5 Afs 64/2009 — Nejvyšší správní soud

29 Af 5/2012- 99 - text 17 pokračování 29 Af 5/2012 29 Af 5/2012-99 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zuzany Bystřické a soudců Mgr. Petra Pospíšila a JUDr. Kateřiny Mrázové, Ph.D., v právní věci žalobce RWE Energie, s.r.o., se sídlem v Praze 10, Limuzská 3135/12 (původně Jihomoravská plynárenská, a.s., se sídlem v Brně, Plynárenská 499/1), zast. daňovým poradcem Ing. Tomášem Zatloukalem, LL.M., jednatelem společnosti VORLÍČKOVÁ PARTNERS s.r.o., se sídlem v Praze 1, Jungmannova 31, proti žalovanému Odvolacímu finanční ředitelství, se sídlem v Brně, Masarykova 31, o žalobě proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně ze dne 8.11.2011, č.j. 13674/11-1200-701174, t a k t o : I. V řízení bude na straně žalobce p o k r a č o v á n o se společností RWE Energie, s.r.o., IČ: 49903209, se sídlem v Praze 10, Limuzská 3135/12, PSČ 108 00. II. Žaloba s e z a m í t á . III. Žalobce n e m á právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í [1] S nabytím účinnosti zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, došlo dnem 1.1.2013 k reorganizaci daňové správy. Nástupcem Finančního ředitelství v Brně, které napadené rozhodnutí vydalo, se stalo Odvolací finanční ředitelství. Výraz „žalovaný“ v tomto rozsudku označuje promiscue jak původní, tak nástupnický orgán finanční správy, a to dle kontextu dané věty. [2] Původní žalobce Jihomoravská plynárenská, a.s., IČ: 49970607, se sídlem v Brně, Plynárenská 499/1, PSČ 657 02, zanikl s účinností ke dni 1.1.2014 bez likvidace fúzí sloučením s nástupnickou společností RWE Energie, s.r.o., IČ: 49903209, se sídlem v Praze 10, Limuzská 3135/12, PSČ 108 00, přičemž došlo k přechodu jmění společnosti Jihomoravská plynárenská, a.s., jakožto zanikající společnosti, na nástupnickou společnost RWE Energie, s.r.o., a nástupnická společnosti RWE Energie, s.r.o., vstoupila do právního postavení společnosti Jihomoravská plynárenská, a.s., jakožto zanikající společnosti. Uvedené soud ověřil v obchodním rejstříku. Stejné informace soudu předkládal zástupce nástupnické společnosti RWE Energie, s.r.o., jenž dne 3.3.2014 souhlasil se vstupem do právního postavení zaniklé společnosti Jihomoravská plynárenská, a.s. v tomto soudním řízení i s pokračováním tohoto soudního řízení. Právní nástupce žalobce doložil plnou mocí trvání zastupování Ing. Tomášem Zatloukalem v soudním řízení. Soud proto rozhodl podle § 107 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), že v řízení bude na straně žalobce pokračováno se společností RWE Energie, s.r.o. IČ: 49903209, se sídlem v Praze 10, Limuzská 3135/12, PSČ 108 00. Soud tak učinil proto, že původní žalobce ztratil po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, a protože povaha věci umožňovala pokračování v soudním řízení. Soud tak dokončil soudní řízení s právním nástupcem původního žalobce. Výraz „žalobce“ v tomto rozsudku označuje promiscue jak původní, tak nástupnickou společnost, a to dle kontextu dané věty. I. Vymezení věci [3] V záhlaví označeným rozhodnutím zamítl žalovaný odvolání žalobce a potvrdil prvostupňové rozhodnutí Finančního úřadu Brno I ze dne 30.6.2010, č.j. 196365/10, kterým byla vyměřena žalobci daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2009 ve výši 201.124.328 Kč. [4] Žalobce podal dne 30.6.2010 řádné daňové přiznání (dále též „DAP“) k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2009, v němž přiznal daňovou povinnost ve výši 201.124.328 Kč. Přiznaná daňová povinnost byla správcem daně akceptována a DAP bylo správcem daně vyměřeno konkludentním způsobem. Žalobce uhradil daň řádně ve lhůtě její splatnosti. Následně však žalobce dospěl k závěru, že údaj na řádku č. 100 DAP nebyl stanoven v souladu se zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), a tedy i daň nebyla stanovena v zákonné výši. Proto žalobce podal odvolání proti konkludentně vyměřené daňové povinnosti na této dani, jenž doplnil dalšími dvěma podáními. Důvodem odvolání bylo rozpuštění závazku, do té doby evidovaného žalobcem na rozvahovém účtu závazků z obchodního vztahu. Šlo o částku 472 096 000 Kč, kterou žalobce zaúčtoval na základě dokladu č. 396100277 na účet 648004 – Ostatní provozní výnosy. K rozpuštění závazku přistoupil žalobce na základě rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31.8.2009, č.j. 