— Nejvyšší správní soud

29 A 52/2021- 40 - text  6 29 A 52/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců Mgr. Petra Pospíšila a JUDr. Mariana Kokeše, Ph.D., v právní věci žalobců: a) L. Č. b) D. Č. oba zastoupeni advokátkou Mgr. Kateřinou Menclovou sídlem Konviktská 297/12, 110 00 Praha proti žalovanému: Magistrát města Brna sídlem Dominikánské náměstí 196/1, 601 67 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 3. 2021, č. j. MMB/0126308/2021, sp. zn. 3220/OVV/MMB/0091443/2021/3 takto: I. Rozhodnutí Magistrátu města Brna ze dne 25. 3. 2021, č. j. MMB/0126308/2021, sp. zn. 3220/OVV/MMB/0091443/2021/3, a rozhodnutí Úřadu městské části města Brna, Brno-střed, ze dne 18. 1. 2021, č. j. MCBS/2021/0009298/PERE, sp. zn. 2330/MCBS/2020/0183900/6, se zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 16 520 Kč, a to k rukám jejich advokátky Mgr. Kateřiny Menclové do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Rozsudkem ze dne 13. 10. 2020, č. j. 20 Ncu 96/2020-9, Nejvyšší soud (s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 29. 6. 2017, sp. zn. I. ÚS 3226/16) pravomocně uznal, pokud jde o určení otcovství na území České republiky, rozsudek Vyššího soudu státu Kalifornie, okres San Diego, Spojené státy americké (Superior Court of the State of California, County of San Diego), ze dne 8. 5. 2020, sp. zn. 20FL003223C, jímž bylo stanoveno otcovství žalobců k nezletilé J. Č., narozené dne X v X, okres X, stát X, Spojené státy americké. 2. Žalobci požádali o zápis narození nezletilé do zvláštní matriky vedené Úřadem městské části města Brna, Brno-střed (dále též „matriční úřad“) a o vydání jejího rodného listu. Matriční úřad provedl zápis do knihy narození tak, že vynechal kolonky „Otec dítěte“ a „Matka dítěte“ a zároveň do kolonky „Dodatečné záznamy a opravy“ uvedl informaci, že shora označenými rozsudky bylo určeno a uznáno, že rodiči nezletilé jsou žalobci. Obdobně v rodném listu nezletilé byly proškrtnuty (- - - - -) kolonky „Otec dítěte“ a „Matka dítěte“ a v kolonce „Poznámka“ bylo uvedeno: „Rodiče zde zapsaného dítěte jsou: L. Č. rozený P., narozen X v X, okres X, rodné číslo X a D. Č., narozen X v X, okres X, rodné číslo X.“ 3. Podáním ze dne 22. 12. 2020 žalobci požádali o opravu zápisu v matriční knize narození dle § 50 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném v době rozhodování žalovaného (dále též „zákon o matrikách“), a o opravu údajů uvedených v rodném listu nezletilé ve smyslu § 24 ve spojení s § 29 zákona o matrikách, přičemž navrhli, aby předmětný rodný list „byl opraven tak, že budou oba zapsáni v hlavní části jako otec a otec nebo rodič a rodič“. 4. Této žádosti matriční úřad nevyhověl rozhodnutím ze dne ze dne 18. 1. 2021, č. j. MCBS/2021/0009298/PERE, sp. zn. 2330/MCBS/2020/0183900/6. V odůvodnění uvedl, že akceptoval rozhodnutí Ústavního i Nejvyššího soudu a do knihy narození a následně na rodný list zapsal jako rodiče dvě osoby stejného pohlaví. Jelikož v předtisku matriční knihy i v předtisku matričního dokladu jsou údaje o rodičích označeny „otec dítěte“ a „matka dítěte“, nezbylo, než údaje v kolonkách otec a matka dítěte nevyplnit, a údaje o rodičích – dvou osobách stejného pohlaví, uvést v matriční knize do záznamů a oprav před podpisem a v rodném listu do poznámky. Vzory matričních tiskopisů a jejich předtisk je jednoznačně stanoven v prováděcí vyhlášce č. 207/2001 Sb. Dle jejího § 2a jsou matriční doklady přísně zúčtovatelné tiskopisy se zajišťovacími prvky proti jejich padělání a pozměnění a matriční úřad není z povahy těchto dokladů oprávněn k jejich jakékoli změně, případně úpravě předtisku, dle aktuálních potřeb a přání žadatelů, byť tyto vyplývají z právního stavu rodičovství dvou osob stejného pohlaví. České matriční právo v současné době neupravuje zápis rodičů – dvou osob stejného pohlaví do knihy narození a do rodného listu dítěte. 5. Odvolání žalobců proti rozhodnutí matričního úřadu žalovaný zamítl rozhodnutím ze dne 25. 3. 2021 (blíže označeným v záhlaví tohoto rozsudku). V odůvodnění se ztotožnil se závěry matričního úřadu. