6 Ads 99/2011 — Nejvyšší správní soud

34 Ad 4/2018- 68 - text  11 34 Ad 4/2018 34 Ad 4/2018-68 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Mrázovou, Ph.D. v právní věci žalobce: P. D. bytem …………………………………… zastoupen opatrovnicí L. D. …………….. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 26. 1. 2018, č. j. ………………….., takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění I. Vymezení věci 1. Žalobce prostřednictvím ustanovené opatrovnice (matka žalobce) rozhodnutím Městského soudu v Brně ze dne 16. 1. 2018, č. j. 40 Nc 904/2017-68, brojil žalobou proti shora specifikovanému rozhodnutí žalované (dále též „napadené rozhodnutí“), jímž bylo k námitkám žalobce změněno prvostupňové rozhodnutí žalované ze dne 19. 7. 2017, č. j. ……………… (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), tak, že bylo opraveno příjmení žalobce na jeho správné znění D. a ve zbytku bylo prvostupňové rozhodnutí potvrzeno a námitky žalobce zamítnuty. 2. Prvostupňovým správním rozhodnutím byla zamítnuta žádost žalobce o invalidní důchod pro nesplnění podmínek uvedených v § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Podle posudku Městské správy sociálního zabezpečení Brno ze dne 28. 6. 2017 byl žalobce uznán od 2. 8. 2013 invalidním, a to pro invaliditu III. stupně dle § 39 odst. 2 písm. c) ZDP. I přesto však byla žádost žalobce o invalidní důchod zamítnuta, neboť žalobce v rozhodném období, tj. v době od 2. 8. 2003 do 1. 8. 2013, nezískal potřebnou dobu pojištění. II. Žaloba 3. Žalobce v podané žalobě prostřednictvím ustanovené opatrovnice požádal soud o objektivní zhodnocení jeho žádosti o invalidní důchod. Podstatou nepřiznaného invalidního důchodu je nesplnění potřebné doby pojištění. V této souvislosti žalobce uvedl, že psychózou trpěl již od mládí. Již jako malé dítě byl velmi hyperaktivní. Dříve se však s tímto na vyšetření nikam neposílalo. Žalobce byl velice chytrý, přesto však měl velké problémy s chováním, dělal si vše po svém, u ničeho nevydržel, problémy měl rovněž při studiu na střední škole, které nebyl schopen dokončit. Později se také rozešel s družkou, s níž má syna. Žalobce začal slyšet hlasy, které jej ovlivňovaly, avšak nepřipustil si, že je nemocný. Situace se vyhrotila dne 13. 8. 2013, kdy chtěl žalobce zabít svého otce. Přestože byl žalobce následně odvezen do Psychiatrické nemocnice Brno, nebyla u žalobce provedena potřebná vyšetření a stanovena diagnóza. To se teprve stalo až po pátém odvezení do nemocnice v květnu 2017. Jelikož žalobci nebyla poskytována dostatečná zdravotní péče a opatrovnice žalobce si již se situací nevěděla rady, požádala Městský soud v Brně o omezení svéprávnosti žalobce. Teprve na základě těchto kroků začala Psychiatrická nemocnice Brno konat. Aktuálně je žalobce v péči MUDr. H., dostává léčbu a injekce, které mu zabírají. Psychiatrická léčebna pochybila, naštěstí vše dobře dopadlo. Opatrovnice žalobce platí za žalobce výživné na dítě a nebýt jí, tak by byl ze žalobce bezdomovec. 4. V doplnění žaloby ze dne 17. 4. 2018 opatrovnice žalobce uvedla, že si dlouhodobě s chováním žalobce nevěděla rady, žalobce se sám léčit nechtěl a k řešení této situace přispělo až podání žádosti o omezení svéprávnosti žalobce, na základě čehož začala Psychiatrická nemocnice Brno jednat. Zjevně se u žalobce jedná o dědičnou nemoc, jeho sestřenice je bezdomovcem. Žalobce je dosud bez jakéhokoliv příjmu, proto jeho opatrovnice trvá na podané žalobě. III. Vyjádření žalované 5. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě nejprve připomněla, že žalobce brojí proti potvrzujícímu výroku o nepřiznání invalidního důchodu s tím, že namítá, že u něj již řadu let trvá a progreduje těžké duševní onemocnění s fatálními dopady na jeho osobní a profesní život. Žalobci byla zamítnuta žádost o invalidní důchod, i když byl dle posudku o invaliditě ze dne 28. 6. 2017 uznán invalidním pro invaliditu III. stupně od 2. 8. 2013, a to z důvodu nesplnění potřebné doby pojištění. Opatrovnice žalobce ve správním řízení uváděla, že zdravotní problémy se u žalobce začaly projevovat v dřívější době, minimálně již v době výkonu civilní služby, kterou vykonával v letech 1996 – 1998, přičemž poté si nemohl najít z důvodu špatného zdravotního stavu žádné zaměstnání. Pokoušel se se svým otcem vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, avšak nemohl pracovat v takovém rozsahu, aby byl účasten důchodového pojištění. Po celou dobu si nechtěl zdravotní problémy přiznat, nevyhledal odbornou zdravotní péči. Vyšetření zdravotního stavu se podrobil až v roce 2013. Žalobce ve správním řízení navrhoval nové posouzení zdravotního stavu tak, aby byl datum vzniku invalidity stanoven před 28. rokem věku, tj. od 23. 