29 A 29/2013
Krajský soud v Brně · 28. 7. 2015
29 A 29/2013- 231 - text
22
pokračování 29 A 29/2013
29 A 29/2013-231
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y
Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců Mgr. Petra Pospíšila a JUDr. Kateřiny Mrázové, Ph.D., v právní věci žalobce: Globus ČR, k.s., se sídlem Praha 9, Kostelecká 822/75, zastoupeného Mgr. Davidem Padyšákem, advokátem se sídlem Praha 1, Na Příkopě 14, proti žalovanému: Státní zemědělská a potravinářská inspekce, ústřední inspektorát, se sídlem Brno, Květná 15, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 4. 2013, č. j. BL915-4/83/9/2012-SŘ,
t a k t o :
Rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, ústředního inspektorátu, ze dne 17. 4. 2013, č. j. BL915-4/83/9/2012-SŘ, se zrušuje a věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému.
Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 15 342 Kč, a to k rukám jeho advokáta Mgr. Davida Padyšáka do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Vymezení věci a shrnutí obsahu rozhodnutí správních orgánů
Rozhodnutím ze dne 23. 5. 2012, č. j. BN789-8/032/7/2012-SŘ, uložila Státní zemědělská a potravinářská inspekce, inspektorát v Brně (dále též „inspektorát“), žalobci podle § 17 odst. 3 písm. b) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění účinném pro projednávanou věc (dále též „zákon o potravinách“) pokutu ve výši 250 000 Kč za naplnění skutkové podstaty správního deliktu podle § 17 odst. 2 písm. b) zákona o potravinách (výrok I. rozhodnutí). Současně inspektorát uložil žalobci povinnost k náhradě nákladů laboratorního rozboru ve výši 9 752 Kč a správního řízení ve výši 1 000 Kč (výroky II. a III. rozhodnutí).
Konkrétně se žalobce dle inspektorátu dopustil správního deliktu tím, že dne 21. 11. 2011 v provozovně na adrese Hradecká 40, Brno, uváděl do oběhu potraviny MED HORSKÝ, 250 g, šarže č. L.21.12.13, který nevyhověl specifikaci čistého medu, protože laboratorním rozborem (enzymatická zkouška) byla zjištěna aktivita cizích amyláz ležících mimo přirozeně se vyskytující rozsah (činnost beta/gama-amylázy v množství 19,5 jednotek/kg; limit 5 jednotek/kg) a indikujících přidání cizích amyláz invertovaného cukrového sirupu, získaného použitím těchto enzymů a MED AKÁTOVÝ, 250 g, šarže č. L.29.11.13, který nevyhověl specifikaci čistého medu, protože laboratorním rozborem (enzymatická zkouška) byla zjištěna aktivita cizích amyláz ležících mimo přirozeně se vyskytující rozsah (činnost beta/gama-amylázy v množství 33 jednotek/kg; limit 5 jednotek/kg) a indikujících přidání cizích amyláz invertovaného cukrového sirupu, získaného použitím těchto enzymů, a dále nevyhověl v ukazateli delta d13C (max.), zjištěna hodnota +4,30 ‰, standardní rozsah +/- 2,1 ‰ (izotopová analýza), a proto medy nevyhověly definici medu podle § 7 písm. a) vyhlášky č. 76/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové bonbony (dále též „vyhláška č. 76/2003 Sb.“) a zároveň požadavku dle § 10 odst. 1 citované vyhlášky. Předmětné potraviny tedy byly klamavě označeny jako med, a žalobce tak porušil povinnost stanovenou v čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (dále též „nařízení č. 178/2002“).
Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, které žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím zamítl a rozhodnutí inspektorátu potvrdil.
Žalovaný v rozhodnutí o odvolání k námitkám žalobce uvedl, že z označení enzymu beta/gama-amyláza je zřejmé, že se jedná o enzymy dva - beta amylázu a gama amylázu. Oba enzymy přeměňují dodaný selektivní substrát, který přirozená amyláza v medu (alfa amyláza neboli diastáza) umí zpracovat jen velice pomalu, zatímco tyto medu cizí amylázy (beta/gama) jej zpracují velmi rychle, za vzniku typického produktu, jehož narůst koncentrace je v medu sledován. Protože se však na přeměně tohoto substrátu podílí oba tyto enzymy, není možné jejich aktivitu vyjádřit u každého zvlášť a vyjadřuje se proto jedním číslem, avšak jedná se o průkaz přítomnosti obou těchto medu cizích enzymů. Východiskem pro závěr o porušení právních předpisů je v metodě analýzy používané laboratoří Intertek Food Services GmbH v Německu (dále též „Intertek“) to, že oba shora uvedené enzymy jsou v medu cizí, což je ve výroku napadeného rozhodnutí uvedeno. Přirozená tolerance těchto medu cizích amyláz je do 5 jednotek/kg. Zjištění hodnoty aktivity beta/gama-amylázy nad tolerovanou referenční hodnotu vylučuje možnost přítomnosti těchto enzymů přirozenou cestou.