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 6. Proti rozhodnutí žalovaného podali žalobci včas žalobu. Uvedli, že se ve správním řízení domáhali opravy zápisu v matriční knize narození a v rodném listu tak, aby byli zapsáni jako rodič a rodič nebo otec a otec v hlavní části rodného listu, nikoli v jeho poznámce. Je zjevné, že v budoucnu bude nezbytné nově upravit formulář rodného listu dítěte. Nicméně již za stávající právní úpravy, která na dva rodiče stejného pohlaví nepamatuje, mohli být oba žalobci zapsáni např. do kolonky otec. Rozhodně není v nejlepším zájmu dítěte, které má fakticky i právně dva rodiče – otce, aby v rodném listu nemělo v kolonkách otec a matka nikoho uvedeno. Jak je patrné z rozsudku Nejvyššího soudu, rodičovství dvou rodičů stejného pohlaví v naší společnosti již existuje, je tedy třeba dát do souladu faktický stav se stavem právním. Správní orgány postupovaly formálně a mechanicky, dle naučených postupů, bez přihlédnutí ke specifikům případu. Na jedné straně projevily kreativitu v zapsání obou otců do poznámky rodného listu, na druhé straně již neprojevily snahu zapsat oba otce do kolonky otec. Žalobci učinili dotaz na Ministerstvo vnitra ohledně novelizace matričních předpisů a bylo jim sděleno, že jde o problematiku několika let. Na základě výše uvedeného žalobci navrhli, aby soud rozhodnutí žalovaného, jakož i matričního úřadu, zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 7. V reakci na žalobu žalovaný nejprve v podání ze dne 17. 6. 2021 poukázal na rozsudek Krajského soudu v Brně, ze dne 28. 4. 2021, č. j. 29 A 166/2018-86, a na informaci Ministerstva vnitra č. 9/2021, ze dne 7. 6. 2021, ohledně uznání rodičovství stejnopohlavního páru k nezletilému dítěti založeného cizozemskou veřejnou listinou a zápisu do matriční knihy narození a vydání rodného listu, s tím, že matriční úřad na základě výše uvedených podkladů bude provádět opravu zápisu v knize narození a v rodném listu dítěte. 8. V následném podání ze dne 27. 7. 2021 pak konstatoval, že spolu s matričním úřadem respektují zmiňovaný rozsudek, zároveň však poukázal na technické potíže, které momentálně matričnímu úřadu znemožňují provádět příslušné změny. Žalovaný sdělil, že upouští od vyjádření k žalobě a očekává zrušení napadených rozhodnutí. IV. Posouzení věci soudem 9. Soud, v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal v mezích žalobních bodů napadené rozhodnutí žalovaného, jakož i rozhodnutí matričního úřadu včetně řízení předcházejících jejich vydání, a shledal, že žaloba je důvodná. 10. Předmětem sporu v dané věci je obsah a způsob zápisu žalobců coby rodičů nezletilé J. Č. v knize narození a v jejím rodném listu. Ve věci nejsou sporná skutková zjištění. Klíčovým podkladem byl nepochybně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 10. 2020, č. j. 20 Ncu 96/2020-9 (viz bod 1. tohoto rozsudku), jímž bylo pravomocně uznáno otcovství obou žalobců k nezletilé J. Č. 11. Co se týče právního posouzení, je nepochybné, že matriční orgány byly, stejně jako v případě starší dcery žalobců A. Č. (viz již shora zmiňovaný rozsudek zdejšího soudu ze dne 28. 4. 2021, č. j. 29 A 166/2018-86), postaveny před specifickou situaci, kdy rodičovství obou žalobců vzniklo za využití tzv. náhradního (surogátního) mateřství. S touto situací se snažily vypořádat s respektem k rozsudku Nejvyššího soudu, narazily však na určité limity právní úpravy, která podle jejich tehdejšího názoru neupravovala zápis rodičů – dvou osob stejného pohlaví do knihy narození a do rodného listu dítěte. 12. Zde je nutno uvést, že na zákonné úrovni tento právní názor neobstojí. Podle § 14 odst. 1 písm. d) zákona o matrikách se do knihy narození zapisuje jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, data a místa narození, rodná čísla, státní občanství a místo trvalého pobytu rodičů. Rodný list pak dle § 29 písm. d) téhož zákona obsahuje jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, datum a místo narození a rodná čísla rodičů dítěte. 13. Z toho lze dovodit, že dle zákona o matrikách se do knihy narození a do rodného listu dítěte zapisují též jeho rodiče. Může však být sporným, kdo je rodičem dítěte. Jak plyne např. z nálezu Ústavního soudu ze dne 29. 6. 2017, sp. zn. I. ÚS 3226/16 (N 116/85 SbNU 879; nalus.usoud.cz), sociologicky lze rozlišovat různé formy rodičovství, které se navíc mohou vzájemně překrývat – rodičovství biologické (přirozené), sociální, právní či úžeji matrikové, náhradní apod. Je však nepochybné, že pro zápis do matričních knih a matričních dokladů je podstatné, koho za rodiče označuje či uznává právní řád. V nyní projednávané věci není třeba tuto problematiku blíže roz