22 A 28/2024 – Krajský soud v Brně

22 A 28/2024- 62 - text 16 22 A 28/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Petrem Sedlákem v právní věci žalobkyně: A. Z., nar. X bytem X zastoupená advokátem JUDr. Vojtěchem Mihalíkem, sídlem Bezručova 90, 692 01 Mikulov proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje sídlem Žerotínovo nám. 3, 601 82 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 9. 2024, č. j. JMK 133260/2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně se domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále též „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Břeclav ze dne 10. 7. 2024, č. j. MUBR 95987/2024/IR (dále též „prvostupňové správní rozhodnutí“). Tím byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 8 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), kterého se fyzická osoba dopustí tím, že v provozu na pozemních komunikacích při řízení vozidla nedá přednost v jízdě v případě, kdy je k tomu povinna. 2. Žalobkyně totiž dne 26. 5. 2023 v 15:40 hodin v obci Břeclav na ulici Bratislavská, silnice II. třídy č. 425 na 46,17 kilometru jako řidička jízdního elektro kola zn. eSilence při vjíždění s ním ze stezky pro cyklisty na pozemní komunikaci nedala přednost v jízdě vozidlu motocyklu Honda, RZ: X, jedoucím po této komunikaci, v důsledku čehož došlo ke střetu s tímto vozidlem a poškození obou vozidel, tedy z nedbalosti způsobila dopravní nehodu (dále též „dopravní nehoda“). Žalobkyně porušila povinnost stanovenou jí § 23 odst. 1 zákona o silničním provozu, dle nějž při vjíždění na pozemní komunikaci musí dát řidič přednost v jízdě vozidlům jedoucím po pozemní komunikaci, což platí i při vjíždění ze stezky pro cyklisty. 3. Za toto jednání byla žalobkyni uložena pokuta ve výši 2 500 Kč a povinnost nahradit paušální náhradu nákladů řízení ve výši 6 000 Kč. II. Podání účastníků 4. Žalobkyně v žalobě namítá, že nebyl řádně a bez jakýchkoliv důvodných pochybností zjištěn skutkový stav věci; napadené rozhodnutí je tudíž zatíženo vadou spočívající v neúplných a nesprávných skutkových zjištěních. Žalobkyně se neztotožňuje především s tím, jak správní orgány popsaly průběh dopravní nehody. Rozporuje závěry znaleckého posudku ze dne 15. 5. 2024, č. 043239/2024 (dále též „znalecký posudek“), který vypracoval Ing. A. B., Ph.D znalec pro obor doprava, odvětví doprava silniční a městská se specializací na technické posudky o příčinách silničních nehod (dále jen „znalec“). Tento posudek dle žalobkyně vykazuje řadu faktických chyb a nesrovnalostí. Dále zpochybňuje výpovědi ve správním řízení slyšených svědků J. K. a Z. H. Je přesvědčena, že se jí vytýkaného přestupku nemohla dopustit, neboť předmětnou dopravní nehody nezapříčinila. V okamžiku jejího vzniku byla chodcem vedoucím kolo, nikoli řidičem dopravního prostředku jedoucím na kole. Neměla proto povinnost dát přednost v jízdě vozidlu jedoucímu po pozemní komunikaci, a tudíž nemohla nehodu zavinit. 5. Žalovaný ve svém vyjádření uvádí, že s podanou žalobou nesouhlasí. Napadené rozhodnutí považuje za správné a řádně odůvodněné. Poukazuje na to, že žalobní námitky se shodují s argumentací, kterou žalobkyně uplatnila ve správním řízení a s níž se již v odůvodnění napadeného rozhodnutí vypořádal. Žalovaný má za to, že skutkový stav byl řádně zjištěn a byly shromážděny naprosto dostatečné podklady. Žalobkyně nebyla napadeným rozhodnutím nijak zkrácena na svých právech. III. Jednání 6. Dne 30. 6. 2025 se v projednávané věci konalo jednání soudu (§ 49 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“). Účastníci řízení po jeho zahájení odkázali na svá stanoviska tak, jak byla soudu písemně doručena. 7. Soud při jednání provedl důkaz listinou Vyjádření znalce k položeným otázkám ze dne 15. 5. 2025, jejíž vyhotovení si u znalce vyžádal, a to ve smyslu § 77 odst. 2 s. ř. s. za účelem doplnění důkazů, které byly provedeny správním orgánem. Pověřená zástupkyně žalobkyně vyslovila nesouhlas s těmito odpověďmi znalce. Soud předesílá, že obsah vyjádření znalce je shrnut níže v části IV.1 tohoto rozsudku a o hodnocení daného důkazního prostředku je pojednáno v části IV.2 tohoto rozsudku. 