Stručně: Paragraf 67 zákona 199/1994 stanovuje, jak se vypočítává celková hodnota peněžitého závazku u veřejných zakázek, což je klíčové pro určení, jaká pravidla zadávání se použijí.
§ 67 Stanovení výše peněžitého závazku
(1) Při použití tohoto zákona je rozhodující celková výše peněžitého závazku bez daně z přidané hodnoty, který vznikne zadavateli ze zadání veřejné zakázky, spočívající v plnění stejného nebo srovnatelného druhu. Spočívá-li zadání veřejné zakázky v uzavření několika samostatných smluv, je rozhodující součet všech peněžitých závazků, které zadavateli vzniknou ze zadání veřejné zakázky v jednom rozpočtovém roce.
(2) U smluv uzavíraných na dobu neurčitou je rozhodující výše peněžitého závazku bez daně z přidané hodnoty, která vznikne zadavateli za čtyři roky trvání smlouvy.
(3) U smluv uzavřených na dobu určitou je pro stanovení výše peněžitého závazku bez daně z přidané hodnoty rozhodující výše peněžitého závazku, která vznikne zadavateli za dobu trvání smlouvy, včetně zbytkové hodnoty.
(4) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije u zakázek zadávaných jménem Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Českých drah jejich jednotlivými organizačními jednotkami a útvary, které jsou jimi k tomu zmocněny.
Paragraf 67 zákona 199/1994 stanovuje, jak se vypočítává celková hodnota peněžitého závazku u veřejných zakázek, což je klíčové pro určení, jaká pravidla zadávání se použijí.
Co to znamená v praxi
Pro většinu zakázek je rozhodující celková hodnota bez DPH za plnění stejného nebo srovnatelného druhu.
Pokud se zakázka plní na základě více smluv v jednom rozpočtovém roce, sčítají se hodnoty všech těchto smluv.
U smluv na dobu neurčitou se hodnota počítá za čtyři roky trvání smlouvy.
U smluv na dobu určitou se hodnota počítá za celou dobu trvání smlouvy, včetně zbytkové hodnoty.
Na co si dát pozor
Výjimku z pravidla sčítání peněžitých závazků mají zakázky zadávané Ministerstvem obrany, Ministerstvem vnitra a Českými drahami jejich zmocněnými organizačními jednotkami a útvary.