7 As 90/2012 — Nejvyšší správní soud

29 A 37/2023- 112 - text 9 29 A 37/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Zuzany Bystřické a soudců Mariana Kokeše a Ľubomíra Majerčíka v právní věci žalobci: a) F. B. b) H. B. proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Brně sídlem Moravské nám. 1/1, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 3. 2023, č. j. ZKI BR-O-10/186/2023-16 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobci nemají právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a průběh správního řízení 1. Krajský soud v Brně (dále jen „soud“) obdržel dne 9. 6. 2023 žalobu proti výše označenému rozhodnutí žalovaného, jímž žalovaný zamítl odvolání žalobců a potvrdil rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrálního pracoviště Moravské Budějovice (dále jen „katastrální úřad“), ze dne 7. 12. 2022, č. j. OR-128/2022-741, jímž nevyhověl nesouhlasu žalobců s neprovedením opravy chyby v katastrálním operátu k. ú. X, týkajícího se evidované výměry parcely č. st. XA (dále též „pozemek XA“) a zobrazení vlastnické hranice mezi pozemky p. č. st. XA a st. XB v souboru geodetických informací katastru nemovitostí, neboť se nejedná o chybu v katastrálním operátu podle § 36 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální zákon“). II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 2. Ve včas podané žalobě žalobci navrhují, aby krajský soud napadení rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí (stejně tak rozhodnutí ZKI BR-O-66/316/2014), je v rozporu s obsahem správního spisu. Zdejší soud v rozsudku ze dne 14. 12. 2016 č. j. 31 A 51/2014-126 nepřihlédl k námitkám a důkazům (stejným jako v této žalobě) a neuvedl důvod, proč tak neučinil. V napadeném rozhodnutí nebylo přihlédnuto k odvolání, kde jsou uvedeny i skutečnosti stran 80. let minulého století, kdy byla z terénu odstraněna sousední budova, která vyznačovala a na které byly vyznačeny hranice mezi pozemky p. č. st. XC, p. č. st.XB, p. č. st. XA a p. č. st. XD. Nezákonný správní akt stavebního úřadu v roce 1986 spočíval v tom, že v rozhodnutí o odstranění sousední budovy nezabezpečil obnovení hranic pozemku a rozhodnutí o odstranění nezaslal k vyjádření. 3. Dále žalobci popisují situaci stran vytýčení hranice roku 1993 společně se soudním řízením a závěrem znalce ve Znaleckém posudku ze dne 26. 10. 1993, č. j. 151/1992 (dále jen „Znalecký posudek“). V roce 2005 probíhalo soudní řízení u Okresního soudu Třebíč. V roce 2005 se ztratila z evidence nemovitosti na katastrálním úřadě část pozemku XA o výměře 3 m2. Tato skutečnost je důvodem opakovaných návrhů na opravu chyby v katastrálním operátu. U sousedního pozemku XB se ztratila z evidence nemovitosti část pozemků o výměře 11 m2 (viz Znalecký posudek). Stavební úřad nenapravil svoje pochybení – obnovení hranice pozemku XA (viz Sdělení Mě.Ú.M.B. z 16. 9. 1992, rozsudek zdejšího soudu ze dne 24. 4. 2012 č. j. 29 Ca 217/2009-87). Stavební úřad požadavek navrhovatelů neprojednal a ani nevydal rozhodnutí. Žalobci požadují, aby o návrhu rozhodl jiný správní orgán. III. Vyjádření žalovaného 4. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Ve věci opravy evidované výměry u parcely č. st. XA bylo již rozhodováno. Nebyly naplněny podmínky pro opravu chyby. Skutkový stav má oporu v důkazech. Žalovaný se dostatečně zabýval věcnou stránkou, specifikoval důvody rozhodnutí a výrok řádně odůvodnil. Skutečnosti týkající se jednání s odborem výstavby ani soudní řízení nemají vliv na rozhodnutí žalovaného či katastrálního úřadu. Nejde o relevantní podklady pro opravu geometrického určení hranice ani pro změnu výměry ve smyslu ustanovení § 44 odst. 2 nebo odst. 3 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální vyhláška“). Je zřejmé, že mezi žalobci a manžely Š. je spor o průběh vlastnické hranice, který žalovaný ani katastrální úřad není oprávněn řešit (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 1. 2024, č. j. 7 As 38/2023-21). IV. Replika žalobců 5. Předešlá rozhodnutí správních orgánů a soudů trpí vadou řízení. Skutkový stav je v rozporu s obsahem správních a soudních spisů (nebylo přihlédnuto ke Znaleckému posudku). V tomto je uvedeno deset podkladů, v napadeném rozhodnutí jsou uvedeny pouze tři. 6. Zbavením vlastnictví k části pozemku XA došlo k porušení čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), čl. 13 Úmluvy a čl. 17 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Došlo k porušení práva na spravedlivý soudní proces (čl. 6 Úmluvy a čl. 47 Listiny). V. Ústní jednání 7. Při ústním jednání dne 16. 