Z rozhodnutí: Nejvyšší soud jako soud pro mládež rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Engelmanna a soudců JUDr. Věry Kůrkové a JUDr. Milady Šámalové ve věci dítěte mladšího patnácti let AAAAA (pseudonym), zastoupeného opatrovníkem (právním zástupcem) JUDr. Alešem Adámkem, advokátem se sídlem Praha 9, Bojčenkova 1101/1, PSČ 198 00, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9, soudu pro mládež, pod sp. zn. 29…
8 Tdo 744/2025-176
USNESENÍ
Nejvyšší soud jako soud pro mládež rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Engelmanna a soudců JUDr. Věry Kůrkové a JUDr. Milady Šámalové ve věci dítěte mladšího patnácti let AAAAA (pseudonym), zastoupeného opatrovníkem (právním zástupcem) JUDr. Alešem Adámkem, advokátem se sídlem Praha 9, Bojčenkova 1101/1, PSČ 198 00, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9, soudu pro mládež, pod sp. zn. 29 Rod 5/2024, o dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze jako odvolacího soudu pro mládež ze dne 25. 2. 2025, sp. zn. 22 Rodo 14/2024, t a k t o :
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
O d ů v o d n ě n í :
1. Okresní státní zastupitelství pro Prahu 9 podalo dne 6. 3. 2024 u Obvodního soudu pro Prahu 9, soudu pro mládež, v právní věci dítěte mladšího patnácti let AAAAA (pseudonym) (dále jen „nezletilý“ nebo „dovolatel“), podle 90 odst. 1 zák. č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (dále jen „z. s. m.“) návrh na uložení opatření ochranné výchovy podle § 93 odst. 1 písm. f) z. s. m. pro dva činy jinak trestné, a to pro zločin vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, spáchaný v jednočinném souběhu s přečinem výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku, a to ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, a přečinem výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku.
2. Důvodem návrhu na uložení opatření byly činy jinak trestné, jichž se nezletilý dopustil tím, že dne 4. 4. 2023 okolo 18:00 hodin na volném travnatém prostranství, které se nachází za domem č. p. XY v ulici XY v XY, kdy po předchozí rozepři ze dne 30. 3. 2023, společně s BBBBB (pseudonym), obestoupili poškozeného CCCCC (pseudonym), s tím, že si s tímto musí dořešit nevyřízené účty, kdy nezletilý BBBBB vyzval poškozeného, aby si před ně klekl na kolena a omluvil se nezletilému AAAAA, což poškozený neučinil, tak nezletilý AAAAA vytáhl z kapsy černý vyhazovací nůž s délkou čepele 5 – 6 cm, který již v otevřeném stavu podal nezletilému BBBBB, který opět řekl, že pokud si poškozený neklekne na kolena, dostane facku, přičemž se mezi sebou nezletilí BBBBB a AAAAA opakovaně bavili v tom smyslu, že pokud to poškozený neudělá, tak ho pobodají, přičemž nezletilý BBBBB vzápětí učinil proti poškozenému s nožem výpad, který byl zakončen cca 30 cm od spodní části hrudníku poškozeného, čímž naznačil bodnutí, následně oba podezřelí komunikovali ve smyslu zbití poškozeného, poté poodešli na druhou stranu silnice za kamarády a poškozený šel ke svým kamarádům, kteří stáli opodál, kdy následně se k poškozenému vrátil nezletilý AAAAA, který jej chytil zezadu za bundu, dále jej vzal zezadu pravou rukou kolem krku do tzv. kravaty a táhl ho zpět přes ulici, přičemž ho druhou rukou, v době, kdy byl poškozený předkloněný, udeřil rukou sevřenou v pěst do oblasti hrudníku poškozeného, následně poškozeného hodil před sebe a nohou ho jedenkrát kopl do oblasti lýtka a dvakrát do oblasti kotníku, čímž poškozenému způsobil odřeninu na kotníku, přičemž poškozenému říkal, aby si to s ním šel rozdat, kdy poškozený se nezletilému AAAAA následně omluvil a poté se rozešli, načež byl poškozený nezletilý CCCCC, dne 6. 4. 2023 ošetřen v ordinaci MUDr. Zdeněk Nejedlý chirurgie, s. r. o., kdy bylo poškozenému zjištěno podvrtnutí krční páteře, zhmoždění pravého kolena a zhmoždění pravého hlezna, což poškozeného omezovalo v obvyklém způsobu života, čímž měl spáchat činy jinak trestné vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, spáchaný v jednočinném souběhu s činem jinak trestným výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku, a to ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, a tím, že dne 4. 5. 2023 ve 13:40 hodin na Praze XY, XY v prostoru autobusové zastávky MHD XY ve směru XY nejprve plivl na hlavu poškozeného nezletilého DDDDD (pseudonym), proti čemuž se poškozený slovně ohradil, kdy nezletilý AAAAA tohoto fyzicky napadl tak, že ho opakovaně udeřil pěstí do hlavy, a to do oblasti levého spánku, přičemž poškozenému vyrazil z ruky mobilní telefon značky Xiaomi Redmi Note 9, starý dva roky, který v důsledku toho upadl na zem a tímto pádem se poškodil, čímž na tomto mobilním telefonu vznikla škoda v celkové výši 2 230 Kč, a útokem na poškozeného mu způsobil zranění v podobě pohmoždění hlavy v krajině levé poloviny čela, projevující se zarudnutím kůže a lehkým prchavým otokem a omezením poškozeného bolestivostí po dobu několika hodin, tedy uškození na zdraví, které mohlo zapříčinit krátkodobou, zcela přechodnou poruchu zdraví jako celku, která netrvala po dobu jednoho celého týdne, čímž měl spáchat čin jinak trestný výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku.