41 Cm 31/2004-160, v právní moci dne 18.12.2009, kterým bylo vysloveno, že závazek, který žalobce evidoval na rozvahovém účtu, nikdy nevznikl v důsledku neplatnosti právního titulu, který byl podkladem pro zaúčtování závazku. Právním titulem pro zaúčtování byla vnitropodniková Obchodní dohoda ze dne 8.1.1993 mezi Českým plynárenským podnikem, s.p., a Českým plynárenským podnikem, s.p., Jihomoravské plynárny, odštěpný závod Brno, která nemohla platně založit závazkový právní vztah v důsledku absence právní subjektivity odštěpného závodu. Žalobce měl zato, že závěry krajského obchodního soudu jsou závazné rovněž pro daňové řízení. Tedy, že je správce daně ve smyslu § 28 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSDP“), vázán posouzením neplatnosti vnitropodnikové dohody a jejích účinků jako předběžnou otázkou, o níž bylo krajským soudem pravomocně rozhodnuto, a že z ní musí nadále vycházet, tzn. pohlížet na předmětný závazek jako na závazek právně neexistující, který platně nevznikl. Lze účtovat pouze o závazku, který vznikl. O závazku, který platně nikdy nevznikl, nebylo možno účtovat. Žalobce tak dovodil, že jej v účetnictví evidoval nesprávně, následně jej proto zúčtoval jako právně zaniklý závazek s tím, že nešlo o výnos ani příjem ke zdanění. Žalobce chtěl základ daně o tuto položku upravit a v odvolacím řízení požadoval změnu dosud nepravomocně vyměřené daně a snížení vyměřené daňové povinnosti z DAP z částky 201.124.328 Kč na částku 106.705.128 Kč. [5] Žalovaný sice nepopíral, že shora uvedený odštěpný závod neměl v době uzavření vnitropodnikové obchodní dohody právní subjektivitu ve smyslu příslušných ustanovení obchodního zákoníku, avšak tvrdil, že předmětným rozsudkem obchodního soudu byla žaloba zamítnuta především z důvodu promlčení nároku, tedy, že marně uplynula subjektivní promlčecí lhůta na zaplacení částky 472.096.000 Kč s příslušenstvím, když žalobce (v řízení o žalobě před obchodním soudem byl v postavení žalovaného) účinně vznesl námitku promlčení. Uvedený závěr vzal správce daně i žalovaný za podstatný v posuzované daňové věci. Závěr obchodního soudu ohledně neplatnosti vnitropodnikové dohody o dodávce zemního plynu mezi státním podnikem a jeho distribučním odštěpným závodem byl podle správce daně a žalovaného sdělen jen nad rámec uvedeného soudního sporu: „...pokud by žalobce (v obchodní věci žalovaný) nevznesl účinně námitku promlčení, … soud pro úplnost konstatoval, že by požadavku žalobce (v řízení před obchodním soudem společnost SHARI COMMERCIAL S.A., Mill Mall, Suite 6, Wickhams Cay 1, P.O.BOX 659, Road Town Tortola, Britské Panenské ostrovy, IBC 531102) nemohl vyhovět z důvodu neplatnosti dohody o dodávce zemního plynu“. Žalovaný tak vzal za podstatné z obchodního rozsudku, že žaloba byla zamítnuta z důvodu promlčení nároku, tedy žalobcem účinně vznesené námitky promlčení. Žalobce však nepodal žalobu, kterou by se dovolával neplatnosti právního úkonu – uzavření vnitropodnikové dohody a žádným hodnověrným důkazním prostředkem neprokázal, že nedošlo k odběru zemního plynu naftového prostřednictvím Českého plynárenského podniku, s.p. Pokud k odběru došlo, musel státní podnik o dodávce účtovat ve svém vnitropodnikovém účetnictví, a to jak v okamžiku nákupu, tak i jeho distribuce odběratelům, byť prostřednictvím odštěpného závodu. Byl-li zemní plyn naftový dodán odběratelům, pak státní podnik musel předpokládat, že dostane za dodávky zaplaceno, byť prostřednictvím odštěpného závodu, a to v rozsahu nákladů na nákup zboží a přiměřené obchodní marže. Jelikož Český plynárenský podnik, s.p., nedostal prostřednictvím odštěpného závodu zaplacenou předmětnou dodávku od odběratelů do 31.12.1993, k níž došlo prostřednictvím odštěpného závodu, převedl část odpovídajících závazků na novou a.s. vzniklou z odštěpného závodu. Český plynárenský podnik, s.p., vystavil za odebraný plyn dne 12.1.2004 fakturu č. 9583 vůči odběrateli Český plynárenský podnik, s.p., Jihomoravské plynárny, odštěpný závod Brno, na částku 742.922.353 Kč. Následně vzniklá a.s. (z odštěpného závodu) provedla částečnou úhradu uvedené faktury č. 9583 ve dvou platbách, bankovním převodem dne 24.11.1994 ve výši 135.413.000 Kč a dne 30.11.1994 ve výši 135.413.353 Kč. Neuhrazený zbytek faktury ve výši 472.096.000 Kč žalobce evidoval ve svém účetnictví po dobu následujících 15 let jako