7 Afs 354/2019 — Nejvyšší správní soud

31 A 81/2021- 63 - text 9 č. j. 31A 81/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Petra Sedláka, Ph.D. a JUDr. Václava Štencla, MA ve věci žalobkyně: Mgr. Z. H., narozena X bytem X zastoupená advokátem JUDr. Radkem Foralem sídlem Masarokovo nám. 220, 763 61 Napajedla proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje sídlem tř. Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 5. 2021, č.j. KUZL-21517/2021, sp. zn. KUSP-21517/2021/DOP/Od, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobou podanou u Krajského soudu v Brně se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje ze dne 10. 5. 2021, č. j. KUZL-21517/2021, kterým bylo zamítnuto její odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města Zlína ze dne 11. 3. 2021, č. j. MMZL 041605/2021, sp. zn. MMZL 153407/2019–PN–PŘ–OOSA–6B–2019, a kterým toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Rozhodnutím Magistrátu města Zlína byly zamítnuty námitky žalobkyně proti provedeným záznamům bodů v evidenční kartě řidiče. II. Obsah žaloby 2. Podanou žalobu opřela žalobkyně o argument, že ve výčtu přestupků, které vedly ke ztrátě řidičského oprávnění, je zahrnut i přestupek, který byl předmětem správní žaloby posuzované u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 41 A 14/2019. Žalobkyně namítla, že v rámci uvedeného řízení bylo vydáno usnesení č. j. 41 A 14/2019-37, kterým byl přiznán žalobě proti rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje č. j. KUZL–63049/2018–2 odkladný účinek, a o podané žalobě následně bylo Krajským soudem v Brně rozhodnuto tak, že byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, a toto rozhodnutí bylo doručeno žalovanému 4. 11. 2020. 3. Žalobkyně uvedla, že se od spáchání posledního přestupku, tedy od 18. 10. 2019 dalšího přestupku nedopustila a s ohledem na přiznaný odkladný účinek mohla řídit motorové vozidlo, disponovala odbornou způsobilostí a v tomto konkrétním případě jí měly být odečteny z bodového hodnocení čtyři body za dobu 12 měsíců bez přestupku. 4. Celkem čtyři body za přestupek, o kterém bylo vedeno řízení ve věci sp. zn. 41 A 14/2019, jí mohly být zapsány nejdříve okamžikem právní moci rozsudku ve věci 41 A 14/2019. K tomuto datu měla mít žalobkyně v bodovém hodnocení pouze čtyři body a po připočtení čtyř bodů za přestupek ze dne 28. 12. 2018 celkem osm bodů a nikoliv 12, jak uvádí správní orgán. 5. Žalobkyně je přesvědčena, že žalovaný nesprávně provedl výpočet trestných bodů, když nesprávně stanovil okamžik, ke kterému žalobkyni započetl na její bodové hodnocení čtyři body za přestupek ze dne 28.12.2018. III. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl zamítnutí žaloby jako nedůvodné, neboť žalobkyně dosáhla 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče. K namítanému odkladu zápisu bodů v souvislosti s odkladným účinkem přiznaným žalobě ve věci 41 A 14/2019 odkázal na žalobou napadené rozhodnutí a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2015, č. j. 6 As 263/2014-33, s tím, že Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že i když je krajským soudem odložen výkon žalobou napadeného rozhodnutí, tak se tento odklad nevztahuje na záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče. IV. Posouzení věci 7. Krajský soud na základě včas podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2, věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s.ř.s.“), jakož i řízení předcházející jeho vydání. Při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů (§ 75 odst. 1 s.ř.s.). 8. Po projednání věci při nařízeném soudním jednání, během kterého setrvali účastníci na svých návrzích, dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. 9. V nyní posuzované věci je soudu předložena jediná právní otázka, a to jaký je vliv přiznaného odkladného účinku žalobě proti rozhodnutí o přestupku na zápis bodů do bodového hodnocení řidiče a v té souvislosti i na možnost dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče. V nyní projednávané věci se jednalo o vliv usnesení o přiznání odkladného účinku žalobě ve věci projednávané u zdejšího soudu pod sp. zn. 41 A 14/2019, ve které byla projednávána zákonnost rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje ze dne 18. 12. 2018, č. j. KUZL-63049/2018-2, sp. zn. KUSP-63049/2018/DOP/Ti, kterým bylo zamítnuto odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Otrokovice, odbor dopravně-správní ze dne 15. 