6 Afs 130/2014 — Nejvyšší správní soud

30 Af 121/2016- 104 - text 82 30Af 121/2016 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců JUDr. Petra Polácha a JUDr. Ing. Venduly Sochorové ve věci žalobce: AMPM, a.s. sídlem Holandská 878/2, Štýřice, 639 00 Brno zastoupen advokátkou JUDr. Mgr. Petrou Novákovou, Ph.D. sídlem náměstí Míru 15, 120 00 Praha 2 proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 31, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 10. 2016, č. j. 44808/16/5300-22442-711674 takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 10. 2016, č. j. 44808/16/5300-22442-711674 se zrušuje a věc se vrací žalovanému zpět k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 7 113 Kč k rukám zástupkyně žalobce JUDr. Mgr. Petry Novákové, Ph.D., advokátky, ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Včas podanou žalobou se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 10. 2016, č. j. 44808/16/5300-22442-711674, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti předchozím celkem 39 dodatečným platebním výměrům (v případě posledních čtyř níže uvedených rozhodnutí se jednalo o platební výměry) Specializovaného finančního úřadu ze dne 19. 6. 2015, č. j. 141447/15/4200-12775-506413, č. j. 141459/15/4200-12775-506413, č. j. 141471/15/4200-12775-506413, č. j. 141475/15/4200-12775-506413, č. j. 141476/15/4200-12775-506413, č. j. 141478/15/4200-12775-506413, č. j. 141479/15/4200-12775-506413, č. j. 141480/15/4200-12775-506413, č. j. 141481/15/4200-12775-506413, č. j. 141482/15/4200-12775-506413, č. j. 141485/15/4200-12775-506413, č. j. 141487/15/4200-12775-506413, č. j. 141500/15/4200-12775-506413, č. j. 141513/15/4200-12775-506413, č. j. 141672/15/4200-12775-506413, č. j. 141675/15/4200-12775-506413, č. j. 141676/15/4200-12775-506413, č. j. 141677/15/4200-12775-506413, č. j. 141679/15/4200-12775-506413, č. j. 141680/15/4200-12775-506413, č. j. 141681/15/4200-12775-506413, č. j. 141682/15/4200-12775-506413, č. j. 141683/15/4200-12775-506413, č. j. 141685/15/4200-12775-506413, č. j. 141587/15/4200-12775-506413, č. j. 141591/15/4200-12775-506413, č. j. 141596/15/4200-12775-506413, č. j. 141598/15/4200-12775-506413, č. j. 141600/15/4200-12775-506413, č. j. 141615/15/4200-12775-506413, č. j. 141620/15/4200-12775-506413, č. j. 141623/15/4200-12775-506413, č. j. 141625/15/4200-12775-506413, č. j. 141627/15/4200-12775-506413, č. j. 141629/15/4200-12775-506413, č. j. 141635/15/4200-12775-506413, č. j. 141636/15/4200-12775-506413, č. j. 141638/15/4200-12775-506413 a č. j. 141639/15/4200-12775-506413. 2. Citovanými (dodatečnými) platebními výměry byla doměřena/vyměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období leden, únor, březen, duben, květen, červen, červenec, srpen, září, říjen, listopad, prosinec roku 2011, leden, únor, březen, duben, květen, červen, červenec, srpen, září, říjen, listopad, prosinec roku 2012, leden, únor, březen, duben, květen, červen, červenec, srpen, září, říjen, listopad, prosinec roku 2013, leden, únor a březen roku 2014 v celkové výši 1 935 249 769 Kč a dále byla žalobci uložena povinnost uhradit penále z doměřené daně ve výši celkem 386 062 905 Kč. 3. U žalobce byly dne 18. 9. 2013, 18. 2., 28. 3., 22. 4. a 21. 5. 2014 zahájeny daňové kontroly na dani z přidané hodnoty za předmětná zdaňovací období, přičemž v jejich rámci správce daně prověřoval činnost žalobce spočívající v obchodování s materiály s obsahem drahých kovů (s obsahem zlata, stříbra a platiny) a se zbožím z těchto materiálů získaným (drahé kovy – zejména investiční zlato, ryzí zlato a stříbro). Dne 23. 9. 2014 vydal správce daně výzvu žalobci k prokázání skutečností, neboť mu vznikly pochybnosti o tom, že žalobce věděl nebo vědět měl a mohl, že se svými transakcemi účastnil podvodu na DPH. 4. V rámci kontrolního zjištění (v rozsahu cca 84 stran + přílohy na CD nosiči) posoudil správce daně uplatněný nárok žalobce na odpočet daně jako neoprávněný, přičemž žalobce na uvedený výsledek kontrolního zjištění reagoval celkem pěti vyjádřeními, v nichž rozporoval kontrolní zjištění správce daně. 5. Poté správce daně vydal zprávu o daňové kontrole (v rozsahu 439 stran vč. příloh) projednanou dne 15. a 26. 5. a dne 18. 6. 