7 As 69/2008 — Nejvyšší správní soud

30 A 155/2019- 43 - text  7 30 A 155/2019 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a JUDr. Ing. Venduly Sochorové ve věci žalobce: I. N. zastoupen advokátem Mgr. Liborem Valentou sídlem Křížová 18, Brno proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje sídlem Žerotínovo náměstí 3, 601 82 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 11. 2019, čj. JMK 158867/2019 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Hlídka Policie ČR zadržela žalobci dne 4. 8. 2019 řidičský průkaz poté, co zastavila jeho vozidlo zn. Mercedes kvůli rychlému průjezdu křižovatkou a orientační dechovou zkouškou zjistila, že žalobce je pod vlivem alkoholu (bylo mu naměřeno 0,70 promile). Na základě oznámení policie rozhodl dne 10. 9. 2019 Magistrát města Brna (dále též „magistrát“) o tom, že řidičský průkaz bude žalobci zadržen až do doby pravomocného rozhodnutí o přestupku (dále též „rozhodnutí o zadržení“). Odvolání žalobce proti citovanému rozhodnutí zamítl žalovaný rozhodnutím označeným v záhlaví (dále též „odvolací rozhodnutí“ nebo „napadené rozhodnutí“). Proti němu brojí žalobce u Krajského soudu v Brně žalobou podanou dne 20. 12. 2019. II. Argumentace žalobce 2. Žalobce navrhuje napadené rozhodnutí zrušit, neboť žalovaný se nevyrovnal uspokojivě s jeho žalobními námitkami, jež žalobce v žalobě v úplnosti zopakoval a připojil u každé z nich polemiku se žalovaným. 3. První odvolací námitka spočívala v tom, že magistrát nezahájil řízení o zadržení řidičského průkazu v zákonné pětidenní lhůtě. U této námitky však žalobce proti odvolacímu rozhodnutí nic konkrétního nenamítá. 4. Druhá námitka vychází z toho, že žalobcův zástupce doručil dne 12. 8. 2019 magistrátu svou plnou moc, ale magistrát mu přesto nezaslal oznámení o zahájení řízení ani mu neumožnil se vyjádřit k jeho podkladům, neboť první písemnost, kterou mu doručil, bylo až rozhodnutí o odnětí. Argumentace žalovaného v odvolacím rozhodnutí podle žalobce nemůže obstát. 5. Třetí námitka je založena na tom, že magistrát nedostatečně zjistil skutkový stav, neboť vyšel pouze z úředního záznamu policie ze dne 8. 8. 2019, z následného oznámení policie o zadržení řidičského průkazu a z potvrzení o zadržení řidičského průkazu podepsaného žalobcem, přičemž ovšem přehlédl, že žalobce v tomto potvrzení uvedl, že vozidlo v době kontroly hlídkou policie neřídil, pouze u něj čekal, zatímco podle magistrátu měl uvést, že čekal uvnitř vozidla. Tuto skutkovou verzi zastával žalobce konzistentně po celou dobu řízení, přesto se v rozhodnutí o zadržení objevuje smyšlené či z jiného případu převzaté tvrzení o možné změně jeho výpovědi. I v řízení o zadržení řidičského musí být skutkový stav prokázán s vysokou mírou pravděpodobnosti, žalobce proto v odvolání navrhl provést důkaz výslechem obou zasahujících policistů a výslechem svým. Tvrzení policie nemůže být samo o sobě důkazem a za situace, kdy jde o tvrzení proti tvrzení, nelze podle žalobce přikládat automaticky vyšší váhu výpovědím policistů. Žalovaný se podle žalobce v odvolacím rozhodnutím spokojil ohledně prokázání skutkového stavu s důkazně nepodloženými tvrzeními policie stejně jako magistrát a na námitku o údajné změně výpovědi neodpověděl vůbec. 6. Čtvrtou námitkou žalobce upozorňuje, že v době vydání rozhodnutí o zadržení dosud nebylo zahájeno žádné přestupkové řízení ohledně jeho řízení pod vlivem alkoholu, což by samo o sobě mělo vést ke zrušení rozhodnutí magistrátu. Jinak totiž žalovaný – argumentováno ad absurdum – připouští, že žalobci by mohl být řidičský průkaz zadržován donekonečna. Ve vztahu k odvolacímu rozhodnutí pak žalobce dodává, že teprve více než měsíc po vydání prvostupňového rozhodnutí mělo být údajně zahájeno příslušné přestupkové řízení, a to vydáním příkazu, čímž ovšem přestupkové řízení zahájit nelze a navíc příkaz nebyl řádně doručen žalobcovu zástupci. Navíc žalovaný uvedl, že zahájení přestupkového řízení není podmínkou rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu, což žalobce vzhledem k výše uvedené argumentaci šokovalo. 7. Pátá odvolací námitka zněla, že skutek nebyl ve výroku rozhodnutí o zadržení dostatečně vymezen. Na tuto námitku žalovaný vůbec nereagoval. 