9 Afs 64/2012 — Nejvyšší správní soud

30 A 43/2014- 31 - text 6 pokračování 30 A 43/2014 30 A 43/2014 – 31 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců JUDr. Viktora Kučery a JUDr. Petra Polácha v právní věci žalobce J. D., právně zast. Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem v Praze 4, Na Zlatnici 301/2, proti žalované Policii České republiky, Krajskému ředitelství policie Zlínského kraje, se sídlem ve Zlíně J. A. Bati 5637, v řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, t a k t o : I. Zásah policisty Policie České republiky dne 28. 4. 2014 provedený v době po 15:10 hod. u obce Bánov na silnici I/50 směrem na Slovenskou republiku, spočívající ve výběru kauce ve výši 8 000 Kč u žalobce jako řidiče osobního motorového vozidla zn. ŠKODA SUPERB, reg. zn. 3Z06632, byl n e z á k o n n ý . II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 14 342 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Jaroslava Topola, advokáta se sídlem v Praze 4, Na Zlatnici 301/2. O d ů v o d n ě n í : I. Obsah žaloby V návrhu na zahájení řízení žalobce uvedl, že policista Policie České republiky z Krajského ředitelství policie Zlínského kraje provedl dne 28. 4. 2014, „v době kolem 15:10 hodin ve směru od Uherského Brodu po silnici I/50 směrem na SE“ zásah spočívající ve výběru kauce výši 8 000 Kč u žalobce jako řidiče motorového vozidla. Důvodem daného úkonu byla „závažnost přestupku, kde hrozí zákaz řízení a vysoká pokuta“. Žalobce namítal, že policista se kromě výše sankce neměl žádný důvod domnívat, že se žalobce bude vyhýbat správnímu řízení. Samotná hrozba zákazu řízení a vysoké pokuty a priori nezakládá důvodné podezření, že by se měl žalobce vyhýbat přestupkovému řízení, neboť pokud by samotná sankce měla být důvodem k výběru kauce, zákonodárce by u vybraných přestupků stanovil výběr kauce obligatorně ex lege. V této souvislosti žalobce odkázal na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu a stanovisko veřejného ochránce práv. II. Vyjádření žalovaného k žalobě V písemném vyjádření k žalobě žalovaný uvedl, že důvodem výběru kauce od podezřelého z přestupku podle ust. § 125a odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích (silniční zákon), ve znění platném pro projednávanou věc (dále jen „zákon o silničním provozu“) je důvodné podezření, že se bude vyhýbat přestupkovému řízení, přičemž úsudek, zda je takové podezření dáno, činí úřední osoba, a to na základě informací dostupných na místě činu (kontroly). Ve vztahu k otázce vyhýbání se správnímu řízení nemůže jít o jistotu, či pravděpodobnost hraničící s jistotou, ale pouze o podezření, jinými slovy o obavu. Je nutno vážit, zda u úřední osoby nedošlo k vybočení ze zákonných mezí jejího správního uvážení. K takovému excesu v projednávané věci nedošlo. Příslušník policie do potvrzení o převzetí kauce řádně a konkrétně uvedl, proč ji uložil. Žalobce byl důvodně podezřelý z hrubého a úmyslného porušení důležitých pravidel silničního provozu zakotvených k ochraně životů, zdraví a majetku. Bylo proto možno důvodně dojít i k obavě z porušování či obcházení procesních ustanovení zakotvených k včasnému a řádnému projednání přestupkové věci. Důvody výběru kauce vyplývají z úředního záznamu zasahujícího policisty. Z něj je zřejmé, že žalobce na místě kontroly zpochybňoval oprávnění a postupy úředních osob, pořizoval si o služebních úkonech audiovizuální záznam a uvedl, že ví, jak to u správního řízení chodí, zná to velmi dobře. Žalovaný dále poukázal na část odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Brně, č. j. 29 A 49/2013 – 70. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby pro její nedůvodnost. III. Replika žalobce k vyjádření žalovaného V procesním podání nazvaném jako replika k vyjádření žalovaného ze dne 29. 7. 