3 As 51/2007 — Nejvyšší správní soud

22 Ad 8/2023- 44 - text 7 22 Ad 8/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Petrem Sedlákem ve věci žalobkyně: Ing. V. B., nar. X bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované č. I ze dne ze dne 22. 2. 2023, č. j. X, a proti rozhodnutí žalované č. II ze dne 22. 2. 2023, č. j. X takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobce brojil žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně proti shora označeným rozhodnutím žalované. 2. Rozhodnutím č. I ze dne 22. 2. 2023, č. j. X, byly zamítnuty námitky žalobce proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. I ze dne 18. 1. 2023, č. j. X, kterým byl žalobci přiznán starobní důchod podle § 29 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, od 15. 9. 2022 ve výši 33 866 Kč. 3. Rozhodnutím č. II ze dne 22. 2. 2023, č. j. X, byly zamítnuty námitky žalobce proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. II ze dne 18. 1. 2023, č. j. X, kterým byly podle § 15 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, zahájeny srážky z důchodu žalobce až do úplného uspokojení přednostní pohledávky České správy sociálního zabezpečení - přeplatku důchodu ve výši 13 432 Kč, který vznikl za období od 15. 9. 2022 do 11. 10. 2022. II. Podání účastníků 4. V podané žalobě žalobce vyjádřil nesouhlas s napadeným rozhodnutím a s výší přiznaného starobního důchodu. Žalobce uvedl, že ke dni 15. 9. 2022 mu bylo pro výpočet důchodu započteno 46 let pojištění (doba pojištění v délce 46 let 339 dnů, z toho 257 dnů za rok 2022). Dopisem ze dne 5. 10. 2022 požádal o změnu data přiznání starobního důchodu na 12. 10. 2022, čímž by doplnil chybějící dny pojištění a dosáhl tak na další rok pojištění. Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“) žalobci přiznala starobní důchod k uvedenému datu, ale nedošlo k zohlednění delší doby pojištění. Navíc mu byla s ohledem na pozdější datum stanovení důchodu vyčíslena pohledávka ČSSZ. 5. Žalobce se u žalované a nyní i u soudu dožadoval přepočtu výše důchodu se zohledněním delší doby pojištění a rovněž brojil proti pohledávce ČSSZ. 6. Ve vztahu k napadenému rozhodnutí nesouhlasil se zdůvodněním žalované, že dobu pojištění lze pro účely zvýšení procentní výměry důchodu zohlednit pouze tehdy, pokud byla vykonávána v takovém rozsahu, který zakládá účast na důchodovém pojištění a bylo zaplaceno pojistné, což lze zjistit až po podání přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2022. Namítl, že podmínky důchodového pojištění zůstaly po 15. 9. 2022 stejné, pojištění bylo nadále placeno a za měsíc říjen bylo uhrazeno již 10. 10. 2022. S ohledem na to namítl neopodstatněnou diskriminaci OSVČ oproti zaměstnancům, kterým by byla doba pojištění započítávána automaticky. Žalovanou zmiňovaná doba by se měla týkat až období po skutečném datu přiznání důchodu, nikoliv vzniku nároku. 7. Dále namítl, že se řídil radou pracovnice OSSZ, kdyby byl řádně seznámen se všemi skutečnostmi, o změnu by nežádal 8. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Zrekapitulovala obsah správního spisu a uvedla, že s ohledem na zákonnou právní úpravu lze zohlednit zvýšení procentní výměry pouze za dobu výdělečné činnosti uvedené v § 27 zákona o důchodovém pojištění a vykonávané v rozsahu, který zakládá účast na pojištění. Splnění uvedených podmínek lze zjistit až poté, kdy žalobce podá přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2022 dle § 15 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „zákon o pojistném“). Za dobu, kdy nenáležela žalobci výplata starobního důchodu, vznikl žalobci nárok na výplatu invalidního důchodu s rozdílem, který byl žalobci zúčtován. 9. V replice žalobce setrval na svých námitkách a zdůraznil že žádný předpis nestanoví, že lze zjistit, že OSVČ vykonává činnost v rozsahu zakládajícím účast na pojištění a současné placení předepsaných záloh, až z podaného přehledu o příjmech a výdajích za příslušný rok. Žalobce nadále trvá na tom, že podmínky pro přiznání důchodu a jeho nový výpočet v posunutém termínu splnil. III. Posouzení věci 10. Žaloba splňuje podmínky přípustnosti. Podala ji oprávněná osoba v zákonné lhůtě. Soud při posouzení věci vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované. O žalobě krajský soud rozhodl bez jednání. 11. Žaloba není důvodná. 