1 Afs 135/2004 — Nejvyšší správní soud

41 Ad 16/2016- 22 - text pokračování 7 41 Ad 16/2016 41 Ad 16/2016-22 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kubenovou v právní věci žalobkyně A. S., bytem ….., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Veveří 7, 602 00 Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 29. 3. 2016, č. j. 47000/3385/16/47091/010/FD-19/2016/ND2, t a k t o : I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 29. 3. 2016, č. j. 47000/3385/16/47091/010/FD-19/2016/ND2 se z r u š u j e a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Včas podanou žalobou žalobkyně napadala rozhodnutí žalované ze dne 29. 3. 2016, č. j. 47000/3385/16/47091/010/FD-19/ 2016/ND2 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým dle ust. § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) žalovaná zamítla odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení Znojmo (dále jen „OSSZ Znojmo“), ze dne 21. 1. 2016, č. j. 47015/1613/2016/110/SL/6302/R-NP/NnD/183/15 (dále též „prvostupňové rozhodnutí“), a rozhodnutí potvrdila. OSSZ Znojmo rozhodla v souladu s ust. § 15 odst. 2, § 32 a § 46 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění (dále jen „zákon o nemocenském pojištění“) a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. 4. 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (dále jen „Nařízení č. 883/2004) a jeho prováděcím předpisem č. 987/2009, že žalobkyni náleží peněžitá pomoc v mateřství od 1. 11. 2015 do 14. 5. 2016 při denní výši dávky 291 Kč. Žalobkyně ke skutkovému stavu uvádí, že dne 19. 10. 2010 uplatnila u OSSZ Znojmo nárok na peněžitou pomoc v mateřství s nástupem dne 1. 11. 2015. Posledním zaměstnavatelem byl v období od 5. 6. 2015 do 4. 10. 2015 ……. a od 5. 10. 2015 byla žalobkyně vedena v evidenci Úřadu práce Znojmo. OSSZ Znojmo byly posouzeny zákonné požadavky pro přiznání peněžité pomoci v mateřství a žalobkyni byl nejdříve vypočítán denní vyměřovací základ ve výši 262 Kč, po nesouhlasu žalobkyně OSSZ Znojmo dospěla k částce ve výši 291 Kč. Po podaném odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí žalovaná dospěla ke stejnému výpočtu denního vyměřovacího základu jako OSSZ Znojmo a proto žalobkyně podala předmětnou žalobu. Ta nesouhlasí s výpočtem denního vyměřovacího základu z průměrné mzdy odpovídající profese v České republice. Dle žalobkyně mají správní orgány povinnost postupovat při výpočtu denního vyměřovacího základu podle čl. 21 bodu 2 Nařízení č. 883/2004, tedy že se při výpočtu bere v úvahu průměrná mzda vypočítaná ze skutečné mzdy žalobkyně, nikoliv z průměrné mzdy pro odpovídající pozici v České republice. Vzhledem k výše uvedenému navrhuje zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě odkazuje na obsah odůvodnění napadeného rozhodnutí a dodává, že nárok na peněžitou pomoc v mateřství je zákonem o nemocenském pojištění vázán na účast na nemocenském pojištění v době nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Žalobkyně nebyla účastna nemocenského pojištění podle českých právních předpisů, neboť poslední výdělečnou činnost vykonávala v …, kde byla účastna pojištění. Pokud by se vycházelo výlučně z vnitrostátní úpravy v zákoně o nemocenském pojištění, nárok na peněžitou pomoc v mateřství by v případě žalobkyně nevznikl. Jediná možnost, jak lze v jejím případě tento nárok založit, je započíst rakouské doby pojištění získané během výdělečné činnosti v …., a to podle Nařízení č. 883/2004, z něhož je potřeba v tomto případě vycházet. Podle základního pravidla určujícího příslušnost k právním předpisům je osoba vykonávající výdělečnou činnost pojištěna pro sociální zabezpečení ve státě, na jehož území tuto činnost vykonává. Obvykle pracovník zaměstnaný v …. má z titulu jeho rakouského pojištění obdržet rovněž rakouské dávky, v případě, kdy se žalobkyně vrátila do státu svého bydliště, evidovala se na úřadu práce a uplatnila nárok na podporu v nezaměstnanosti, je však nutno vycházet ze speciálního pravidla v čl. 11 odst. 3 písm. c) Nařízení č. 883/2004, který stanoví, že na osobu pobírající dávky v nezaměstnanosti v souladu s čl. 65 podle právních předpisů členského státu bydliště se vztahují právní předpisy tohoto členského státu. Dle žalované tak žalobkyně přiznáním české podpory v nezaměstnanosti podle čl. 65 Nařízení č. 883/2004 začala podléhat, pokud jde o sociální dávky, českým právním předpisům a peněžité dávky v