Obecně izotopové metody slouží k odhalení falšování medu. V případě laboratoře Intertek se jedná o metodu EA/LC-IRMS (spojení metody hmotnostního spektrometru izotopových poměrů s elementárním analyzátorem a také s kapalinovým chromatografem). Parametr delta d13C (max.) neboli δ13C (max.) slouží k odhalení C3-cukrů v medu a prokazuje, zda med splňuje či nesplňuje kritéria čistého medu dle definic vyhlášky č. 76/2003 Sb., resp. do vyhlášky transponované směrnice Rady 2001/110/ES, o medu (dále též „směrnice o medu“). Limit δ13C max. +/- 2,1 ‰ udává maximální rozdíl naměřených hodnot izotopových poměrů δ13C jednotlivých komponent medu (protein, glukóza, fruktóza, disacharidy, trisacharidy) vyjádřených v promilích, který vykazují přirozené medy. Nalezení medu, jehož komponenty vykazují vyšší celkový rozdíl hodnot δ13C tedy znamená, že do medu byla přidána neautentická komponenta, nejčastěji to bývá směs glukózy a fruktózy nejrůznějšího botanického původu, s jinou hodnotou δ13C, po jejichž zapracovaní do medu se výsledná hodnota δ13C inkriminované komponenty změní natolik, že tato komponenta zvýší svou hodnotou δ13C stanovený vzájemný maximální rozdíl hodnot δ13C nad limit 2,1 ‰.
Pokud tedy překročí vzájemný rozdíl izotopových poměrů komponent medu hodnotu 2,1 ‰ a aktivita beta/gama-amyláz hodnotu 5 jednotek/kg medu, což jsou hodnoty nastavené v rámci metody jako bezpečné toleranční limity (které jsou samy o sobě dosti široké), je možné s jistotou říci, že do vzorků medu byly přidány cizí látky a medu cizí enzymy v rozporu s § 10 odst. 1 vyhlášky č. 76/2003 Sb.
Zkoumané parametry jsou předmětem současného vědeckého vývoje ve zkoumání falšování medu, jelikož současné právní předpisy upravují pouze metody, které jsou z pohledu falšování medu již zastaralé a na které již falšovatelé medu umí reagovat novějšími způsoby falšování medu. Tyto „nové způsoby falšování medu“ jsou schopny rozpoznat pouze metody prokazující aktivitu v medu se přirozeně nevyskytujících enzymů a porovnávání izotopových hodnot delta 13C jednotlivých komponent medu charakterizovaných jako d13C (max.). Tyto metody jsou proto v současnosti jedinými účinnými metodami k průkazu přídavku průmyslových sladidel, které jsou z pohledu chemického složení naprosto identické s autentickými medy, a proto jejich smíchání s medy nelze jinými metodami prokázat.
Vzhledem k nedostatečné pružnosti v přijímání nových účinných metod pro odhalování falšování medů v praxi se na kontrolu medů vztahuje aplikace čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004, o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (dále též „nařízení č. 882/2004“). Možnost daná tímto ustanovením dává určitou flexibilitu dozorovým orgánům pro případ, kdy je praxe (zde protiprávní) napřed před právní úpravou metod, které by ji reflektovaly. Zájem na jednotném přístupu kontrolních orgánů k výrobcům a prodejcům v různých zemích je tak samotnou normou evropského práva prolomen, přičemž cíl vyplývá z čl. 1 odst. 1 nařízení č. 882/2004 – předcházet rizikům, která hrozí člověku, zaručovat poctivé jednání v obchodu s potravinami a chránit zájmy spotřebitelů, včetně označování potravin a jiných forem informování spotřebitelů.
Za med může být považován pouze takový výrobek, který je přírodního charakteru v podstatě s nulovou hodnotou aktivity beta/gama-amylázy a hodnotou delta d13C (max.) v rozsahu mezi +/- 2,1 ‰.
Je jistě nutné odlišit případ, kdy byly do předmětné potraviny přidány cizí amylázy nebo přidán invertovaný cukr. Výrok rozhodnutí inspektorátu, ve kterém uvedl, že „byla zjištěna aktivita cizích amyláz ležících mimo přirozeně se vyskytující rozsah a indikujících přidání cizích amyláz invertovaného cukrového sirupu“ je i přes tuto (pravděpodobně) chybu v přepisu dostatečně určitý tj. nezpochybňuje skutek, kterého se účastník řízení dopustil. Pro zjištění skutkového stavu jsou rozhodné hodnoty parametrů, které byly překročeny, zmíněny text by mohl být z výroku napadeného rozhodnutí přesunut pouze do jeho odůvodnění.
Není rozhodující, zda se cizí enzym do medu dostal přidáním cizích amyláz nebo invertovaného cukrového sirupu. Je však zřejmé, že jedním z těchto přídavků došlo k navýšení aktivity beta/gama-amyláz nad rámec analyticky tolerované hodnoty a v důsledku toho došlo k porušení právních předpisů.
Metody PM DE01_094 a metoda PM DE01_115 použité laboratoří Intertek jsou metody akreditované a validované v souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení č. 882/2004. Zavádění nových metod odhalujících falšování potravin je nutné využívat v praxi a tento postup je předpokládán i v čl. 11 odst. 1 písm. b), příp. v čl. 11 odst. 2 nařízení č. 882/2004. Laboratoř Intertek splňuje kritéria na metody zkoušení uvedená v nařízení č. 882/2004 pro úřední kontrolu a je v souladu s kritérii uvedenými v příloze III. tohoto nařízení.
Literatura, na kterou odkazuje účastník řízení a ze které by měl vyplývat vědecký názor, že med přirozeně obsahuje kromě alfa amylázy také beta amylázu, je s ohledem na novější vědecké publikace již překonána.
Na základě testování laboratoře byla u medu Metcalfa prokazována aktivita beta/gama-amylázy v hodnotách