22 Ad 7/2025 – Krajský soud v Brně

22 Ad 7/2025- 61 - text 9 22 Ad 7/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Petrem Sedlákem ve věci žalobkyně: V. F., nar. X bytem X zastoupena Mgr. Terezou Bártovou, LL.M., advokátkou, sídlem Španělská 770/2, 120 00 Praha proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 28. 1. 2025, č. j. X, takto: I. Rozhodnutí České správy sociální zabezpečení ze dne 28. 1. 2025, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši Kč 18 613 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Terezy Bártové, LL.M., advokátky. III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně se žalobkyně domáhala zrušení shora označeného rozhodnutí žalované, kterým bylo rozhodnuto ve věci námitek proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 16. 10. 2024. 1. 2024, č. j. X, tak, že byly zamítnuty námitky proti uvedenému rozhodnutí. 2. Rozhodnutím správního orgánu prvního stupně byla zamítnuta žádost žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu podle § 41 odst. 3 a § 39 odst. 2 písm. b) a c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, neboť dle žalované poklesla pracovní schopnost žalobkyně o 20 %, a nejedná se tedy již o invaliditu I. stupně. II. Podání účastníků 3. Proti napadenému rozhodnutí brojila žalobkyně z důvodu nesprávného posouzení jejího celkového zdravotního stavu a schopnosti pracovat. Namítla nesprávnost závěru, že zdravotní stav ji neomezuje ve výkonu zaměstnání. Žalovaná nijak neodůvodnila, proč v námitkovém řízení zvolila pokles pracovní schopnosti u žalobkyně o 20 % dle kapitoly V., položky 4b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, namísto položky 4c dle kapitoly V. přílohy, jak stanovil lékař v prvním stupni řízení. Nebylo podle ní adekvátně přihlédnuto k rozhodující příčině dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu ve formě periodické depresivní poruchy kolísavého charakteru, ani k bolestem páteře, necitlivosti levé nohy a přetrvávající inkontinenci, problémům s meniskem ani k necitlivým a neobratným prstům horní končetiny. U žalobkyně se navíc projevují důsledky laktózové a histaminové intolerance, přetrvává problém s citlivostí pravé ruky a praskání cév s rozsáhlým zmodráním. 4. Žalobkyně má za to, že její dlouhodobý nepřiznivý zdravotní stav odpovídá položce 4c dle kapitoly V. přílohy vyhlášky o posuzování invalidity s poklesem pracovní schopnosti 30-45 %, s ohledem na komorbidity mělo být zohledněno navýšení horní míry poklesu pracovní schopnosti žalobkyně § 3 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity až na 55%. 5. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, neboť je v otázce nároku na dávku vázána posudkem lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu. Napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě lékařského posudku, který splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti. S ohledem na námitky žalobce navrhla vypracování posudku Posudkovou komisí MPSV ČR. III. Posouzení věci krajským soudem 6. Žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.) a je přípustná. Na jednání setrvali účastníci na svých námitkách. Žaloba je důvodná. 7. Před vypořádáním žalobních bodu musí soud konstatovat, že podaná žaloba se částečně míjí s předmětem řízení. 8. Z obsahu správního spisu plyne, že žalobkyně dne 10. 7. 2024 podala žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu. Správní orgán prvního stupně její žádost rozhodnutím ze dne 16. 10. 2024 zamítl s tím, že dle posudku Institutu posuzování zdravotní stavu ze dne 8. 10. 2024 není žalobkyně invalidní, „neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost poklesla pouze o 45%“. Proti zamítnutí žádosti brojila žalobkyně námitkami, ve kterých popsala svůj zdravotní stav. O námitkách bylo rozhodnuto napadeným rozhodnutím ze dne 28. 1. 2025 tak, jak bylo uvedeno výše. Z obsahu napadeného rozhodnutí plyne, že námitky žalobkyně byly zamítnuty a tato nebyla při posouzení zdravotního stavu Institutem posuzování zdravotního stavu posudkem ze dne 17. 12. 2024 shledána vůbec invalidní, neboť její pracovní schopnost poklesla toliko o 20%. V návaznosti na napadené rozhodnutí bylo následně rozhodnuto dne 5. 2. 2025 o odnětí invalidního důchodu. 9. Zároveň z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyně byla v době podání žádosti ze dne 10. 7. 2024 poživatelkou invalidního důchodu I. stupně. Z navazujícího rozhodnutí správního orgánu prvního stupně i z napadeného rozhodnutí pouze vyplývá, že správní orgány zamítly její žádost o zvýšení invalidního důchodu. K odejmutí invalidního důchodu došlo teprve na základě rozhodnutí ze dne 5. 2. 2025 s účinností od 14. 2. 2025. 10. V podané žalobě žalobkyně setrvává na názoru, že i nadále vnímá pokles své pracovní schopnosti minimálně v intenzitě invalidity I. stupně. Dále v žalobě poukazuje na to, že žalovaná, vycházející z posudku o invaliditě, změnila pokles pracovní schopnosti u žalobkyně na 20 % dle kapitoly V., položky 4b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, a znovu zdůraznila, že její dlouhodobý nepřiznivý zdravotní stav odpovídá položce 4c dle kapitoly V. přílohy vyhlášky o posuzování invalidity (pokles pracovní schopnosti 30-45 %), resp. s ohledem na komorbidity by bylo možné zvýšit tuto míru až na 55 %. 11. S ohledem na uvedené soud konstatuje, že není v jeho pravomoci přezkoumávat odnětí invalidního důchodu žalobkyni. Předmět řízení je vymezen žalobou, tj. tím, které rozhodnutí žalovaného vymezila žalobkyně jako předmět řízení a k jehož přezkumu splnila podmínky. Tímto rozhodnutím je rozhodnutí žalované ze dne 28. 1. 2025, č. j. X, o zamítnutí námitek ve věci žádosti o změnu výše invalidního důchodu. Soud může přezkoumat jedině to, zda v této otázce postupovala žalovaná správně. 12. Z obsahu správního spisu plyne, že v řízení před správním orgánem prvního stupně byl vyhotoven posudek o invaliditě (Institut posuzování zdravotního stavu, MUDr. Ch., ze dne 8. 10. 2024), dle něhož se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav s poklesem pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 45%. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole V., položce 4c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. 13. V řízení o námitkách byl Institutem posuzování zdravotního stavu, MUDr. E., dne 22. 3. 2024 vypracován posudek o invaliditě, dle něhož se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole V., položce 4b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. 14. Krajský soud nechal vypracovat posudek PK MPSV (posudek ze dne 4. 6. 2025), který byl proveden u jednání soudu jako důkaz. PK MPSV zasedala ve složení předsedy komise, lékaře z oboru neurologie a tajemníka. Žalobkyně byla jednání přítomna a s posudkovým závěrem byla seznámen, zástupce žalobce nebyl u jednání přítomen a ani nebyl seznámen s posudkovým závěrem. PK MPSV vycházela při zpracování posudku z podkladové dokumentace, vč. pracovní anamnézy. 15. Podle posudku PK MPSV byla žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., nešlo o invaliditu druhého nebo třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) nebo c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. a šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35%, nedosahoval však více než 49%. 16. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle § 39 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění platí, že při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, d) schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %. 17. Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti a stanovení dne vzniku invalidity je otázkou odbornou, medicínskou (důchod podmíněný dlouhodobě nepříznivým zdravotním stave