3. Obvodní soud pro Prahu 9, soud pro mládež, po projednání uvedeného návrhu rozhodl ve věci rozsudkem ze 4. 9. 2024, č. j. 29 Rod 5/2024–97, tak, že podle § 93 odst. 1 písm. f), odst. 2 z. s. m. uložil nezletilému opatření, a to ochrannou výchovu, k jejímuž provedení nezletilého umístil do Dětského domova XY (bod I. výroku rozsudku). Státu nepřiznal náhradu nákladů řízení (bod II. výroku rozsudku) a zároveň rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení (bod III. výroku rozsudku).
4. Městský soud v Praze jako odvolací soud pro mládež (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 25. 2. 2025, č. j. 22 Rodo 14/2024-137, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 potvrdil (bod I. výroku rozsudku) a zároveň rozhodl, že žádný z účastníků ani Česká republika nemají právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (bod II. výroku rozsudku).
I.
Dovolání a vyjádření k němu
5. Nezletilý podal prostřednictvím svého právního zástupce JUDr. Aleše Adámka proti rozsudku odvolacího soudu dovolání, ve kterém předně uvedl, že žádá dovolací soud o to, aby odložil vykonatelnost odvoláním napadeného rozsudku, neboť neprodleným výkonem by mu hrozila závažná újma. Dovolatel dále poukázal na nedostatečné odůvodnění napadeného rozsudku s tím, že pokud odvolací soud dospěl k závěru, že se dopustil činu jinak trestného, měl ve svém rozhodnutí uvést, o jaký konkrétní jinak trestný čin se mělo jednat, a to s poukazem na konkrétní skutkovou podstatu, a uvést, na základě jakých důkazů k takovému závěru dospěl. Dovolatel má za to, že pokud tak odvolací soud neučinil, je jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné. Shodnou námitku pak směřuje také směrem k rozhodnutí soudu prvního stupně. Má také za to, že není možné dospět k jednoznačnému závěru, že se uvedených skutků skutečně dopustil, jelikož v řízení nebylo prováděno dokazování, čímž byla porušena zásada in dubio pro reo. Dovolatel také poukazuje na nedostatečně odůvodněné uložení ochranné výchovy s tím, že nebylo přesvědčivě odůvodněno, proč nepostačovalo uložení mírnějšího opatření a má za to, že uložení ochranné výchovy je v jeho případě nepřiměřeně přísné. Závěrem podaného dovolání proto navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek odvolacího soudu i rozsudek soudu prvního stupně a věc vrátil k novému projednání a rozhodnutí.
6. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství k dovolání nezletilého sdělil, že se ztotožňuje se závěry soudů nižších stupňů a poukázal na to, že dovolatel je povinen v dovolání vymezit, které z hledisek uvedených v § 237 o. s. ř. považuje za splněné. Z podaného dovolání však nelze dovodit, ke kterému z hledisek zákonem vyžadovaných pro dovolání se dovolatel vymezuje, když podle mínění státního zástupce veškeré dovolací námitky jsou pouhou polemikou se závěry ohledně uloženého druhu ochranného opatření. Vzhledem k tomu, že dovolání postrádá náležitosti vymezené v § 237 o. s. ř., navrhl dovolání odmítnout. V případě, že by Nejvyšší soud dospěl k závěru, že podmínky § 237 o.s.ř. byly naplněny, pak považuje za vhodné zmínit, že soudy nižších stupňů ve svých rozsudcích odůvodnily, jakým způsobem a na základě kterých důkazů dospěly k závěru o naplnění skutkových podstat uvedených činů jinak trestných. Za takto popsané situace je pak toho názoru, že je důvodné dovolání zamítnout.
7. V replice k vyjádření státního zástupce dovolatel sdělil, že v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání – že dovoláním napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena. Opětovně jako v dovolání argumentuje tím, že soudy nižších stupňů mu uložily ochrannou výchovu, aniž by své úvahy vedoucí k tomuto závěru náležitě odůvodnily, tudíž rozhodnutí působí nepřesvědčivě. Za nesprávné rovněž považuje závěry soudů o naplnění znaků činů jinak trestných, kterých se měl dle závěrů soudů nižších stupňů dopustit, čímž byla porušena zásada in dubio pro reo.
II.
Přípustnost a další formální podmínky dovolání
8. Ve věcech dětí mladších patnácti let v řízení o dovolání postupuje Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) podle předpisů upravujících občanské soudní řízení, nestanoví-li zákon o soudnictví ve věcech mládeže jinak [§ 89a odst. 3 z.