3 Azs 66/2017 — Nejvyšší správní soud

22 A 20/2024- 58 - text 4 22 A 20/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Petrem Sedlákem ve věci žalobkyně: P. H. bytem X proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje sídlem tř. Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 5. 2024, č. j. KUZL-47615/2024, sp. zn. KUSP-36159/2024/DOP/Mu, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Městského úřadu Kroměříž, ze dne 7. 2. 2024, č. j. MeUKM/012655/2024, kterým byla žalobkyně shledána vinnou ze spáchání přestupku dle § 125c odst. 1 písm. e) bod 1. zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, za což byla žalobkyni uložena pokuta ve výši 25 000 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 12 měsíců. Rozhodnutí správního orgánu prvního stupně žalovaný potvrdil. II. Podání účastníků 2. Žalobkyně v žalobě podané k poštovní přepravě poslední den lhůty pro podání žaloby dle § 72 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále „s. ř. s.“), namítla vady předcházejícího řízení a nezákonnost rozhodnutí s tím, že byl nesprávně zjištěn skutkový stav a byly nesprávně posouzeny právní otázky. Žalovaný ve svém vyjádření odkázal na žalobou napadené rozhodnutí s tím, že s ohledem na absenci žalobních námitek nemá žádné další vyjádření. III. Posouzení věci krajským soudem 3. Žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.) a je přípustná. Za splnění podmínek § 51 s. ř. s. rozhodl soud bez jednání. Žaloba není důvodná. 4. Na prvním místě se soud zabýval otázkou formulace žalobních námitek. Podle § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. musí žaloba kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3 s. ř. s.) obsahovat žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné. 5. Žalobkyně stran nezákonnosti napadeného rozhodnutí uvedla pouze, že byl nesprávně zjištěn skutkový stav a byly nesprávně posouzeny právní otázky. V případě obou námitek se jedná o žalobní body, které vykazují zásadní formulační deficity, neboť jsou nekonkrétní. 6. Soud však nepřistoupil k odstranění vad žaloby, neboť žaloba byla podána k poštovní přepravě poslední den lhůty pro podání žaloby, tj. soudu byla doručena až po jejím uplynutí. K tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 7. 2021, č. j. 5 Azs 36/2019-36: „[15] Podle § 71 odst. 2 s. ř. s. lze žalobu rozšířit o další žalobní body jen ve lhůtě pro její podání. Podle rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 3. 2018, č. j. 3 Azs 66/2017 – 31, publ. pod č. 3733/2018 Sb. NSS, se tato koncentrační zásada uplatní i na případy, kdy žaloba, tak jako v posuzované věci, neobsahuje žádný žalobní bod. To, aby žaloba obsahovala alespoň jeden žalobní bod ve výše uvedeném smyslu, je podle zmiňovaného rozsudku rozšířeného senátu zvláštní náležitostí žaloby proti rozhodnutí správního orgánu, přičemž absence takové náležitosti se odstraňuje postupem dle § 37 odst. 5 s. ř. s. Soud pro odstranění této vady tedy stanoví lhůtu odpovídající zbývající části lhůty pro podání žaloby, ovšem je povinen vyzvat žalobce k doplnění žalobních bodů pouze tehdy, je-li se zřetelem na konkrétní situaci pravděpodobné, že žalobce bude s to žalobu doplnit včas. Není-li tato vada ve zbývající části lhůty na výzvu soudu odstraněna, nebo nelze-li jí již z důvodu uplynutí této lhůty pro doplnění žaloby odstranit, soudu nezbývá, než žalobu dle § 37 odst. 5 s. ř. s. odmítnout. [16] Za situace, kdy stěžovatel podal předmětnou formulářovou žalobu k poštovní přepravě poslední den zákonné lhůty a tato žaloba byla krajskému soudu doručena již po uplynutí této lhůty, je zjevné, že jí již nebylo možné doplnit o konkrétní žalobní body a krajský soud vůbec nebyl povinen (a vlastně ani oprávněn) stěžovatele vyzývat k jejímu doplnění.“ 7. Za této situace musel vyhodnotit, zda lze ze žaloby seznat alespoň jeden projednatelný žalobní bod. Pokud jde o námitku, že „právní otázky byly nesprávně posouzeny“, je zřejmé, že tato námitka je zcela obecná a neobsahuje vymezení právních důvodů, pro které považuje žalobkyně napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné. Posouzením právních otázek se tedy soud zabýval s ohledem na koncentrační zásadu a povinnost formulovat žalobní body nemohl, neboť žalobkyně nedostála povinnosti sdělit soudu, v čem konkrétně spatřuje vady právního posouzení. 