10 As 157/2017 — Nejvyšší správní soud

29 Af 38/2017- 105 - text  9 29 Af 38/2017 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a Mgr. Petra Pospíšila v právní věci žalobkyně: TRAVEL FREE, s. r. o. sídlem Václavské nám. 53, 110 00 Praha 1 zastoupená advokátem Mgr. Františkem Korbelem, Ph.D. sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže sídlem třída Kpt. Jaroše 7, 604 55 Brno za účasti: 1) město Železná Ruda sídlem Klostermannovo náměstí 295, 340 04 Železná Ruda zastoupené advokátkou Mgr. Evou Strakovou sídlem Vlastina 23, 232 00 Plzeň 2) T. G., a. s. sídlem K Cihelnám 699/35a, 326 00 Plzeň zastoupená advokátem JUDr. Josefem Pelechem sídlem Kardinála Berana 1157/32, 301 00 Plzeň o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 28. 3. 2017, č. j. ÚOHS-R0022/2017/VZ-10612/2017/322/LKa takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. IV. Osoby zúčastněné na řízení 1) a 2) nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Město Železná Ruda [osoba zúčastněná na řízení 1), dále též „město“] zveřejnilo dne 7. 8. 2015 záměr ve smyslu § 39 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), o pronajmutí areálu bývalé celnice Alžbětín (prostory v budově a související pozemky) ve vlastnictví města. Město obdrželo celkem pět nabídek a na základě doporučení hodnotící komise uzavřelo dne 17. 5. 2016 nájemní smlouvu s uchazečem T. G., a. s. [osoba zúčastněná na řízení 2)] na dobu určitou v trvání deseti let. 2. Dne 16. 11. 2016 podala žalobkyně žalovanému návrh podle § 24 a násl. zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), na uložení zákazu plnění nájemní smlouvy, neboť se dle žalobkyně jednalo o koncesní smlouvu, která měla být zadávána v koncesním řízení. Žalovaný rozhodnutím ze dne 5. 1. 2017, č. j. ÚOHS-S0719/2016/VZ-00709/2017/521/Opi, návrh žalobkyně zamítl. Žalovaný dospěl k závěru, že nájemní smlouva nenaplňuje pojmový znak koncesní smlouvy spočívající v závazku nájemce poskytovat městem vymezené služby. Rozhodnutím ze dne 28. 3. 2017, č. j. ÚOHS-R0022/2017/VZ-10612/2017/322/LKa, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „předsedsa“) zamítl rozklad žalobkyně a potvrdil rozhodnutí žalovaného. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 3. Proti rozhodnutí předsedy podala žalobkyně včas žalobu. Namítla, že nájemní smlouva naplnila pojmové znaky koncesní smlouvy, neboť město zveřejnilo v záměru konkrétní a taxativně stanovené podmínky, které museli všichni zájemci bezpodmínečně akceptovat a které se následně promítly do nájemní smlouvy. Mimo jiné tak smlouva v článku III. obsahuje i určení činností, které bude vybraný zájemce v pronajatých prostorách vykonávat – maloobchodní prodej zboží veřejnosti včetně podmínky nabízet k prodeji tradiční české a regionální produkty, tj. závazek poskytovat služby veřejnosti přispívající k občanské vybavenosti. Vybraný uchazeč přitom není oprávněn bez předchozího souhlasu města užívat předmět nájmu k jiným účelům. Na toto ustanovení je tak třeba nahlížet jako na povinnost/závazek vybraného uchazeče tomuto účelu dostát, a tedy na základě nájemní smlouvy tyto činnosti skutečně provozovat (poskytovat vymezené služby). Stejný závazek vybraného uchazeče vyplývá i z článku VII. odst. 1 nájemní smlouvy, jakož i z § 2304 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a je utvrzován i dalšími smluvními ujednáními (smluvní pokuta, výpovědní důvod). 4. Žalovaný a předseda dále podle žalobkyně pochybili v tom, že při posuzování věci vůbec nezohlednili podmínky obsažené v samotném záměru města, který stanovil, že prostory budou nájemcem užívány výlučně za účelem provozování podnikatelské činnosti – maloobchodní prodej zboží veřejnosti, přičemž nájemce bude povinen zajistit naplňování tohoto účelu. Záměr tak stanovil povinnost poskytovat služby maloobchodního prodeje zboží veřejnosti. Podle názoru žalobkyně musí být nájemní smlouva vykládána optikou podmínek záměru. Skutečnost, že text nájemní smlouvy není jazykově zcela shodný s textem záměru, nemůže znamenat, že závazné podmínky záměru nemusí být při plnění nájemní smlouvy dodržovány. Jinak by byla nájemní smlouva uzavřena v rozporu se záměrem, což by znamenalo neplatnost nájemní smlouvy. K tomu žalobkyně odkázala na závěry v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2011, sp. zn. 32 Cdo 721/2010. Žalovaný a předseda ignorovali výše uvedené