3 Ads 81/2009 — Nejvyšší správní soud

31 A 18/2023- 53 - text  7 31 A 18/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a JUDr. Václava Štencla, MA, ve věci žalobce: T. R. bytem X zastoupený advokátkou JUDr. Alicí Hejzlarovou, LL.M., MBA sídlem Urxova 430/4, 186 00 Praha 8 proti žalované: Vyšší přezkumná komise u Ministerstva obrany sídlem Buzulucká 897/1, 500 02 Hradec Králové o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 15. 12. 2022, č. j. 549269/2022-684800, takto: I. Rozhodnutí Vyšší přezkumné komise u Ministerstva obrany ze dne 15. 12. 2022, č. j. 549269/2022-684800, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 11 228 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky JUDr. Alice Hejzlarové, LL.M., MBA. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. V této věci soud posuzoval otázku, zda je možné změnit stupeň zdravotní způsobilosti vojáka v činné službě v přezkumném řízení podle § 29 odst. 1 a 5 zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), aniž došlo k závažné změně jeho zdravotního stavu. 2. Žalobce podstoupil v prosinci 2018 operaci spočívající v implantaci korekčních nitroočních čoček (ICL) v zadní oční komoře před přirozené čočky pro vysokou krátkozrakost – myopii (původně - 10,5, resp. -11,0 dioptrií). Operace byla úspěšná a došlo ke korekci oční vady na -1,0 dioptrií u obou očí. 3. Dne 28. 5. 2021 byl žalobce přijat k prezenčnímu magisterskému studijnímu programu Řízení a použití ozbrojených sil na Fakultě vojenského leadershipu Univerzity obrany. Žalobce absolvoval sérii lékařských vyšetření za účelem posouzení jeho zdravotní způsobilosti coby uchazeče o povolání do služebního poměru vojáka z povolání. Výsledky lékařských vyšetření jsou zdokumentovány v lékařském vysvědčení č. 1194/21, jehož součástí je posudkový závěr přezkumné komise ze dne 14. 7. 2021. Z něj vyplývá, že byla u žalobce zjištěna krátkozrakost – myopie při refrakci do -1,0 dioptrie. Ta byla dle přílohy č. 1 vyhlášky č. 357/2016 Sb., o zdravotní způsobilosti k výkonu vojenské činné služby, klasifikována dle položky H52.1 d) stupněm zdravotní způsobilosti A (schopen). S ohledem na zjištěný stav po implantaci korekčních nitroočních čoček (ICL) však byl stanoven stupeň zdravotní způsobilosti C (schopen s omezením). Další lékařská zjištění nejsou pro posuzovanou věc podstatná. Dnem 1. 8. 2021 byl žalobce povolán do služebního poměru vojáka z povolání. 4. V červnu 2022 byl žalobce odeslán na oční prohlídku z důvodu konce platnosti výše uvedeného lékařského posudku ve smyslu § 10 odst. 2 vyhlášky č. 357/2016 Sb. V lékařské zprávě ze dne 11. 8. 2022 vyjádřila lékařka oční ambulance Vojenské nemocnice Brno názor, že implantace korekčních nitroočních čoček by měla být klasifikována dle položky Z96.1 b) citované vyhlášky stupněm zdravotní způsobilosti D (neschopen), a doporučila zahájit přezkumné řízení. To bylo bezprostředně poté zahájeno a Přezkumná komise Vojenské nemocnice Brno („přezkumná komise“) rozhodnutím ze dne 10. 11. 2022 klasifikovala žalobce stupněm zdravotní způsobilosti D (neschopen) a rozhodla, že je neschopen k vojenské činné službě. Přezkumná komise diagnostikovala žalobcův stav jako komplikovanou pseudofakii v zadní oční komoře – stav po implantaci nitroočních kontaktních čoček (ICL). Poukázala na vyjádření hlavního odborníka Zdravotnické služby Armády České republiky pro obor oftalmologie, MUDr. L. R., ze dne 13. 10. 2021, že umístěním čočky v zadní komoře před čočku přirozenou dochází ke změně anatomických poměrů, které zvyšují riziko rozvoje glaukomu a katarakty zejména při skocích, pádech, ev. nárazech hlavou. Je přitom třeba přihlédnout ke zvýšené fyzické zátěži vojáka v mezních podmínkách armády. Rozhodnutím ze dne 15. 12. 2022, č. j. 549269/2022-684800, žalovaná zamítla odvolání žalobce a potvrdila rozhodnutí přezkumné komise. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 5. Žalobce uvedl, že jeho zdravotní stav byl komplexně posouzen před povoláním do služebního poměru (posudek ze dne 14. 7. 