8. Pokud jde o námitku nesprávně zjištěného skutkového stavu, i ta je extrémně obecná, nicméně s ohledem na to, že se jedná ve věci o relativně jednoduchý přestupek, je otázka dostatečnosti zjištění skutkového stavu posouditelná s ohledem na obsah správního spisu. V této souvislosti žalobkyně nenavrhla žádné další dokazování ani výslovně nebrojila proti nezákonnosti důkazních prostředků. S ohledem na obsah žalobního tvrzení, že „skutkový stav, na němž jsou založena rozhodnutí správních orgánů, byl nesprávně zjištěn“, je pro posouzení žaloby dostatečné vypořádat se s tím, zda skutková zjištění obsažená ve správním spise poskytují oporu pro závěr o naplnění skutkové podstaty přestupku. 9. Podle § 125c odst. 1 písm. e) bod 1. zákona č. 361/2000 Sb. se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích řídí motorové vozidlo a v rozporu s § 3 odst. 3 písm. a) není držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu vozidel. 10. Podle § 3 odst. 3 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb. řídit motorové vozidlo může pouze osoba, která je držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu motorových vozidel (dále jen „skupina vozidel“) uděleného Českou republikou, státem, který je členským státem Evropské unie nebo smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „jiný členský stát“), nebo jiným státem podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která upravuje oblast silničního provozu. 11. Pro správné zjištění skutkového stavu musel správní orgán zjistit, zda a) žalobkyně b) řídila motorové vozidlo a zda c) v době řízení vozidla byla nebo nebyla držitelkou řidičského oprávnění. 12. Z obsahu správního spisu soud zjistil následující. 13. Ve správním spise je založen kamerový záznam na CD ze dne 1. 2. 2022; úřední záznam o podaní vysvětlení, který byl sepsán se žalobkyní dne 21. 2. 2022 a ve kterém žalobkyně uvedla, že se na kamerovém záznamu poznává, potvrdila jeho pořízení s tím, že byla kupovat vozidlo, to si chtěla projet a v době, kdy vozidla řídila, nebyla držitelkou řidičského oprávnění, čehož si byla vědoma; vozidlo projížděla po polní cestě mimo provoz, nebo pohybující se osoby, v obci Záříčí; ve voze se nacházely další dvě osoby – kamarád, který natáčel video a dcera žalobkyně; žalobkyně dále uvedla, že řidičský průkaz vlastní od 9. 2. 2022. Dále je ve spise založen úřední záznam policie ze dne 21. 2. 2022 sepsaný s p. J. F., ve kterém uvedený potvrdil koupi vozidla s tím, že klíče k projetí vozidla předal příteli žalobkyně, který usedl za volant a odjel. Krom uvedeného obsahuje spis i úřední záznam ze dne 3. 2. 2022 sepsaný na policii s p. R. K., který policii předal kamerový záznam a oznámil podezření ze spáchání přestupku. 14. Po předání věci správnímu orgánu byl do spisu doplněn výpis z evidenční karty řidiče – žalobkyně, ze kterého vyplývá, že žalobkyně je držitelkou řidičského oprávnění ode dne 9. 2. 2022. Dále bylo doplněno podání vysvětlení před správním orgánem (ze dne 2. 11. 2022), ve kterém p. K. opětovně uvedl, že se mu přes kamarády dostala do ruky nahrávka, kterou předal policii, žalobkyně ji podle něj měla vystavenou facebooku, ale tam ji smazala; auto podle něj koupila v den nahrávky a stálo před jejím domem dřív, než měla řidičské oprávnění; popsal osoby, které jsou na nahrávce vidět nebo slyšet. Dále je ve spise založen výtisk ze serveru mapy.cz se záznamem trasy, kterou měla žalobkyně dle videozáznamu projet. 15. Uvedené části správního spisu byly provedeny jako důkazy u ústního jednání dne 8. 12. 2022. Při tomtéž jednání odmítl poskytnout výpověď p. V. L. R. 16. Při opakovaném ústním jednání po zrušení v pořadí prvního rozhodnutí správního orgánu prvního stupně žalovaným byly shora uvedené listiny opětovně provedeny jako důkaz a krom toho byl vyslechnut p. K. jako svědek. Při své výpovědi identifikoval na záznamu a fotografii žalobkyni jako řidičku vozidla, znovu zopakoval, že záznam dostal přes messenger, ale od kamarádky žalobkyně, kterou nechtěl identifikovat. 17. Obsah kamerového záznamu žalobkyně před soudem nezpochybnila, je z něj patrné, že žena (označená svědkem jako žalobkyně) nastartuje vozidlo, se kterým dále pokračuje v jízdě po silnici v zástavbě rodinných domů. Ve vozidle je s ní přítomna další dospělá osoba, která situaci natáčí, a dcera žalobkyně. Na zázn