zásadní skutečnosti pro správné právní posouzení věci, čímž došlo k porušení základních zásad správního řízení podle § 2 odst. 4 a § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 5. Ohledně naplnění zbývajících pojmových znaků koncesní smlouvy žalobkyně odkázala na svá tvrzení a důkazy uvedená ve správním řízení. Závěrem žalobkyně navrhla, aby soud rozhodnutí předsedy i rozhodnutí žalovaného zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 6. Žalovaný ve vyjádření k žalobě odkázal na vydaná správní rozhodnutí a zdůraznil, že předmětná nájemní smlouva na žádném místě neobsahuje závazek vybraného uchazeče poskytovat městem vymezené činnosti. Primárním účelem nájemní smlouvy bylo, aby město získalo finanční prostředky z nájmu, a nikoliv zajišťování nějaké konkrétní služby pro obyvatele. V nájemní smlouvě pak město pouze taxativně vymezilo služby, které je ochotno akceptovat, aby se vyhnulo provozování služeb pochybného charakteru. Záměr města není součástí nájemní smlouvy a nelze z něj dovozovat, že nájemní smlouva obsahuje závazek nájemce poskytovat služby. Pokud by teoreticky jednáním města došlo k porušení obecního zřízení, pak žalovaný není příslušný vyslovovat případnou neplatnost nájemní smlouvy. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. IV. Vyjádření osob zúčastněných na řízení 7. Město jako osoba zúčastněná na řízení 1) ve svém vyjádření uvedlo, že výklad účelu nájmu v nájemní smlouvě provedený žalobkyní je absurdně extenzivní a při jeho akceptování by každá významnější nájemní smlouvy byla koncesní smlouvou. Existenci závazku nájemce poskytovat služby nelze dle žalobkyně odvozovat ani z čl. VII. odst. 1 smlouvy, jehož smyslem je pouze umožnit sankcionovat nájemce v případě, kdy by vybočil ze sjednaného účelu užívání předmětu nájmu. Výklad žalobkyně je zjevně účelový, podsouvající městu vůli, kterou nikdy nemělo a nikdy ji neprojevilo. Stanovením účelu nájmu mělo město za cíl zamezit nájemci provozovat v předmětu nájmu z hlediska rozvoje města jiné nežádoucí aktivity (provozování hazardních her, poskytování sexuálních služeb, stánkový prodej), neboť předmět nájmu se nachází bezprostředně za česko – německou hranicí a město má zájem na tom, aby činnosti provozované v předmětu nájmu nepůsobily na zahraniční návštěvníky negativně. Pokud by město chtělo učinit součástí nájemní smlouvy závazek nájemce poskytovat konkrétní služby, pak by podmínky jejich poskytování podrobněji vymezilo (včetně požadavků na otevírací dobu, personální zajištění, kvalifikaci apod.). Město však nemělo žádný důvod zavazovat kohokoli k poskytování maloobchodního prodeje zboží, neboť cca 150 m od předmětu nájmu provozuje prodejnu s maloobchodním prodejem zboží sama žalobkyně; lokalita tak nedostatkem služeb tohoto charakteru rozhodně netrpí. K závěru o koncesní smlouvě nemohou dle města vést ani další povinnosti nájemce stanovené v nájemní smlouvě. Město proto navrhlo, aby soud žalobu zamítl. 8. Osoba zúčastněná na řízení 2) uvedla, že uzavřená nájemní smlouva je standardní smlouvou upravující nájem prostor sloužících k podnikání podle § 2302 a násl. občanského zákoníku, v níž je účel nájmu poměrně široce vymezen v čl. III. odst. 1, přičemž osoba zúčastněná na řízení je oprávněna užívat předmět nájmu ke všem uvedeným činnostem nebo jen k některým či k žádné z těchto činností. Uvedený účel nájmu byl v nájemní smlouvě uveden z důvodu, aby mělo město jistotu, že osoba zúčastněná na řízení 2) nebude v předmětu nájmu provozovat činnost, která není na území města žádaná (provozování kasina či podniku erotického charakteru). Dle článku III. odst. 3 nájemní smlouvy je navíc osoba zúčastněná na řízení oprávněna užívat předmět nájmu i za jiným účelem, pokud k tomu bude mít písemný souhlas města. Pokud jde o stanovenou smluvní pokutu a výpovědní důvod, jde dle osoby zúčastněné na řízení 2) o standardní ustanovení nájemní smlouvy reagující na úpravu v občanském zákoníku. Smluvní pokutou by pak byla osoba zúčastněná na řízení 2) sankcionována tehdy, pokud by předmět nájmu užívala pro jiné než specifikované účely, a nikoliv proto, že by tyto činnosti neprováděla. Pokud jde o výklad nájemní smlouvy v souladu se záměrem, má osoba zúčastněná na řízení za to, že nájemní smlouva by měla být v prvé řadě vykládána podle svého obsahu, přičemž z jednání ani jedné ze stran smlouvy nevyplývá, že úmyslem stran bylo sjednat si