22 Az 21/2024 – Krajský soud v Brně

22 Az 21/2024- 404 - text 10 22 Az 21/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Petrem Sedlákem ve věci žalobce: B. K., nar. X státní příslušnost: X t. č. pobytem X zastoupen Mgr. Denisou Šmídovou, advokátkou se sídlem Dominikánské nám. 187/5, Brno proti žalovanému: Ministerstvo vnitra České republiky poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 8. 2024, č. j. OAM-488/ZA-ZA11-ZA01-2024, takto: I. Rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 16. 8. 2024, č. j. OAM-488/ZA-ZA11-ZA01-2024, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 16 940 Kč k rukám Mgr. Denisy Šmídové, advokátky, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Před vlastním rozhodováním věci soud konstatuje, že v odůvodnění rozsudku bude k označení žalobce bude používat s ohledem na jeho genderovou identifikaci ženský rod, a to bez ohledu na jeho právní identitu. I. Podstata věci 1. Žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně brojila žalobkyně proti shora označenému rozhodnutí žalovaného, kterým byla její opakovaná žádost o udělení mezinárodní ochrany posouzena podle § 10a odst. 1 e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen zákon o azylu), jako nepřípustná a řízení o ní bylo dle § 25 písm. i) téhož zákona zastaveno. II. Podání účastníků 2. V podané žalobě žalobkyně velmi podrobně brojila proti posouzení věci žalovaným a konkrétně namítla rozpor napadeného rozhodnutí se shromážděnými podklady a s právním názorem, který zdejší soud v předcházející věci žalobkyně vyjádřil v rozsudku ve věci sp. zn. 22 Az 16/2023. Podstatou žaloby byl nesouhlas s posouzením postavení transgender osob v Gruzii v souvislosti s tím, že žalobkyně začala podstupovat v ČR hormonální terapii směřující ke změně pohlaví. Zdůraznila chystané legislativní změny v zemi původu směřující proti X + osobám a faktickou nedostupnost hormonální péče s ohledem na její finanční náročnost převyšující průměrný plat v zemi. Svá tvrzení následně rozvinula v podáních po rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2025, č. j. 2 Azs 272/2024–34, ve kterých zdůraznila změny v gruzínské legislativě a její důsledky na život X + osob, a doložila fotodokumentaci ke své tranzici a soukromí. 3. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě navrhl její zamítnutí, neboť žalobkyně v opakované žádosti o mezinárodní ochranu uváděla obdobné motivy svého odchodu z vlasti a neochoty se vrátit, jako v průběhu řízení o své první žádosti o udělení mezinárodní ochrany, tj. proces tranzice. Žalobkyně podle něj nikdy nečelila z důvodu tvrzené genderové identifikace pronásledování a diskriminaci ze strany gruzínského státu. Žádost je podle něj účelová. 4. Na svých vyjádřeních setrvali účastníci i po vydání rozsudku Nejvyššího správního soudu ve věci sp. zn. 2 Azs 272/2024. III. Posouzení věci krajským soudem 5. Žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.) a je přípustná. Za splnění podmínek § 76 s. ř. s. rozhodl soud bez jednání. 6. Žaloba je důvodná. 7. Ve věci soud rozhoduje již podruhé. Ve svém prvním rozhodnutí ze dne 25. 11. 2024 žalobou napadené rozhodnutí zrušil s tím, že žalovaný měl připustit opakovanou žádost žalobkyně o mezinárodní ochranu k věcnému přezkumu. Proti tomuto rozsudku brojil žalovaný kasační stížností, ke které Nejvyšší správní soud zrušil první rozhodnutí zdejšího soudu shora označeným rozsudkem ve věci sp. zn. 2 Azs 272/2024. Nejvyšší správní soud shledal rozsudek zdejšího soudu nezákonný, neboť „Krajský soud ovšem nijak nerozvedl, proč by měly tyto nové skutečnosti tvrzené žalobkyní svědčit o tom, že by mohla být vystavena pronásledování z důvodů uvedených v § 12 zákona o azylu. S výjimkou argumentace materiálně odpovídající § 14a odst. 2 písm. d) téhož zákona (který však v době, kdy rozhodoval, součástí právní úpravy již nebyl) neobjasnil ani to, proč by žalobkyni měla hrozit vážná újma podle účinného znění § 14a zákona o azylu. Krajský soud nevysvětlil, proč by snad přerušení, resp. nedostupnost léčby měly představovat mučení nebo nelidské či ponižující zacházení nebo trestání ve smyslu § 14a odst. 2 písm. b) zákona o azylu (k tomu ale srov. rozsudek NSS ze dne 21. 1. 2022, č. j. 5 Azs 70/2020-103, č. 4326/2022 Sb. NSS, body 48 a 49).