12. 2025 žalobci setrvali na svých dosavadních tvrzeních k věci. Žalovaný se jednání nezúčastnil, svoji neúčast omluvil. Soud v průběhu jednání konstatoval, že totžná věc byla předmětem posouzení v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 31 A 51/2014, u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 1 As 63/2017 a u Ústavního soudu pod sp. zn. IV. ÚS 2716/17. Pokud se týká navržených důkazů, soud sdělil, že jsou součástí správního spisu. 8. VI. Posouzení věci soudem 9. Krajský soud v Brně přezkoumal v mezích žalobních bodů napadené rozhodnutí žalovaného, jakož i rozhodnutí katastrálního úřadu včetně řízení předcházejícího jejich vydání, a shledal, že žaloba není důvodná. 10. V nyní projednávané věci je stěžejní otázkou, zda měl katastrální úřad na návrh žalobců provést opravu chyby v katastrálním operátu. 11. Podle § 36 odst. 1 katastrálního zákona platí, že „[n]a písemný návrh vlastníka nebo jiného oprávněného nebo i bez návrhu opraví katastrální úřad chybné údaje katastru, které vznikly a) zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, b) nepřesností při podrobném měření, zobrazení předmětu měření v katastrální mapě a při výpočtu výměr parcel, pokud byly překročeny mezní odchylky stanovené prováděcím právním předpisem.“ 12. Dle § 44 odst. 2 katastrální vyhlášky platí, že „[ch]ybné údaje katastru, které vznikly zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, a to geometrické a polohové určení, číslo parcely, údaj o právu, upozornění, druh pozemku, způsob ochrany nemovitosti, způsob využití nemovitosti, údaj o budově včetně údaje o její dočasnosti, údaj o jednotce, cenový údaj a údaj pro daňové účely katastrální úřad opraví na základě původního výsledku zeměměřické činnosti nebo listiny, která byla podkladem pro zápis tohoto údaje do katastru, a v případě chyby vzniklé zřejmým omylem při obnově katastrálního operátu i na základě výsledků zjišťování hranic.“ 13. Dle § 44 odst. 3 katastrální vyhlášky platí, že „[ch]ybné geometrické a polohové určení, které vzniklo nepřesností při podrobném měření a zobrazení předmětu měření v katastrální mapě, nejde-li o případy podle odstavce 2, opraví katastrální úřad na základě a) výsledku zeměměřických činností, který je využíván pro vyznačení příslušného předmětu polohopisu do katastrální mapy, a b) písemného prohlášení vlastníků pozemků, že hranice pozemků nebyla jimi měněna, není sporná ani nebyla zpochybněna.“ 14. Soud předně považuje za důležité uvést, že žalobní námitky se v mnohém neliší od námitek uplatněných žalobci v odvolání. Jak Nejvyšší správní soud (dále též „NSS“) setrvale judikuje, v žalobě je třeba odlišovat uplatněné žalobní námitky a jednotlivé dílčí argumenty na jejich podporu. Správní soud má povinnost vypořádat se přezkoumatelným způsobem se všemi uplatněnými žalobními námitkami, což ale neznamená, že musí nutně reagovat na každý dílčí argument či tvrzení žalobce (viz rozsudek ze dne 14. 2. 2013, č. j. 7 As 79/2012-54). Odkáže-li soud v případě shody mezi svým názorem a odůvodněním žalobou napadeného rozhodnutí na toto odůvodnění, jde o běžnou a možnou praxi, neboť není smyslem soudního přezkumu opakovat již dříve vyřčené (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 7. 2007, č. j. 8 Afs 75/2005130, č. 1350/2007 Sb. NSS). 15. Ze spisového materiálu vyplývá, že dne 6. 6. 2022 podali žalobci „opakovaný“ návrh na opravu evidovaných údajů v katastru nemovitostí týkající se pozemku parcelní číslo (p. č.) st. XA v k. ú. X, a to opravu výměry parcely z 371 m2 na 373 m2. Dále požadovali, aby hranice mezi pozemky p. č. st. XA a st. XB byla v souboru geodetických informací (katastrální mapě) vyznačena tak, jak byla vytyčena soudním znalcem v roce 1993. Katastrální úřad nesouhlasu žalobců s neprovedením opravy chyby v katastrálním operátu katastrálního území X nevyhověl, neboť se dle něj o chybu v katastrálním operátu podle ustanovení § 36 katastrálního zákona nejedná. Žalobci posléze podali odvolání, které bylo žalovaným zamítnuto. 16. Jak uvádí odborná literatura i judikatura správních soudů, oprava chyby v katastrálním operátu slouží zejména k odstranění rozporu mezi stavem zápisů v katastrálním operátu a obsahem listin, jež byly podkladem pro jejich zápis, založených ve sbírce li