12. V podstatě jedinou spornou otázkou je zákonnost postupu žalované, která zohlednění doby pojištění žalobce (a dosažení dalšího celého roku pojištění) vázala na podání přehledu o příjmech a výdajích OSVČ. 13. Předně musí soud konstatovat, že zejména napadené rozhodnutí č. I, kterým byly zamítnuty námitky proti rozhodnutí o přiznání starobního důchodu ke dni 12. 10. 2022, je na samé hranici přezkoumatelnosti. Žalovaná se při vypořádání v zásadě jediné podstatné námitky započítání dalšího jednoho měsíce, za který žalobce zaplatil zálohy na důchodové pojištění, fakticky omezila na zopakování téhož odstavce, který uvedl ve svém rozhodnutí správní orgán prvního stupně (a to, že dobu výdělečné činnosti OSVČ po vzniku nároku na starobní důchod lze hodnotit pro účely zvýšení procentní výměry jedině tehdy, pokud byla samostatně výdělečná činnost vykonávána v rozsahu zakládajícím účast na důchodovém pojištění a bylo zaplaceno pojistné, a tedy až po podání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2022). Z čeho to vyplývá, případně na základě čeho tento závěr žalovaná, resp. správní orgán prvního stupně, přijala, se žalobce z napadeného rozhodnutí nicméně nedozvěděl. 14. Přesto je soud toho názoru, že byl postup žalované věcně v souladu se zákonem a zrušení žalobou napadeného rozhodnutí by v tomto případě postrádalo racionální smysl. 15. Žalovaná správně uvedla, že podle § 28 zákona o důchodovém pojištění má pojištěnec nárok na starobní důchod, jestliže získal potřebnou dobu pojištění a dosáhl stanoveného věku, popřípadě splňuje další podmínky stanovené v tomto zákoně. Dále žalovaná správně konstatovala na základě přílohy k zákonu o důchodovém pojištění, že žalobce dosáhl důchodového věku v 63 letech a 10 měsících, tj. dne 15. 9. 2022. Mezi stranami není sporné, že ke dni 15. 9. 2022 dosáhl žalobce 46 roků doby pojištění. 16. Ke dni 15. 9. 2022 tedy žalobce splnil podmínky stanovené zákonem a vznikl mu nárok na starobní důchod. 17. Pokud jde o dobu mezi 15. 9. 2022 a 12. 10. 2022, se soud ztotožňuje se žalovanou v tom, že ani zaplacením zálohy v měsíci listopadu nedosáhl žalobce pro účely rozhodnutí správního orgánu prvního stupně bez dalšího dalšího roku pojištění. 18. Podle § 5 odst. 1 písm. e) zákona o důchodovém pojištění jsou pojištění při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně účastni osoby samostatně výdělečně činné. Osoby samostatně výdělečně činné a jejich činnost jsou pro účely pojištění dále specifikovány v § 9 a 10 téhož zákona. 19. Podle § 10 odst. 2 věty čtvrté zákona o důchodovém pojištění se za příjem ze samostatné výdělečné činnosti pro účely tohoto zákona považuje daňový základ osoby samostatně výdělečně činné určený podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. 20. Podle § 11 odst. 1 písm. a) zákona o důchodovém pojištění je dobou pojištění po 31. prosinci 1995 doba účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 a v § 5 odst. 4, za kterou bylo v České republice zaplaceno pojistné. 21. Podle § 11 odst. 3 je dobou pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. e) též a) v kalendářním roce, do něhož spadá den, od něhož se přiznává důchod (dále jen "rok přiznání důchodu"), doba před tímto dnem, jestliže tyto osoby zaplatily do dne podání žádosti o přiznání důchodu zálohy na pojistné splatné do konce kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž byla podána tato žádost, b) kalendářní rok, který bezprostředně předchází roku přiznání důchodu, pokud byly za tento kalendářní rok zaplaceny zálohy na pojistné splatné za tento rok a doplatek na pojistném ještě nebyl splatný přede dnem podání žádosti o přiznání důchodu. 22. Podle § 33 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění výše základní výměry starobního důchodu činí 10 % průměrné mzdy měsíčně. 23. Podle § 33 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění se výše procentní výměry starobního důchodu stanoví procentní sazbou z výpočtového základu podle doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod a podle doby pojištění získané po vzniku nároku na tento důchod. Do doby pojištění získané do 18 let věku a po vzniku nároku na starobní důchod se nezahrnují náhradní doby pojištění. Výše procentní výměry starobního důchodu činí nejméně 770 Kč měsíčně. 24. Podle § 34 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29 odst. 1 až 3, činí za každý celý rok doby pojištění z