8. Konečně šestá námitka stála na tom, že magistrát měl zjišťovat osobní poměry žalobce, zejména jeho zdravotní stav a zaměstnání. Pak by totiž naznal, že tu jsou důvody pro vrácení řidičského průkazu spočívající v tom, že žalobce pracuje jako product manager a team business manager ve společnosti ALLSPORTS, a. s. Nutně potřebuje jezdit svým služebním vozidlem (tím, které měl údajně řídit dne 4. 8. 2019), neboť vykonává po celé České republice odborné poradenství, produktová školení a komunikaci s prodejci. To hodlal v odvolacím řízení prokázat pracovní smlouvou a výslechem jednatele společnosti ALLSPORTS, a. s. Ani s touto námitkou se žalovaný v napadeném rozhodnutí nijak nevyrovnal. III. Argumentace žalovaného 9. Žalovaný navrhuje podanou žalobou zamítnout a odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí. IV. Řízení před krajským soudem 10. Ve věci proběhlo dne 15. 7. 2021 na žádost žalobce ústní jednání podle § 49 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Žalobcovy důkazní návrhy krajský soud zamítl, neboť je shledal nadbytečnými – skutečnosti, které jimi chtěl žalobce prokazovat, nebyly pro rozhodnutí soudu podstatné, jak vyplyne z dalšího výkladu. V. Posouzení věci krajským soudem 11. Žaloba není důvodná. 12. Pokud jde o podmínky řízení, rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu je přezkoumatelné ve správním soudnictví, nejde totiž o rozhodnutí předběžné povahy (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 12. 2009, čj. 7 As 69/2008 - 47, č. 1996/2010 Sb. NSS). 13. Základ relevantní právní úpravy je obsažen v § 118a odst. 1 písm. d) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). Z něj vyplývají podmínky, za nichž může policista zabránit řidiči v další jízdě, mj. „jestliže řidič je podezřelý, že řídil motorové vozidlo bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy ještě byl pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky“. Podle § 118b zákona o silničním provozu je policista oprávněn za stejných podmínek též zadržet řidičský průkaz, o čemž vydá řidiči písemné potvrzení a oznámí to příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nejpozději následující pracovní den. Na to navazuje úprava v § 118c odst. 1 věta první zákona o silničním provozu: „Obecní úřad obce s rozšířenou působností do 5 pracovních dnů ode dne doručení oznámení o zadržení řidičského průkazu podle § 118b zahájí řízení, na základě něhož lze rozhodnout o zadržení řidičského průkazu do doby pravomocného rozhodnutí o přestupku nebo o trestném činu“. Odstavec druhý citovaného ustanovení pak již jen lakonicky konstatuje, že nerozhodne-li obecní úřad obce s rozšířenou působností o zadržení řidičského průkazu podle odstavce prvního, „vrátí zadržený řidičský průkaz bez zbytečného odkladu jeho držiteli“. 14. Nejprve se soud musel zabývat námitkou nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí. Její příčinou může být buď nesrozumitelnost, nebo nedostatek důvodů. V obou případech však platí, že je potřeba s tímto institutem zacházet obezřetně a vyhradit jeho užití pouze těm případům, kdy vady odůvodnění reálně brání soudu v tom, aby napadené rozhodnutí přezkoumal (ve vztahu k soudním rozhodnutím srov. k nesrozumitelnosti rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 4. 2013, čj. 6 Ads 17/2013  25, bod [19], k nedostatku důvodů pak usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 12. 2017, čj. 2 As 196/2016  123, č. 3668/2018 Sb. NSS, body [29] - [30]). Zejména je nutno zdůraznit, že správní orgán, stejně jako soud, není povinen vyvracet jednotlivě každou dílčí námitku, pokud své rozhodnutí jako celek logicky a přesvědčivě odůvodní (srov. nález Ústavního soudu ze dne 12. února 2009 sp. zn. III. ÚS 989/08, N 26/52 SbNU 247). Žalobce v podstatě namítal nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí ve vztahu ke všem svým odvolacím námitkám. Krajský soud se proto k této problematice vysloví jednotlivě u každé námitky, ovšem v duchu výše nastíněných obecných zásad. 15. První námitku ani není možno považovat za řádně uplatněný žalobní bod, neboť žalobce ustrnul jen na doslovné reprodukci svého odvolání. Proto krajský soud jen stručně podotýká, že pětidenní lhůta pro zahájení řízení o odnětí řidičského průkazu, zakotvená v § 118c odst. 1 zákona o silničním provozu, není lhůtou propadnou (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 4. 2018, čj. 10 As 174/2017 - 27). 16. Ke druhé námitce týkající se opomenutí žalobcova zástupce je důležité uvést, že žalobců