2 Afs 198/2006 — Nejvyšší správní soud

31 Af 58/2018- 66 - text 8 31 Af 58/2018 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců Mgr. Petra Sedláka, PhD. a JUDr. Václava Štencla, MA ve věci žalobce: NWT a.s., IČO 63469511 sídlem nám. Míru 1217, 768 24 Hulín zastoupený advokátem Mgr. Milanem Šebestou, LL.M. sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 5. 2018, č. j. 23815/18/5000-10470-712507, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Finanční úřad pro Zlínský kraj (dále jen „správce daně“) platebními výměry ze dne 30. 10. 2017, č. j. 1920939/17/3300-31473-712160 a č. j. 1920941/17/3300-31473-712160 (dále jen „platební výměry“), žalobci vyměřil odvod za porušení rozpočtové kázně jednak do státního rozpočtu ve výši 212 624 Kč, jednak do Národního fondu ve výši 1 204 869 Kč. Žalovaný následně rozhodnutím ze dne 22. 5. 2018, č. j. 23815/18/5000-10470-712507 (dále jen „napadené rozhodnutí“), podle § 116 odst. 1 písm. c) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“) zamítl odvolání žalobce podaná proti platebním výměrům a platební výměry potvrdil. II. Stanoviska účastníků řízení 2. Žalobce se domáhá zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Ke kontrolnímu zjištění č. 1 namítá, že mu nelze zpětně klást k tíži nejednoznačnost dotačního pravidla. Jeho možný různý výklad žalovaný neřešil. Není zřejmé, proč by to měl být zrovna účel dotace, který by měl být zohledněn při posuzování toho, zda se jedná o nerozdělitelné dodávky. Žalobce identifikoval okruhy pořizovaného plnění s odlišným funkčním využitím, tudíž jiným účelem. Pojem funkčního celku coby indikátorů jedné zakázky je koncept, který byl v době zadání předmětných zakázek v českém právu zcela neznámý. Postup žalobce v rámci třetí etapy projektu je irelevantní. Při aplikaci dotačních pravidel mohl vycházet pouze z toho, co je v nich uvedeno. V odvolání uvedená judikatura akcentovala požadavek na určitost dotačních pravidel. Žalovaný ji přešel s tím, že se nevěnuje problematice dělení veřejných zakázek. Nevypořádal se se všemi odvolacími námitkami, a napadené rozhodnutí je proto nepřezkoumatelné. V případě kontrolního zjištění č. 3 žalobce poptával služby ve vztahu k operačnímu systému Windows 7, které sám do té doby neposkytoval. S ohledem na jeho specifika se je rozhodl po přechodné období zajistit prostřednictvím třetí osoby. Podle žalovaného je žalobce nucen si dané služby zajišťovat sám i přesto, že se musí přeučit na novou platformu „za pochodu“. Tím je oproti jiným příjemcům diskriminován. Ani ve vztahu ke kontrolnímu zjištění číslo 3 se žalovaný nevypořádal se všemi odvolacími námitkami. Domněnka žalovaného, že žalobce v relevantní době svým zákazníkům poskytoval podobné služby ve vztahu k Windows 7, se nezakládá na pravdě. Skutkový stav, který vzal žalovaný za základ napadeného rozhodnutí, proto nemá oporu ve spisech. 3. Žalovaný ve svém vyjádření odkazuje na napadené rozhodnutí a navrhuje, aby soud žalobu zamítl. Ke kontrolnímu zjištění č. 1 uvádí, že všechny odvolací námitky byly vypořádány. Nakupovaný hardware sloužil stejnému účelu, neboť měl stejnou technickou a ekonomickou funkci. Provoz daných technologií spolu navzájem souvisí. V rámci posuzovaného projektu již rozdílná plnění rozlišena byla, což svědčí proti argumentaci ohledně správnosti dalšího dělení položky 1. Hardware a sítě na samostatné zakázky. Již samotný nákup PC a notebooků překročil hranici 500 000 Kč. V rámci třetí etapy žalobce výběrové řízení provedl a předmět zakázky nerozdělil, ačkoliv také pořizoval různé druhy plnění. O rozdělení zakázky na části se žalovaný zmínil pouze jako o možnosti, kterou žalobce mohl využít. Žalobcova interpretace dotačních podmínek je mylná. V daném článku je kritérium pro posouzení jedné zakázky jasně stanoveno. Více srovnatelných výkladů neexistuje. Ke kontrolnímu zjištění č. 3 žalovaný uvádí, že se k odvolacím námitkám jasně vyjádřil a správně zjistil skutkový stav. Domněnka, že žalobce již v rozhodné době poskytoval konzultační služby k systému Windows 7, má oporu v žalobcem deklarované odbornosti v oblasti operačních systémů společností Microsoft Office a ve zjištění, že nabízel svým klientům služby, které zahrnovaly správu 64 bitového systému. 