7 As 112/2022 — Nejvyšší správní soud

30 A 63/2020- 233 - text 19 30 A 63/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Karla Černína, Ph.D., ve věci žalobkyně: AGROFERT, a. s., IČO: 26185610 sídlem Pyšelská 2327/2, Praha 4 zastoupená advokátem JUDr. Pavlem Dejlem, Ph.D., LL.M. sídlem Jungmannova 745/24, Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství sídlem Těšnov 65/17, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 4. 2020, č. j. 18382/2020-MZE-18111 takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 4. 2020, č. j. 18382/2020-MZE-18111, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 36 798 Kč k rukám jejího zástupce JUDr. Pavla Dejla, Ph.D., LL.M., advokáta. Odůvodnění: Vymezení věci 1. V projednávané věci jde o posouzení deliktní odpovědnosti žalobkyně v souvislosti s uváděním nepovolených přípravků na ochranu rostlin na trh Evropského společenství. 2. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský („ÚKZÚZ“) při kontrole dne 16. 4. 2019 zjistil, že žalobkyně v období od června do září 2018 uváděla na trh nepovolenou šarži přípravku na ochranu rostlin Quick 5 EC („Quick“), šarže QPE709011, v množství 1600 litrů, a v období od března 2017 do května 2018 nepovolenou šarži přípravku na ochranu rostlin Xara, číslo šarže ASL-17C-4987, množství 4800 litrů (viz protokol o kontrole ze dne 2. 5. 2019, č. 19001192). Podle Národní referenční laboratoře předmětné šarže přípravků nevyhovovaly požadavkům na jejich složení vycházejícím z podkladové dokumentace přípravků předložené k jejich registraci; přípravek Quick neobsahoval deklarované rozpouštědlo Solvesso 100, přípravek Xara obsahoval nižší množství účinné látky trinexapak-ethyl než je stanovená hodnota. Rozhodnutím ze dne 1. 11. 2019 proto ÚKZÚZ shledal žalobkyni vinnou ze spáchání přestupku podle § 79g odst. 1 písm. a) zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 299/2017 Sb. („rostlinolékařský zákon“), a uložil jí pokutu ve výši 150 000 Kč a povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. 3. Odvolání žalobkyně žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl a potvrdil prvostupňové rozhodnutí o spáchání přestupku. Obsah žaloby a další vyjádření žalobkyně 4. Žalobkyně se domnívá, že je napadené rozhodnutí založeno na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu věci a na nesprávném právním posouzení. 5. Namítá, že nenaplnila skutkovou podstatu přestupku. Při výkladu pojmu „přípravek, který není v České republice povolen“ je nutné vycházet jak z rostlinolékařského zákona, tak z čl. 28 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009, o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh („nařízení“). Každý, kdo chce uvádět výrobek na ochranu rostlin na trh, musí požádat o povolení a k žádosti přiložit úplnou souhrnnou dokumentaci týkající se přípravku. Tato dokumentace je neveřejná a představuje obchodní tajemství. O povolení žádá výrobce. Další články distribučního řetězce již přípravek jen přeprodávají. Povolení se uděluje k přípravku jako takovému (nikoliv k jednotlivé šarži) a základní údaje o něm jsou zpřístupněny veřejnosti. Naopak informace o přesném složení přípravku, která je podle čl. 63 odst. 2 písm. f) nařízení informací, jejíž odhalení se považuje za porušení ochrany obchodních zájmů výrobce, veřejnosti ani distributorům přípravku přístupná není. Podle žalobkyně tak je za „povolený přípravek“ nutno považovat přípravek pocházející od držitele povolení odpovídající svým označením, balením a veškerými dalšími informacemi údajům zveřejněným v registru povolených přípravků. Liší-li se vzorek povoleného přípravku v ukazatelích či vlastnostech, které nejsou zveřejňovány, nečiní to z něj přípravek nepovolený, ale přípravek, u něhož jsou porušovány podmínky povolení ve smyslu § 35 odst. 1 písm. b) rostlinolékařského zákona, resp. čl. 44 odst. 3 písm. c) či e) nařízení. 