nemoci a mateřství mohla nárokovat podle české úpravy v zákonu o nemocenském pojištění, ačkoliv byla naposledy výdělečně činná v ….. Vzhledem k absenci účasti na pojištění dle zákona o nemocenském pojištění však ke vzniku nároku na peněžitou pomoc v mateřství může dojít jedině v případě zohlednění rakouských dob pojištění na základě čl. 6 Nařízení č. 883/2004, který upravuje princip sčítání dob pojištění. Žalovaná poukazuje na rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci ….., který se mj. zabýval i otázkou výpočtu výše dotčené dávky, přičemž dovodil, že příslušná ustanovení unijního práva „musí být vykládána v tom smyslu, že v případě, že se výše takové rodinné dávky, jako je dávka dotčená v původním řízení, určuje podle pravidel o dávkách v nemoci, musí být tato částka ve prospěch osoby, která v plné délce dosáhla doby výdělečné činnosti potřebné ke vzniku tohoto nároku na území jiné smluvní strany, vypočítána s přihlédnutím k příjmům osoby, která má srovnatelnou zkušenost a kvalifikaci a která na území členského státu, v němž je o tuto dávku žádáno, vykonává srovnatelnou činnost.“ Tento závěr dle žalované vyplývá z čl. 21 Nařízení č. 883/2004 (totožný s čl. 23 Nařízení č. 1408/71, který se ratione temporis vztahoval na věc Bergström). Tento rozsudek umožnil přiznání peněžité pomoci v mateřství výlučně na základě dob pojištění získaných v jiném členském státě, zároveň však nepřipouští, že by pro výpočet výše této dávky mohl zohlednit skutečný příjem dosažený dotčenou osobou v rámci výdělečné činnosti v jiném státě. V takových případech totiž neexistuje „tuzemská“ doba pojištění a tedy ani „tuzemský“ příjem, je proto při výpočtu dávky potřeba vycházet z průměrného příjmu v dané profesi ve státě přiznávajícím dávku. V replice k podanému vyjádření žalované žalobkyně zdůraznila čl. 6 a čl. 21 odst. 2 Nařízení č. 883/2004, dle nichž lze dovodit, že správní orgány měly použít k výpočtu doložený průměrný příjem z Rakouska. Dle žalobkyně je argumentace žalované vyhýbavá. Podle prvostupňového rozhodnutí OSSZ Znojmo ve zkráceném řízení nejprve posoudila splnění všech podmínek nároku na peněžitou pomoc v mateřství a poté přistoupila k vlastnímu výpočtu výše peněžité pomoci v mateřství v souladu s čl. 21 odst. 2 a 4 Nařízení č. 883/2004, dle něhož vycházela z údajů v Informačním systému o průměrných výdělcích v jednotlivých profesích, které zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí na svých webových stránkách a stanovila denní výši této dávky v částce 262 Kč (70 % z denního vyměřovacího základu z 373 Kč, vypočteného jako třicetina z částky 11 185 Kč). Žalobkyně s výší přiznané dávky nesouhlasila, čímž bylo zahájeno správní řízení o dávce. Na základě této žádosti OSSZ Znojmo prověřila správnost svého postupu v rámci zkráceného řízení a dospěla k závěru, že při výpočtu dávky použila hodnotu medián z tohoto informačního systému o průměrných výdělcích, nikoliv průměrnou hrubou mzdu u profese číšníci a servírky, která činila 12 436 Kč. Správně tedy dle OSSZ Znojmo měla být žalobkyni přiznána denní výše dávky v částce 291 Kč, neboť se jedná o 70 % z částky 415 Kč, což je jedna třicetina z průměrné hrubé mzdy po zaokrouhlení. V napadeném rozhodnutí žalovaná přezkoumala prvostupňové rozhodnutí zejm. ve světle podaných námitek, v nichž žalobkyně uvedla, že nesouhlasí s výší peněžité pomoci v mateřství. K tomu žalovaná v odůvodnění citovala čl. 21 odst. 2, 3 a 4 Nařízení č. 883/2004, z nichž dle žalované vyplývá, že použití údajů, získaných z Informačního systému o průměrných výdělcích v jednotlivých profesích, které zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, je určeno nařízením Evropského parlamentu a Rady, které je stejně závazné, jako právní akty České republiky. Dále uvádí, že OSSZ Znojmo nemohla postupovat jinak, neboť je jako správní orgán vázána zněním zákona a obdobných právních aktů. Dle žalované, pokud by došlo k určení výše denní dávky na základě skutečných výdělků, OSSZ Znojmo by tímto porušila zákon. Na okraj žalovaná poznamenala, že úprava sociálních dávek vyplácených úřady práce není totožnou s právní úpravou týkající se dávek nemocenského pojištění. Posouzení věci krajským soudem Žaloba je důvodná. Krajský soud předně uvádí, že v předmětné věci mezi stranami není spor o skutkový stav, nýbrž o způsob výpočtu výše denní dávky peněžité pomoci v mateřství. Jak je zřejmé ze správního spisu, OSSZ Znojmo