7 As 192/2017 — Nejvyšší správní soud

30 A 10/2022- 219 - text  9 30 A 10/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců JUDr. Ing. Venduly Sochorové a Mgr. Karla Černína, Ph.D. žalobce: JUDr. M. F., narozen X bytem X proti žalované: Uherskohradišťská nemocnice a.s. sídlem J. E. Purkyně 365, 686 68 Uherské Hradiště o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 7. 1. 2022, č. j. S-UHN-2020-03048, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 7. 1. 2022, č. j. S-UHN-2020-03048, se ruší. II. Žalované se ukládá, aby do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku poskytla žalobci informace v rozsahu všech jmen a názvů všech poddodavatelů obsažených v nabídce obchodní korporace NAVERTICA a. s. (z bodu V. nabídky označeného jako „Seznam poddodavatelů“ na str. 85 nabídky), kterou NAVERTICA a. s. podala jako uchazeč o veřejnou zakázku „Ekonomický informační systém pro nemocnice Zlínského kraje“ č. NEN N006/19/V00016475. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 3 000 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. V projednávané věci jde o poskytnutí informací z nabídky uchazeče NAVERTICA a. s. podané do zadávacího řízení na veřejnou zakázku s názvem „Ekonomický informační systém pro nemocnice Zlínského kraje“. 2. Dne 29. 7. 2020 požádal žalobce žalovaného o poskytnutí informací ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „informační zákon“), konkrétně o poskytnutí nabídky uchazeče NAVERTICA podané do výše uvedeného zadávacího řízení. Dne 12. 8. 2020 bylo žalobci doručeno 1. rozhodnutí žalované o odmítnutí informace s odůvodněním, že mu nabídka bez souhlasu NAVERTICA nemůže být poskytnuta. NAVERTICA totiž nesouhlasila s poskytnutím nabídky žalobci a od počátku ji označila za důvěrnou. Dne 31. 8. 2020 žalobci bylo doručeno 1. rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů („ÚOOÚ“) z 31. 8. 2020, č. j. UOOU-03605/20-2, kterým bylo jeho odvolání vyhověno a rozhodnutí žalované bylo zrušeno. Podle ÚOOÚ nebylo zřejmé, na základě jakých zákonných ustanovení žalovaná žádost odmítla. V případě ochrany obchodního tajemství s odkazem na § 9 informačního zákona bylo nezbytné, aby informace splňovaly kumulativně znaky obchodního tajemství dle § 504 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Z těchto důvodů (a též proto, že požadovanou informaci žalovaná nepostoupila ÚOOÚ) – neshledal odvolací orgán naplnění podmínek dle § 16 odst. 4 informačního zákona pro přikázání poskytnout informace. 3. Dne 22. 9. 2020 žalovaná doručila žalobci požadovanou nabídku od NAVERTICA, avšak údaje, okteré se žalobce zajímal, byly začerněné, tj. znepřístupněné. Šlo o verzi nabídky, v níž NAVERTICA začernila skutečnosti považované za obchodní tajemství a poslala ji žalované jako způsobilou k zaslání žalobci. I proti tomuto rozhodnutí žalované podal žalobce odvolání. Žalovaná v přípise z 6. 10. 2020 požádala ÚOOÚ, aby ji zavázal právním názorem, které informace z přiloženého „Seznamu poddodavatelů“ lze poskytnout žalobci (s odůvodněním, že žalovaná nemá možnost přezkoumat tvrzení NAVERTICA o obchodním tajemství a důvěrnosti informací). ÚOOÚ ve 2. rozhodnutí z 19. 10. 2020, č. j. UOOU-03605/20-5, uložil žalované vyřídit žádost žalobce o poskytnutí informací. ÚOOÚ znovu uvedl, že je nezbytné, aby se žalovaná zabývala všemi definičními znaky obchodního tajemství dle § 504 občanského zákoníku a pečlivě svůj postup odůvodnila. Nebylo totiž možné vyloučit, že žalovaná dojde k závěru, že údaje jsou osobními či důvěrnými. 4. Ve 3. rozhodnutí z 12. 2. 2021 žalovaná uvedla, že NAVERTICA jí přípisem ze dne 12. 11. 2020 sdělila, že požadované informace (údaje o subdodavatelích) jsou obchodním tajemstvím s odůvodněním, že „v oboru, v němž se pohybuje, není přehršel dalších subjektů. O tom ostatně svědčí i skutečnost, že ani do veřejné soutěže se nepřihlásilo větší množství uchazečů. Je to přitom konkrétní sestava subdodavatelů, kdo jasným způsobem ukazuje na zvolené technické řešení dodávky daného informačního systému. Každý ze subdodavatelů má totiž svůj vlastní jedinečný produkt, nicméně právě schopnost tyto jedinečné produkty propojit mezi sebou v určité sestavě je obchodním tajemstvím (…) jinak než tajením konkrétní skladby subdodavatelů před nepovolanými osobami a konkurencí jej ani chránit nemůže“. Žalovaná zopakovala, že nemá možnost, jak ověřit tvrzení NAVERTICA o obchodním tajemství. ÚOOÚ nicméně i ve 3. rozhodnutí (z 30. 3. 