6. S ohledem na utajení celkového složení přípravku na ochranu rostlin je odpovědnost za dodržení správného složení přípravku výlučně na držiteli povolení, resp. úřadu, který povolení vydal. To plyne z § 31 odst. 3 rostlinolékařského zákona, resp. čl. 68 nařízení. Byl-li zjištěn rozdíl ve složení kontrolovaného vzorku oproti složení přípravku uvedenému v dokumentaci pro žádost o povolení, je to důvod pro změnu či odejmutí takového povolení [§ 35 odst. 1 rostlinolékařského zákona, čl. 44 odst. 3 písm. c) a e) nařízení]. Povinnosti distributorů přípravků, kteří nejsou držiteli povolení, upravuje § 46 a násl. rostlinolékařského zákona. Jejich povinností je prokázat, od koho přípravek nabyli, resp. zabezpečit prodej přípravků osobou oprávněnou poskytovat informace týkající se přípravků a jejich rizik, či povinnost uplatňovat zásady správné distribuční praxe. Žádné zákonné ustanovení distributorům nestanoví povinnost analyzovat složení prodávaných přípravků a kontrolovat, zda odpovídá podkladové dokumentaci pro povolení. Ostatně s ohledem na skutečnost, že distributoři neznají přesné složení přípravků, vztahuje se povinnost dodávat přípravky shodného složení, jak bylo uvedeno v dokumentaci pro povolení, pouze na výrobce přípravků. Tato povinnost distributorů neplyne ani z § 46c odst. 1 písm. a) rostlinolékařského zákona, který upravuje správnou distribuční praxi. 7. Žalobkyně je přesvědčena, že nenaplnila skutkovou podstatu přestupku podle § 79g odst. 1 písm. a) rostlinolékařského zákona, neboť uváděla na trh přípravky povolené. Pro přípravky Quick i Xara bylo v době jejich uvádění na trh vydáno platné a účinné povolení podle nařízení. Na této skutečnosti nemohly nic změnit výsledky analýz odebraných vzorků, z nichž vyplynul nesoulad složení vzorku určité šarže s podkladovou dokumentací. Jak bylo shrnuto výše, tato skutečnost mohla vést pouze ke změně nebo zrušení povolení uděleného společnosti Sharda Cropchem. Ostatně v rámci kontroly u žalobkyně dne 16. 4. 2019 bylo kontrolováno dodržování mimořádných rostlinolékařských opatření, nikoliv to, zda složení přípravků odpovídá podkladové dokumentaci. Kontrola byla uzavřena s tím, že žalobkyně řádně splnila veškeré povinností, které jí plynuly z mimořádných opatření. To bylo potvrzeno rovněž v protokolu o kontrole. Z něj je zřejmé, že žalobkyně bezodkladně informovala své odběratele o vydaných opatřeních a již nedrží žádné balení příslušných šarží. V kontrolních zjištěních pak správní orgán I. stupně uvedl, že na trh jsou uváděny pouze povolené přípravky. Ze záznamu o kontrolním úkonu ani z protokolu o kontrole tak neplyne žádné pochybení na straně žalobkyně. 8. Žalobkyně byla fakticky potrestána za porušení § 31 odst. 3 rostlinolékařského zákona. Tato povinnost se však může týkat výlučně držitele povolení – společnosti Sharda Cropchem. Za porušení povinností uložených výrobci přípravku však nelze sankcionovat žalobkyni. 9. Úvahy žalovaného o nepovolenosti přípravku určité šarže, který však disponuje povolením, jsou podle žalobkyně nesprávné. Pokud by se skutečně jednalo o přípravky nepovolené, postrádalo by smysl vydávání mimořádných rostlinolékařských opatření podle § 76 odst. 1 písm. f) zákona, neboť ta jsou vydávána jen u šarží či balení uváděných na trh, u kterých byly zjištěny odchylky oproti podkladové dokumentaci. V případě, že by dané šarže skutečně byly přípravky nepovolenými, bránil by jejich uvedení na trh již samotný čl. 28 odst. 1 nařízení a nebylo by nutné zákaz ukládat mimořádnými opatřeními. Smysl by postrádalo i vedení registru povolených přípravků, neboť povolenost přípravku by bylo možné zjistit pouze laboratorní analýzou, bez ohledu na evidenci přípravku v registru. Chybná je proto i úvaha, že každý subjekt, který se účastní procesu uvádění přípravku na trh dle čl. 9 odst. 3 nařízení, je odpovědný za požadované technické složení přípravku. Přestože žalovaný na jedné straně souhlasí se žalobkyní, že jí nemusí být známé přesné složení přípravku, na straně druhé jí vytýká, že nezajistila shodu distribuovaného přípravku se složením uvedeným v povolení. Navíc povolení není vydáváno pro určité šarže přípravku, ale pro přípravek jako takový. 10. Žalobkyně se řídila doporučením žalovaného vybírat si pouze osvědčené dodavatele dodávající zboží v požadované kvalitě. Přípravky odebrala přímo od držitele povolení, který má více než třicetiletou tradici a dlouhodobě působí v řadě zemí Evropské unie. Jen v České republice disponuje povoleními pro více než 70 přípravků. Má tak za to, že neporušila žádnou povinnost vztahující se k distributorům přípravků. Závěry správních orgánů o spáchání přestupku tak nemohou obstát. 11. Dále žalobkyně upozornila na nedostatečné zjištění skutkového stavu v případě přípravku Xara. Skutečnost, že na trh byl uváděn přípravek Xara nepovoleného složení, vztáhly správní orgány k období od března 2017 do května 2018, přestože tato skutečnost vyplynula až z posouzení