2015. Posledně citovaného dne byla daňová kontrola na DPH za předmětná zdaňovací období podpisem zprávy ukončena. Správce daně setrval na závěru, že žalobce neprokázal oprávněnost nároku na odpočet daně, neboť věděl nebo vědět měl a mohl, že se svými plněními účastnil plnění zasažených podvodem na DPH. Správce daně prvého stupně poté vydal shora citované dodatečné platební výměry a platební výměry, přičemž žalobce proti nim podal odvolání. 6. V rámci odvolání žalobce namítal chybný způsob seznámení se s výsledkem kontrolního zjištění a s projednáním zprávy, porušení zásady dvojinstančnosti, nepřezkoumatelnost zprávy o daňové kontrole pro nedostatek důvodů a pro rozpornost, pro nevyjádření se správce daně k navrženým důkazním prostředkům a nezohlednění tvrzení žalobce. Žalobce dále namítal nesprávné poučení o procesních právech při daňové kontrole, zkrácení práv v daňovém řízení a při projednání zprávy o daňové kontrole, neprokázání existence podvodu na DPH, úročení za dobu zadržování nadměrného odpočtu, neprokázání vědomosti žalobce o daňovém podvodu v rámci řetězce korporací, porušení základních principů dokazování, nevyslechnutí navrhnutých svědků, neúplné zjištění skutkového stavu, neúplný daňový spis žalobce, nesprávnost závěrů ohledně obchodního vztahu žalobce s obchodní korporací OSDK, a.s., přijetí dostatečných opatření v rámci spolupráce s OSDK, a.s. a dále žalobce namítal, že ve správním spise chybí některé písemnosti, popř. technické nosiče a dále namítal nesprávně uvedené počty stran na soupisech písemností spisového materiálu. 7. V žalobou napadeném rozhodnutí žalovaný dovodil existenci daňového podvodu, existenci tzv. objektivních okolností, zabýval se otázkou přijetí přiměřených opatření a kontrolních mechanismů a dobré víry žalobce a dále se vyjádřil k (některým) uplatněným odvolacím námitkám. Žalovaný dovodil, že v dané věci bylo prokázáno, že žalobce se deklarovanými transakcemi účastnil podvodu na DPH, přičemž žalovaným byl popsán nestandardní řetězec korporací s identifikovanou chybějící daní v řetězci, byly identifikovány a hodnoceny objektivní okolnosti posuzovaného případu vzhledem k osobě žalobce, dále žalovaný dovodil, že žalobce nepřijal žádná dostatečná opatření k zabránění podvodu na DPH, čímž bylo prokázáno (podle názoru žalovaného), že žalobce věděl nebo vědět měl a mohl, že se svými obchodními transakcemi účastnil na podvodu na DPH. Žalobci proto nebyl uznán uplatněný nárok na odpočet daně z předmětných přijatých zdanitelných plnění, neboť tento nárok byl uplatněn podvodně, tedy v rozporu se smyslem a účelem Směrnice Rady č. 2006/112/ES ze dne 28. 11. 2006, o společném systému DPH (dále jen „Směrnice“), resp. v rozporu s ust. § 72 zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném pro předmětná zdaňovací období (dále jen „ZDPH“). II. Obsah žaloby 8. Ve včas podané žalobě (v rozsahu celkem 77 stran vč. příloh majících charakter upřesnění žalobních bodů – viz odst. 44 odůvodnění tohoto rozsudku) žalobce nejprve shrnul relevantní skutkové okolnosti a průběh daňového řízení. Namítal, že žalovaný ani správce daně své důkazní břemeno týkající se prokázání skutečností odůvodňujících shora citované závěry, že žalobce věděl, vědět mohl či vědět měl existenci daňového podvodu, neunesl. 9. Žalobce konkrétně namítal, že byl prakticky stále po celou dobu své činnosti prověřován správcem daně, přičemž shodné informace o prověřování ze strany správce daně dostával i od společnosti OSDK, a.s. (skrze ni i o tom, že jsou prověřováni i její dodavatelé), přičemž žádný z kontrolních úkonů správce nevedl k vytčení jakékoliv pochybnosti zásadní povahy či neuznání deklarovaného nároku na nadměrný odpočet (a to ani v případě společnosti OSDK, a.s.). V případě činnosti správce daně se nejednalo o žádné nahodilé či úzce zaměřené kontrolní úkony, ale naopak o důkladné prověřování ekonomické činnosti žalobce jako takové. Správce daně si byl všech aspektů ekonomické činnosti žalobce vědom, přičemž tyto rovněž i aktivně prověřoval. Správce daně v rámci vyměřovacích řízení prováděných za zdaňovací období let 2010 – 2013 disponoval dostatečným množstvím informací o činnosti žalobce, a to včetně jeho dodavatelsko-odběratelské struktury. Správce daně v rámci kontrolní činnosti u daňového subjektu společnosti OSDK, a.s. a některých jejích dodavatelů a dodavatelů dodavatelů nezjistil žádnou nesrovnalost. Pakliže nyní uváděné skutečnosti správce daně nezjistil v době provádění kontrolních úkonů, nelze jejich zjištění či zjištění podezření požadovat po žalobci, jehož kontrolní možnosti jsou na rozdíl od možností správce daně velmi limitované. Z judikatury SD EU vyp