4. Ve své replice žalobce v reakci na vyjádření žalovaného opakuje a dále rozvíjí některé své žalobní argumenty. Dodává zejména, že žalovaný neprovedl důkaz k tomu, co certifikát Microsoft Gold Certified obnáší a osvědčuje. III. Posouzení věci krajským soudem 5. Krajský soud v Brně na základě včas podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2, věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“), jakož i řízení předcházející jeho vydání. Při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Ve věci rozhodl bez nařízení jednání za splnění zákonných podmínek (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). Při rozhodování soud vycházel z obsahu správního spisu, nad jehož rámec nebylo potřeba provádět dokazování. 6. Ve vztahu ke kontrolnímu zjištění č. 1 žalobce především namítá, že dotační pravidlo, které měl porušit, bylo nejednoznačné a že jeho postup odpovídal jednomu z možných výkladů tohoto pravidla. 7. Soud v prvé řadě poznamenává, že napadené rozhodnutí nelze považovat v této části za nepřezkoumatelné. Žalovaný se zabýval všemi odvolacími námitkami, své závěry řádně zdůvodnil a uvedl, z jakých důvodů považuje argumentaci žalobce za lichou. Z napadeného rozhodnutí je patrné, proč má žalovaný za to, že žalobcem provedený výklad dotčeného dotačního pravidla není možný a že jím citovaná judikatura není pro daný případ přiléhavá. Ostatně samotnému žalobci jsou zjevně důvody napadeného rozhodnutí známy, neboť proti nim také věcně brojí. 8. Žalobci lze dát za pravdu v tom, že nejednoznačnost dotačních pravidel zásadně nemůže jít k jeho tíži. Jak uvedl Nejvyšší správní soud například v žalobcem citovaném rozsudku ze dne 30. 4. 2017, č. j. 2 Afs 142/2016-32 (všechna zde citovaná rozhodnutí jsou dostupná na www.nssoud.cz), „[j]e to poskytovatel dotace, který primárně svým rozhodnutím vytváří právní rámec, v jehož mezích má příjemce dotace povinnost se pohybovat. Pokud zvolí při stanovení povinností neurčité právní pojmy, které nemají jednoznačnou zákonnou definici, musí následně unést i případné negativní důsledky vyplývající z již ustálené zásady, dle které nelze neurčitost právního pojmu v dohodě o poskytnutí prostředků klást k tíži příjemci finančních prostředků jakožto slabší strany“. Ve shodě se žalovaným však má soud za to, že dotčené dotační pravidlo není nejednoznačné a neumožňuje dva rovnocenné výklady. 9. Podle § 3 písm. e) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „rozpočtová pravidla“) se rozumí neoprávněným použitím peněžních prostředků státního rozpočtu, jiných peněžních prostředků státu, prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, státního fondu nebo Národního fondu, jejich výdej, jehož provedením byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, rozhodnutím, případné dohodou o poskytnutí těchto prostředků, nebo porušení podmínek, za kterých byly příslušné peněžní prostředky poskytnuty. 10. Podle § 44 odst. 1 písm. b) rozpočtových pravidel je porušením rozpočtové kázně neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, Národního fondu nebo státních finančních aktiv jejich příjemcem. 11. Podle § 44a odst. 4 písm. c) rozpočtových pravidel odvod za porušení rozpočtové kázně činí v případech neuvedených pod písmeny a) a b) částku, v jaké byla porušena rozpočtová kázeň. 12. Rozhodnutí o poskytnutí dotace ze dne 22. 12. 2008, č. j. 2752-08/2.2ITP01-150/08/08200, stanoví, že jeho nedílnou součástí jsou Podmínky poskytnutí dotace ze státního rozpočtu ČR a prostředků strukturálních fondů ES (dále jen „Podmínky“). Podle jejich hlavy I., článku II., odstavce 2 je příjemce dotace při realizaci projektu povinen postupovat při výběru dodavatelů v souladu se zákonem c. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejných zakázkách“) a podle Pravidel pro výběr dodavatelů (dále jen „Pravidla“), která tvoří přílohu Podmínek. 13. Podle hlavy I článku VII. odst. 2 Podmínek se za neoprávněné použití prostředků dotace považuje též nesplnění těchto Podmínek, jejich obecné i zvláštní části, jakož i pravidel, které tvoří jejich přílohy. 14. Podle bodu 13. Pravidel u