8. 2018, č. j. DOP/36124/2018/PLA, kterým byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 8 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále „zákon o provozu na pozemních komunikacích“). Tohoto přestupku se žalobkyně dopustila tím, že dne 14. 12. 2017 jako řidička osobního automobilu při projíždění křižovatkou nedala při odbočování doleva přednost v jízdě protijedoucím vozidlům, čímž způsobila dopravní nehodu. Tímto svým jednáním porušila § 21 odst. 5 zákona o provozu na pozemních komunikacích. 10. Soud se shoduje se žalovaným v tom, že na právní otázku odkladu výkonu rozhodnutí dopadá jím citované rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2015, č. j. 6 As 263/2014-33. Nicméně již se se žalovaným neshoduje v tom, že Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že i když je krajským soudem odložen výkon žalobou napadeného rozhodnutí, tak se tento odklad nevztahuje na záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče. Tento závěr citované rozhodnutí neobsahuje. 11. Nejvyšší správní soud ve věci sp. zn. 6 As 263/2014, která byla následně opakovaně citována v dalších rozhodnutích Nejvyššího správního soudu, uvedl: „Ustanovení § 83 odst. 1 přestupkového zákona, podle něhož musí správní orgán za splnění podmínek vyhovět žádosti o odklad výkonu rozhodnutí, dopadá pouze na exekuční proveditelnost rozhodnutí. Odložení záznamu bodů do registru řidičů lze dosáhnout (až) prostřednictvím přiznání odkladného účinku žalobě podle § 73 s. ř. s. Odkladný účinek žaloby se totiž – oproti znění § 83 odst. 1 přestupkového zákona – výslovně vztahuje na výkon i na jiné právní následky rozhodnutí (§ 73 odst. 2 s. ř. s.). O přiznání odkladného účinku rozhoduje soud, který nemá na rozdíl od správních orgánů jednajících v režimu § 83 odst. 1 přestupkového zákona povinnost žádosti vyhovět a má prostor pro důkladné poměřování potenciální újmy žalobce, jiných osob a důležitého veřejného zájmu, kterým je v tomto případě zejména bezpečnost silničního provozu a ochrana před řidiči opakovaně páchajícími přestupky či trestné činy proti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích (viz bod 18).“ 12. K možnosti odvrácení důsledků uložení trestu a následně zákazu řízení v souvislosti s dosažením 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče Nejvyšší správní soud v tomtéž rozsudku uvedl: „S ohledem na to a také na skutečnost, že bodový systém poskytuje ochranu právě před recidivou na úseku bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích (viz bod 18), je v tomto případě ospravedlnitelné, že stěžovatelka dosáhla v režimu § 83 odst. 1 přestupkového zákona odložení výkonu trestu zákazu činnosti spočívající v řízení motorových vozidel, avšak řidičské oprávnění stejně ztratila v důsledku dosažení hranice 12 bodů (§ 123c odst. 3 zákona o silničním provozu). Odvrácení i tohoto následku přitom zůstalo v možnostech stěžovatelky, pokud by při podání správní žaloby navrhla, aby jí byl přiznán odkladný účinek podle § 73 odst. 2 s. ř. s., resp. soudu, který by o takovém návrhu rozhodoval a přitom s přihlédnutím k individuálním okolnostem případu vážil, jaká újma by přiznáním odkladného účinku vznikla jiným osobám, a zda by se přiznání odkladného účinku neocitlo v rozporu s důležitým veřejným zájmem“. 13. Z citovaného je jasně patrné, že Nejvyšší správní soud rozlišoval mezi dvěma ustanoveními, v jejichž důsledku může dojít k odkladu negativních následků rozhodnutí o přestupku ve sféře přestupce. Prvním z nich je § 83 odst. 1 (tehdy platného) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, který představoval odklad výkonu trestu a neměl dopad na záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče z důvodu, že záznam bodů není trestem (tento náhled na záznamy v bodovém hodnocení řidiče změnilo až dále citované usnesení rozšířeného senátu ze dne 30. 5. 2015, č. j. 6 As 114/2014–55). Druhým je § 73 s.ř.s., který představoval (a představuje i v současnosti) odklad veškerých následků rozhodnutí, které je napadeno žalobou před správním soudem. 14. Jinými slovy v případě, že soud na základě návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě rozhodne o tom, že žalobě proti (v tomto případě) rozhodnutí o přestupku přizná odkladný účinek, tak samotné napadené rozhodnutí zůstává pravomocné, ale ve právní sféře účastníka řízení nevyvolává žádné právní následky. Přiznaný odkladný účinek žaloby tak dopadá jak na samotnou sankci, tak i „jiné právní následky“. 15. D