“ 8. Z obsahu správního spisu vyplývá, že žalobkyně po prvním rozhodnutí zdejšího soudu ve věci sp. zn. 22 Az 16/2023 podala opakovanou žádost o mezinárodní ochranu. Z poskytnutí údajů k této žádosti vyplývá, že žalobkyně je gruzínské národnosti, bez vyznání, politického přesvědčení, svobodná (navázala vztah na území ČR), bezdětná. Do ČR přicestovala opakovaně, druhý příjezd byl motivován realizací tranzice z muže na ženu. Ke svému zdravotnímu stavu uvedla, že má trvalé následky po zlomenině ruky v dětství, aktuálně již několik měsíců podstupuje hormonální léčbu pro změnu pohlaví. Důvodem tranzice je vůle změny pohlaví na ženu, kvalita života v ČR je pro ni jako transgender osobu vyšší, samotná tranzice v Gruzii je extrémně drahá (a nově není podle ní ani legální), je problém sehnat psychologickou pomoc. V rámci pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany uvedla, že impulzem k vycestování byla tranzice, ČR je podle ní bezpečná země. O tranzici uvažovala od dětství, zájem o tranzici v zemi původu nesdělila. Dále se podrobně vyjádřila k samotným krokům v rámci tranzice, kterou začala postupovat 2. 9. 2023. Aktuálně je tranzice hrazena ze zdravotního pojištění v ČR. Dále se vyjádřila k možnosti pokračování tranzice v Gruzii, poukázala na sociální problémy v souvislosti se změnami těla (nenávistné komentáře, nemožnost najit bydlení, zaměstnání, problém s nábožensky založenou komunitou), o zahájení její tranzice nikdo v Gruzii neví, rodina se jí zřekla. Když opouštěla Gruzii ve fázi tranzice nebyla. Uváděla incidenty v Gruzii, pokud vyšla ven např. v dámských šatech, na policii tyto incidenty nehlásila, z vlastních zkušeností věděla, že to policii nezajímá. Vyjádřila se i ke svému náhledu na pozici transgender osob v Gruzii, vnitřní přesídlení podle ní nic neřeší, rodina by se o jejím návratu dozvěděla. Obává se ze smrti po návratu („Lidi by mě zabili“) anebo zhoršení zdravotního stavu, neboť by nemohla pokračovat v léčbě, což by pro ni bylo kritické. 9. Správní spis dále obsahuje řadu listinných důkazů, které žalovaný zmiňuje i v napadeném rozhodnutí. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že závěry zdejšího soudu nejsou dostatečně odůvodněné. Zdejší soud proto po zrušení prvního rozhodnutí doplnil dokazování o následující listinné důkazy. 10. Ke zdravotnímu stavu žalobkyně šlo o poukaz na vyšetření ze dne 25. 1. 2024, fotografii užívaných léků, kartičky s daty návštěv sexuologie, záznam o vstupní prohlídce ze dne 11. 4. 2024, nedatovaná lékařská zpráva ze sexuologie, vyjádření MUDr. P. T., Ph.D., X ze dne 16. 2. 2024 k nedobrovolnému vysazení léčby, shrnutí a plné znění Standardů péče o zdraví transgender a genderově rozmanitých osob, verze č. 8 (World Professional Association for Transgender Health). 11. Ke vzhledu a osobnímu životu žalobkyně soud jako důkazy provedl fotografie jednak samotné žalobkyně a dále fotografie jejího přítele a jejich společné fotografie, smlouvu o ubytování. 12. K situaci v Gruzii byly čteny listiny, které byly součástí jednotlivých podání žalobkyně, a to články ze dne 5. 9. 2024 (X vyjadřuje podporu „částem gruzínského zákona o queer propagandě), 19. 9. 2024 (Zlomená srdce v Gruzii po vraždě prominentní trans ženy), 18. 9. 2024 (prohlášení: prezident Gruzie nesmí podepsat legislativní balíček „o rodinných hodnotách a ochraně nezletilých“ do zákona), ze dne 18. 9. 2024 (V Gruzii parlament schválil omezení práv X…..), ze dne 17. 9. 2024 (Gruzínský parlament schválil legislativu proti X, což odpovídá opatřením v Rusku), ze dne 17. 9. 2024 (Gruzínský parlament přijímá homofobní zákony), ze dne 20. 8. 2024 (Gruzínské queerfobní zákony jsou jasným krokem k autoritářství), ze dne 17. 9. 2024 (Politická homofobie pod legální rouškou), ze dne 19. 9. 2024 (Vražda slavné gruzínské transženy vyvolala pobouření při přijímání anti-X legislativy), ze dne 17. 9. 2024 (Parlamentní většina tzv návrh zákona připravená proti X propagandě přijala jednomyslně – 84 hlasy), ze dne 3. 10. 2024 (X + bill into law), ze dne 21. 10. 2024 (Útok na transgender aktivistku uprostřed rostoucího nepřátelství k X v Gruzii), ze dne 24. 10. 2024 (Gruzínská X komunita čelí vážným rozhodnutím), ze dne 25. 10. 2024 (Gruzínská X komunita žije po přijetí nového zákona ve strachu z násilí), ze dne 7. 12. 2024 (Gruzínské X + oběti voleb), ze dne 7. 1.2025 (článek X), ze dne 17. 7. 2024 (X bagatelizuje možné zrušení vízové liberalizace ze strany EU), ze dne 16. 7. 2025 (Úředník gruzínského parlamentu: proč je X propaganda spojována s liberalizací vízového systému? Většina Gruzínců toto tvrzení odmítá). 13. Dále byl k situac