2 písm. b) tr. zák. Obviněný namítl, že skutek, tak jak byl soudem zjištěn nelze podřadit pod skutkovou podstatu trestného činu nedovoleného ozbrojování ani pod skutkovou podstatu jiného trestného činu, a to s přihlédnutím ke znění zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu. Argumentoval tím, že v ustanovení § 4 písm. b) uvedeného zákona, již není uvedena ve výčtu zakázaného střeliva dřívější kategorie nazývaná „vojenská munice“. Soud proto měl, pokud se týká tohoto výroku o vině, aplikovat ustanovení § 65 tr. zák. o zániku trestnosti činu. Vzhledem k novele zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, provedené zákonem č. 484/2008 Sb., i vzhledem k závěru znaleckého posudku Ing. O. P. obviněný namítl, že předmětné střelivo nelze v žádném případě podřadit pod zakázanou munici, protože nejde o průbojné střely tvořené materiálem tvrdším než 250 HB (tvrdost podle Brinella). Proto podle obviněného od 1. 2. 2009 nelze ve smyslu zákona hovořit o nedovoleném ozbrojování. Obviněný dodal, že soud posuzoval střelivo, které u něho bylo zajištěno, jako neověřené nebezpečné střelivo ve smyslu zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraních, střeliva a pyrotechnických předmětů, ve znění pozdějších předpisů. Takovému postupu však podle obviněného brání fakt, že tento zákon nedefinuje pojem zakázaného střeliva. Z těchto důvodu obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud z podnětu jeho dovolání podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 8. 2009, č. j. 12 To 256/2009-613, a jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Náchodě ze dne 29. 4. 2009, č. j. 1 T 1/2008-549, v části, v níž byl obviněný L. C. uznán vinným trestným činem nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 2 písm. b) tr. zák., a aby podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Náchodě, aby v této části věc znovu projednal a rozhodl. Nejvyšší státní zástupkyně v písemném vyjádření k dovolání obviněného uvedla, že argumentace dovolatele odpovídá dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v jeho druhé alternativě. Dovolatel opírá své námitky o restriktivní výklad zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů, po legislativní změně provedené zákonem č. 484/2008 Sb., v němž oproti dřívějšímu právnímu stavu není uvedena v § 4 písm. b) pod č. 4 kategorie „vojenská munice“, která byla nahrazena kategorií „munice“. Tuto formulační změnu je však nutno vykládat systémově z hlediska další zákonné úpravy. Je-li totiž jako zbraň kategorie A v ustanovení § 4 písm. a) č. 1 cit. zákona uvedena položka „vojenské zbraně“, z logiky věci vyplývá, že do stejné kategorie A spadá i střelivo určené do těchto zbraní, jehož užívání v civilních podmínkách je vyloučeno. Podle názoru nejvyšší státní zástupkyně lze nalézt podpůrný argument v ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 370/2002 Sb., o dovoleném výrobním provedení plynové zbraně, expanzní zbraně a střeliva, podle něhož se za dovolené výrobní provedení střeliva považuje střelivo se střelou, jejíž jádro smí být pouze z měkkého materiálu, zatímco předmětné střelivo, a to náboje vzor 43, má střelu s ocelovým jádrem. Poukázala také na vyjádření znalce Ing. J. P. z Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva, že nemůže jít o dovolené střelivo ani s ohledem na obsah zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických výrobků, ve znění pozdějších předpisů. Přitom právě tento úřad je ve smyslu § 3 odst. 3 zákona č. 119/2000 Sb., o střelných zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů, tím orgánem, který rozhoduje v pochybnostech o zařazení typu zbraně nebo střeliva do kategorií vymezených v § 3 odst. 1 cit. zákona. Z těchto důvodů, jakož i na základě argumentace obsažené v napadeném rozhodnutí i rozsudku soudu prvního stupně, považuje dovolání obviněného za nedůvodné. Nejvyšší státní zástupkyně proto navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné. Současně navrhla, aby Nejvyšší soud rozhodl o dovolání v neveřejném zasedání a vyjádřila podle § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. souhlas s rozhodnutím věci v neveřejném zasedání i pro případ jiného než navrhovaného rozhodnutí. Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je zjevně neopodstatněné. Vycházel přitom z následujících skutečností: Podle skutkových zjištění soudů obviněný spáchal trestný čin nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 2 písm. b) tr. zák. tím, že v přesně nezjištěné době do 14. 6. 2007 si opatřil a v místě svého pobytu v N. – L. přechovával střelivo, a to 1.000 kusů nábojů ráže 7,62 mm, vzor 43, 35 kusů svítících nábojů ráže 7,62 mm, vzor 43, 10 kusů redukovaných nábojů ráže 7,62 mm, vzor 43, a 19 kusů cvičných nábojů ráže 7,62 mm, vzor 43, když všech 1.064 kusů výše specifikovaného střeliva bylo v dobrém technickém stavu a bylo způsobilé ke střelbě, a takto si počínal přesto, že mu nebyla jako držiteli zbrojního průkazu příslušným subjektem udělena výjimka k držení takového střeliva podle zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, v platném znění, a podle § 4 písm. b) bod 4 citovaného zákona ve znění účinném do 31. 1. 2009 uvedené střelivo bylo označeno jako střelivo kategorie A – vojenská munice, přičemž nadále je toto střelivo stále považováno za neověřené nebezpečné střelivo ve smyslu zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických výrobků. Trestný čin nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 2 písm. b) tr. zák. spáchá, kdo bez povolení hromadí, vyrábí nebo sobě nebo jinému opatřuje zbraně nebo střelivo. Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V mezích tohoto dovolacího důvodu a na jeho podkladě lze uplatňovat pouze námitky proti právní kvalifikaci skutku, tak jak byl zjištěn soudy (právní námitky). Dovolání se nemůže zakládat na námitkách proti skutkovým zjištěním soudů, tedy na námitkách skutkových. Na základě tohoto dovolacího důvodu nelze přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkových zjištění, ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů podle § 2 odst. 5, 6 tr. ř., protože tato činnost soudu spočívá v aplikaci procesníc