2014 žalobce uvedl, že argument žalovaného, že kauce je „pojistkou“ pro případ, kdy podezřelý za pomoci obstrukcí brání řádnému projednání věci před uplynutím prekluzivní lhůty nemůže obstát, neboť kauce je v případě, kdy je řízení o přestupku zastaveno, vrácena v plné výši. Žalobce dále uvedl, že zpochybňování oprávnění a postupu úředních osob bylo ze strany žalobce zcela na místě, neboť již od počátku trvá na tom, že zásah spočívající ve výběru kauce je nezákonný. Zpochybňování postupu a oprávnění úředních osob v žádném případě rozumná osoba nemůže pochopit jako náznak toho, že se podezřelý bude vyhýbat správnímu řízení. Naopak z takového přístupu je možné usoudit, že se podezřelý má v plánu řádně hájit a být v řízení aktivní. Je ovšem pochopitelné, že zpochybňování vlastní (nesprávné) práce může být pro policistu nepříjemnou záležitostí, tedy se chtěl pomstít a nabýt zpět svou ztracenou autoritu právě uložením kauce. Pořizování audiovizuálního záznamu o úkonech policie svědčí nikoliv o tom, že by se žalobce chtěl správnímu řízení vyhýbat, nýbrž o tom, že si shromažďoval důkazní prostředky pro svou obhajobu. Jen těžko si lze představit, že si podezřelý z přestupku pořizuje záznamy proto, aby s nimi poté např. odcestoval na Ukrajinu, příp. se skrýval před doručováním písemností. Jestliže žalobce uváděl, že ví, jak to chodí u správního řízení, dal tím najevo, že se již několika správních řízení účastnil, tedy v minulosti nemohl být procesně nedosažitelný, nebo nečinný. Takovéto prohlášení nemůže avizovat jeho úmysl vyhýbat se správnímu řízení. V každém jednotlivém případě je nutno vybrání kauce posuzovat podle okolností konkrétního případu. Žalobce mimo toho, že byl podezřelý ze spáchání přestupku, za který hrozí sankce zákazu činnosti, nezavdal zasahujícímu policistovi jediný důvod, který by vedl k podezření, že se bude vyhýbat správnímu řízení. Naopak poskytl hned tři důvody, pro které policista mohl usoudit, že se žalobce správnímu řízení vyhýbat nebude. IV. Posouzení věci krajským soudem V projednávané věci připadlo soudu rozhodnout o zásahové žalobě ve smyslu ust. § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“), přičemž se jedná o adekvátní procesní obranu proti výběru kauce podle § 125a zákona o silničním provozu (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 2. 2014, č. j. 4 Aps 9/2013 – 48). Předmětnou žalobu soud posoudil následovně. Z potvrzení o převzetí kauce ze dne 28. 4. 2014 vyplývá, že od žalobce byla citovaného dne vybrána kauce ve výši 8 000 Kč, přičemž jako důvod vybrání kauce bylo uvedeno, že vozidlo žalobce předjíždělo jiné vozidlo před ním jedoucí v místech, kde je to souvislou i vodorovnou dopravní značkou zakázáno (B21a), přičemž vzhledem k závažnosti přestupku, kde hrozí zákaz řízení a vysoká pokuta, je důvodné podezření, že se řidič bude vyhýbat správnímu orgánu. Žalovaný dále předložil úřední záznam Policie České republiky Krajského ředitelství policie Zlínského kraje, Územního odboru Uherské Hradiště, Dopravního inspektorátu ze dne 28. 4. 2014, č. j. KRPZ-50015-1/PŘ-2014-151106, z něhož mj. vyplývá, že osobní motorové vozidlo, které řídil žalobce, začalo předjíždět vozidlo jedoucí před ním v místě, kde je to zakázáno. Při kontrole byl řidič (žalobce) vyzván k předložení příslušných dokladů a k odbornému měření na alkohol pomocí přístroje Dräger s negativním výsledkem. Zasahující policista řidiči (žalobci) sdělil, že porušil ust. § 4 písm. c) zákona o silničním provozu a dopustil se přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 7 tohoto zákona tím, že předjížděl vozidlo v případech, kdy je to obecnou, místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích zakázáno. Policista vzhledem k závažnosti zjištění přestupku, hrozící sankci zákazu řízení motorových vozidel a vysoké pokutě nabyl důvodné podezření, že se žalobce z těchto důvodů bude vyhýbat správnímu řízení. Žalobce uvedl, že na kauci nemají policisté právo, tvrdil, že je občanem EU a ČR. Potvrdil, že se uvedeného přestupku dopustil. Žalobce byl poučen o jeho jednání, započal s nahráváním videozáznamu a uváděl, na co má policista právo a na co nikoliv. Žalobce po řádném poučení nakonec souhlasil s tím, že mu hotovost někdo přiveze. Byla zde i důvodná obava z toho, že žalobce měl již v kartě jeden sledovaný přestupek za rychlost a uvedl, že ví, jak to u správního řízení chodí a zná to velmi dobře. Žalobce nakonec s policejní hlídkou spolupracoval a kauci uhradil. Pro posouzení předmětné věci jsou rozhodná následující zákonná ustanovení. Podle ust. § 125a odst. 1 zákona o silničním provozu platí, že policista je oprávněn vybrat od řidiče motorového vozidla podezřelého ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, u kterého je důvodné podezření, že se bude vyhýbat přestupkovému řízení, kauci od 5 000 Kč do 50 000 Kč, nejvýše však do výše hrozící peněžní sankce za spáchaný přestupek; kauci nelze vybrat od osoby, která požívá imunit a výsad podle zákona nebo mezinárodního práva. Podle ust. § 125a odst. 2 tohot