2021) se závěrem, že žalobce je schopen vykonávat vojenskou činnou službu s omezením (C), a to nejen studiem na vysoké vojenské škole, ale též jako řidič, operátor RL či radista. Žalobcův zdravotní stav se přitom od operace v roce 2018 do rozhodnutí žalované nijak nezměnil. Žalobce od přijetí do služebního poměru absolvoval úspěšně a bez komplikací kurz základní přípravy včetně zvýšené fyzické zátěže. Pokud jde o vyjádření MUDr. R., pak do dne podání žaloby se žádné z jím zmiňovaných rizik u žalobce neprojevilo. Žalovaná tak při svém rozhodování zcela pominula skutečný zdravotní stav žalobce a jeho bezvadné plnění služebních povinností. Jediným důvodem rozhodnutí je tudíž nadhodnocená obava z rizik, k jakým by mohl být žalobce náchylnější, ačkoliv jeho zdravotní stav zůstal od povolání do služebního poměru nezměněn. Žalobce byl po zániku služebního poměru vojáka uznán jako zdravotně způsobilý pro výkon služby u Policie České republiky, ačkoliv tento služební poměr s sebou rovněž přináší zvýšenou fyzickou zátěž a práci v mezních podmínkách. 6. Žalobce také namítl, že v příloze č. 1 k vyhlášce č. 357/2016 Sb. je pod položkou Z96.1 rozlišováno mezi komplikovanou a nekomplikovanou pseudofakií. Lékařský slovník označuje termínem pseudofakie přítomnost umělé oční čočky, avšak rozlišení na komplikovanou a nekomplikovanou zde absentuje. Z lékařského hlediska lze tak o komplikovanosti nebo nekomplikovanosti hovořit jen při posouzení příčiny následně provedené pseudofakie, tj. katarakty. Komplikovanou kataraktou se přitom rozumí onemocnění šedého zákalu, který byl vyvolán jiným onemocněním oka. Ve vyhlášce užité sousloví komplikovaná a nekomplikovaná pseudofakie je proto dle žalobce uměle vytvořeným pojetím bez odborného podkladu, které však je klíčové pro možnost vstupu či setrvání vojáka ve služebním poměru. Zatímco nekomplikovaná pseudofakie vede dle vyhlášky k uznání vojáka za schopného služby ve stupni A až C, komplikovaná pseudofakie vede automaticky k závěru o neschopnosti ke službě (D). 7. Správní orgány tedy na základě totožných podkladů a nezměněného zdravotního stavu žalobce rozhodly zcela odlišným způsobem, čímž došlo ke kariérnímu poškození žalobce, který musel též ukončit své studium na Univerzitě obrany. Žalobce proto navrhl, aby soud rozhodnutí žalované zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalované a replika žalobce 8. Žalovaná uvedla, že neposuzovala zdravotní způsobilost žalobce před přijetím do služebního poměru, a proto se k jejímu průběhu nemůže řádně vyjádřit. Ztotožňuje se však se závěrem přezkumné komise, že žalobce není způsobilý k výkonu vojenské činné služby, protože nesplňuje požadavky vyhlášky č. 357/2016 Sb. V řízení byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, neboť správní orgány měly k dispozici veškerou potřebnou dokumentaci včetně stanoviska MUDr. R. Žalobce ani neuvádí, jaké další důkazy měly být případně provedeny. Jelikož žalobce nemá lékařské vzdělání, nelze akceptovat jeho laické posouzení zdravotního stavu. K motivaci žalobce, jeho zájmu stát se vojákem nebo legitimnímu očekávání nelze přihlížet, protože nejsou předmětem řízení. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. 9. K vyjádření žalované podal žalobce repliku, v níž zopakoval a zdůraznil svou argumentaci. IV. Posouzení věci 10. Rozhodnutí žalované je ve smyslu rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 11. 2009, č. j. 3 Ads 81/2009-75, přezkoumatelné ve správním soudnictví, neboť zasahuje bezprostředně do práv a povinností vojáka. K zániku služebního poměru žalobce totiž došlo přímo na základě rozhodnutí žalované podle § 18 písm. h) zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání. 11. Žaloba je důvodná. 12. Podle § 29 odst. 1 věta první branného zákona se při přezkumném řízení posuzuje schopnost vojáka vykonávat vojenskou činnou službu na základě závažných změn jeho zdravotního stavu. Dle § 29 odst. 5 téhož zákona pak platí, že podle výsledků lékařské prohlídky přezkumná komise stanoví stupeň zdravotní způsobilosti a rozhodne o schopnosti nebo o neschopnosti vojáka vykonávat vojenskou činnou službu. 13. Důvodová zpráva k citovanému ustanovení uvádí, že přezkumným řízením se posuzuje míra zdravotní způsobilosti k výkonu vojenské činné služby, protože tato způsobilost se může časem měnit. Nezbytnost tohoto institutu vyplývá z potřeby chránit vojáka před případným poškozením jeho zdraví (tisk č. 682/0, Poslanecká sněmovna Parlamentu, 2004, www.psp.cz). 14. Vyhláška č. 357/2016 Sb. v § 4 odst. 4 stanoví, že výsledkem posuzování zdravotní způsobilosti je lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k vojenské činné službě klasifikovaný stupněm zdravotní způsobilosti. V § 2 odst. 2 vyhláška zavádí stupně zdravotní způsobilosti následovně: schopen (A), schopen s výhradou (B), schopen s omezením (C), neschopen (D). Dále vyhláška specifikuj