2021) rozhodnutí žalované zrušil a věc jí vrátil k novému projednání. Důvodem byla opět nepřezkoumatelnost rozhodnutí. Žalovaná se podle ÚOOÚ nezabývala splněním definičních znaků obchodního tajemství, přičemž tuto otázku si musí povinný subjekt zdůvodnit sám a ÚOOZ jeho úvahu nahradit nemůže. 5. Ve 4. rozhodnutí z 15. 9. 2021 žalovaná uvedla, že požadovaná jména a názvy všech subdodavatelů, subzhotovitelů a dalších osob, které měly plnit veřejnou zakázku, nemohou být žalobci poskytnuta, neboť NAVERTICA je označila za obchodní tajemství a zdůvodnila to. Žalovaná má omezené možnosti ověřit tvrzené skutečnosti. Proto se přiklonila k tomu, že odůvodnění od NAVERTICA je oprávněné a ztotožnila se s ním. Podle žalované jsou naplněny kumulativní podmínky obchodního tajemství, tudíž žalobci nelze požadované informace vydat. Po podání odvolání žalovaná v přípise doručeném ÚOOÚ podotkla, že by byla vděčna, pokud by ÚOOÚ ve věci samé rozhodl a určil, v jakém rozsahu a podobě může žalovaná vydat žalobci požadované informace. Nadto v dopise z 8. 10. 2021 se žalovaná připojila k žádosti žalobce, aby ÚOOÚ přikázal žalované požadovanou informaci žalobci poskytnout. ÚOOÚ čtvrtým rozhodnutím z 26. 10. 2021 opět zrušil rozhodnutí žalované a věc jí vrátil k novému projednání s odůvodněním, že žalovaná uvedla jen obecná tvrzení, ze kterých není zřejmé, zda a jak se zabývala naplněním znaků obchodního tajemství k odmítnutým informacím. Její rozhodnutí tak je znovu nepřezkoumatelné. 6. Páté rozhodnutí žalované ze 7. 1. 2022 se ve výroku shoduje s jejím 4. rozhodnutím. V odůvodnění žalovaná cituje dopis od NAVERTICA z 12. 11. 2020, definici obchodního tajemství obsaženou v § 504 občanského zákoníku a uzavírá, že žalobcem požadované skutečnosti jsou obchodním tajemstvím. Identifikací subdodavatelů a subzhotovitelů a jejich předpokládaného rozsahu plnění v Kč, kteří mají každý o sobě unikátní produkt, a spojením těchto produktů do plnění, které je předmětem nabídky do veřejné zakázky, může být v odborných kruzích rozšifrován a vyzrazen produkt od NAVERTICA. Podle žalované je na základě seznamu subdodavatelů a subzhotovitelů identifikovatelný produkt na malém trhu České republiky konkurenčně významný, dostatečně určitelný i ocenitelný a není v příslušných obchodních kruzích běžně dostupný. Právě jeho utajováním (v nabídkách je označen za obchodní tajemství) se NAVERTICA snaží dostupnosti bránit. S odkazem na § 9 odst. 1 informačního zákona proto žalovaná informaci neposkytla. II. Obsah žaloby 7. Proti pátému rozhodnutí žalované ze 7. 1. 2022 podal žalobce žalobu, aniž by opětovně podával odvolání k nadřízenému subjektu. Domáhá se, aby soud přikázal žalované poskytnout žalobci jím požadované informace v rozsahu všech jmen a všech názvů všech subdodavatelů, subzhotovitelů, poddodavatelů a dalších osob, které měly plnit veřejnou zakázku. 8. K přípustnosti žaloby poznamenal, že v jednání žalované i ÚOOZ spatřuje obstrukční snahy předpojatého formalismu. Od 27. 7. 2020 se věc nijak neposunula a dochází k procesnímu „ping-pongu“ a z důvodu nezpůsobilosti odvolacího orgánu přikázat žalované požadované informace poskytnout. Jediným procesním prostředkem obrany tak je správní žaloba. 9. K věci samé pak uvedl, že pouhý seznam subdodavatelů NAVERTICA, kteří se měli podílet na plnění veřejné zakázky, na kterou měly být použity finance z veřejných rozpočtů, nemůže být z povahy věci obchodním tajemstvím, byl-li předán zadavateli. Poukaz žalované na nesouhlas NAVERTICA se zveřejněním informací nepostačuje pro závěr o naplnění všech kumulativních znaků obchodního tajemství. Samotné tvrzení NAVERTICA, že každý ze subdodavatelů má vlastní jedinečný produkt, jejichž propojení tvoří obchodní tajemství, brání kontrole (ověření) tohoto tvrzení. Jedná se o tvrzení ryze hypotetické. III. Vyjádření žalované k žalobě 10. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že nemá možnost ověřit, zda se skutečně jedná o obchodní tajemství či nikoliv. Specializace právního oddělení žalované spočívá primárně ve zdravotnictví. Žalovaná nemá kapacity, možnosti, ani odbornost přezkoumávat, co je a co není obchodním tajemstvím. Žalovaná opakovaně (leč marně) žádala ÚOOÚ, aby spor věcně rozhodl a uvedl, jaké informace žalovaná žalobci může poskytnout. Je připravena poskytnout žalobci informace obratem v rozsahu, jaký určí soud. IV. Přípustnost žaloby 11. Žalobce svojí žalobou brojí proti (pátému) rozhodnutí povinného subjektu. Má za to, že v dané věci již nebylo účelné po