8. Zástupkyně žalobkyně při jednání navrhla, aby jako svědci byli vyslechnuti blízcí rodinní příslušníci žalobkyně, neboť právě od nich se měla těsně před podáním žaloby dozvědět, že svědkové Z. H. a J. K. se navzájem znají. Tito navrhovaní svědci však nebyli při jednání nijak blíže specifikováni, zástupkyni žalobkyně totiž nebyla známa ani jejich jména. Soud se dále zástupkyně žalobkyně dotázal, za jakým účelem navrhuje vypracování revizního znaleckého posudku spočívajícího v ohledání těla žalobkyně (srov. str. 3 reakce žalobkyně ze dne 5. 6. 2025). Ta sdělila, že žalobkyni byla v důsledku dopravní nehody způsobena významná nemajetková újma, stále se léčí, má sníženou schopnost regenerace a je špatně pohyblivá. Zdravotní stav žalobkyně přitom má vliv na její právní nároky. Zástupkyně žalobkyně poukázala na to, že v revizním znaleckém posudku by měly být zohledněny lékařské zprávy o zdravotním stavu žalobkyně. 9. Další dokazování soud neprováděl, neboť to neshledal potřebným. Odůvodnění toho, proč soud neprovedl jednotlivé důkazní návrhy žalobkyně, je uvedeno v části IV.4 tohoto rozsudku. 10. Na závěr jednání zástupkyně žalobkyně navrhla zrušení napadeného rozhodnutí, žalovaný zamítnutí žaloby. IV. Posouzení věci krajským soudem 11. Žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.) a je přípustná. 12. Krajský soud v Brně přezkoumal napadené rozhodnutí jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, a to v rozsahu žalobních bodů, jež žalobkyně uplatnila v žalobě (§ 75 odst. 2 s. ř. s.); současně ověřil, zda rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. 13. Po posouzení věci soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 14. Soud se nejprve zabýval přezkoumatelností napadeného rozhodnutí. Žalobkyně namítá, že žalovaný zcela nekriticky převzal závěry znaleckého posudku, ačkoli byl sám povinen náležitě objasnit skutkový stav a uvést své úvahy, které vedou k jím vysloveným závěrům. Žalovaný dle žalobkyně rezignoval na povinnost své rozhodnutí náležitě odůvodnit. Krajský soud obecně konstatuje, že rozhodnutí může být nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost především tehdy, pokud z něj nelze seznat určitý a jednoznačný výrok, případně jde o výrok s obsahem rozporuplným či nevykonatelným. Dalším důvodem nepřezkoumatelnosti může být nedostatek důvodů správního rozhodnutí, který nastává, pokud není možno z jeho odůvodnění spolehlivě seznat, jakými úvahami se správní orgán řídil, resp. proč považoval námitky účastníka řízení za liché. Nepřezkoumatelnost může nicméně spočívat i v tom, že argumentace účastníka je odmítnuta jako nesprávná, aniž by bylo v kontextu individuálních okolností zdůvodněno, v čem tato nesprávnost spočívá (k tomu blíže srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu [dále též „NSS“] ze dne 9. 6. 2004, č. j. 5 A 157/2002-35, ze dne 14. 7. 2005, č. j. 2 Afs 24/2005-44, ze dne 27. 9. 2017, č. j. 1 As 252/2016-48, či ze dne 17. 8. 2023, č. j. 1 Afs 66/202379). 15. V projednávané věci soud naznal, že napadené rozhodnutí žádnou ze shora uvedených vad netrpí a je přezkoumatelné. Lze z něj totiž spolehlivě zjistit, na základě jakých skutečností a důkazů správní orgán rozhodl, srozumitelně prezentovány jsou i veškeré úvahy a důvody, jež jej vedly k vyslovení skutkových i právních závěrů. Žalovaný na str. 4-5 napadeného rozhodnutí podrobně a individuálně reagoval na jednotlivé odvolací námitky žalobkyně a vypořádal se s nimi (zabýval se namítaným poškozením obou vozidel, zjištěnou stopou na vozovce, zraněním žalobkyně i její polohou po pádu). Odvolací správní orgán konstatoval, že všechny shromážděné důkazy se v zásadních aspektech nerozcházejí, naopak spolu korespondují. Znalecký posudek dle něj neobsahuje žádné nesrovnalosti. Skutečnost, že žalobkyně na kole jela, měl žalovaný za jednoznačně zjištěnou; vycházel přitom nejen ze znaleckého posudku, ale také z výpovědí svědků. Žalovaný proto uzavřel, že o zjištěném skutkovém stavu nemá žádné pochybnosti. 16. Byť se žalovaný výslovně nevyjádřil k odvolací námitce, že prvostupňový správní orgán nevyslechl znalce, dle soudu lze z kontextu odůvodnění napadeného rozhodnutí seznat implicitní vypořádání této výhrady. Jelikož žalovaný jasně uvedl, že znalecký posudek považuje za přesvědčivý a bezrozporný, zjevně považoval předmětnou námitku za nedůvodnou a provedení výslechu znalce za nadbytečné. 17. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaný se vypořádal s veškerou v odvolání uplatněnou argumentací žalobkyně. Odůvodněn