11. 2003. 6. Navzdory dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu, zapříčiňujícímu pokles pracovní schopnosti v intenzitě odpovídající III. stupni invalidity, žalovaná nemohla žádosti žalobce vyhovět, neboť doba pojištění zakládající nárok na invalidní důchod nebyla prokázána. Vzhledem k tomu žalovaná soudu navrhla, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. K žalobcově obtížné finanční situaci žalovaná doplnila, že institut invalidního důchodu není koncipován jako nástroj pro řešení hmotné nouze občanů, pročež je třeba využít pomoci odlišných odvětví českého systému sociálního zabezpečení. 7. Vyjádření k žalobě žalovaná doplnila podáním ze dne 26. 6. 2018, v němž uvedla, že žalobce v mezidobí požádal o prominutí nesplnění zákonné podmínky pro získání potřebné doby pojištění. V této souvislosti soud informovala, že žalobci podala dopisem informaci o podmínkách aplikace § 106 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon č. 582/1991 Sb.“). Posouzení otázky možné tvrdosti důchodového systému postupem předjímaným v § 4 odst. 3 posledně citovaného zákona je totiž po dobu probíhajícího soudního řízení vyloučeno. IV. Replika žalobce 8. Žalobce prostřednictvím ustanovené opatrovnice reagoval podáním ze dne 30. 7. 2018 na vyjádření žalované k žalobě. V podání nesouhlasil s obsahem vyjádření žalované a doložil k tomu lékařskou zprávu MUDr. H. ze dne 20. 7. 2018. Dále připojil Znalecký posudek z oboru psychiatrie ze dne 6. 6. 2017, jenž vypracovala soudní znalkyně MUDr. Z. P. ve věci soudního řízení o zbavení svéprávnosti žalobce vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 40 Nc 904/2017. Na základě tohoto posudku byl žalobce omezen soudním rozhodnutím pouze v rozhodování o své léčbě tam, kde se vyžaduje písemný souhlas, neboť není schopen rozhodovat sám o zásahu do své tělesné a duševní integrity. Jiná omezení svéprávnosti nebyla nutná. Opatrovnice žalobce dále zdůraznila, že bez návrhu na zbavení svéprávnosti by nikdy nebylo dosaženo potřebné léčby u žalobce, přičemž důsledky takového neléčení by raději nechtěla ani domýšlet. Ze všech dosud uvedených důvodů opatrovnice žalobce soudu navrhla, aby v případě žalobce zmírnil dopad tvrdosti zákona. 9. Ve věci byl vypracován posudek Posudkové komise MPSV ČR dne 24. 1. 2019, k němuž se žalobce prostřednictvím ustanovené opatrovnice vyjádřil písemným podáním ze dne 12. 2. 2019. V podání zopakoval některé již dříve uvedené důvody podané žaloby. Upřesnil, že v důsledku psychózy byl od dětství velice hyperaktivní a jeho chování bylo zcela odlišné od ostatních dětí. Při první i druhé hospitalizaci na psychiatrii lékaři nepoznali jeho psychické onemocnění. Žalobce si nemoc nikdy nepřiznal, ačkoliv ho hlasy negativně ovlivňovaly po celých 24 hodin denně. Pokud by matka žalobce nepožádala o zbavení jeho svéprávnosti, zřejmě by u žalobce nebylo dosud onemocnění diagnostikováno. I z tohoto důvodu nebyla zřejmě choroba žalobce před rokem 2013 řádně diagnostikována. Žalobce měl velké problémy zařadit se do normálního života. Proto opatrovnice žalobce navrhovala, aby žalobci byla udělena výjimka ze zákona kvůli nemoci, kterou nikdo nerozpoznal. V. Jednání před krajským soudem 10. Krajský soud k projednání věci nařídil ústní jednání na den 29. 4. 2019, kterého se zúčastnil žalobce, ustanovená opatrovnice i zástupce žalované. Ustanovená opatrovnice i zástupce žalované souhlasili s projednáním věci s tím, že jim postačovala lhůta pro přípravu na jednání. V průběhu jednání soud zrekapituloval průběh soudního řízení a správního řízení, přitom vycházel ze spisů, které byly v této věci vedeny. Dále provedl důkaz posudkem Posudkové komise MPSV ČR ze dne 24. 1. 2019, jehož vypracování za účelem objektivního přezkoumání data vzniku invalidity navrhoval žalobce prostřednictvím ustanovené opatrovnice. Soud neprováděl dokazování lékařskými zprávami, které již byly opakovaně předmětem posuzování a hodnocení, naposledy PK MPSV ČR. Z důvodu nadbytečnosti soud neprováděl dokazování ani Znaleckým posudkem z oboru psychiatrie ze dne 6. 6