29 A 96/2021 – Krajský soud v Brně

29 A 96/2021- 107 - text 10 29 A 96/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Zuzany Bystřické a soudců Ľubomíra Majerčíka a Mariana Kokeše ve věci žalobkyně: S. W. zastoupena JUDr. Janem Walterem, advokátem se sídlem Volyňských Čechů 837, 438 01 Žatec proti žalovanému: Energetický regulační úřad se sídlem Masarykovo náměstí 91/5, 586 01 Jihlava za účasti: ČEZ Distribuce, a.s., IČO: 24729035 se sídlem Teplická 874/8, 405 02 Děčín zastoupena Mgr. Františkem Korbelem, PhD., advokátem se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 5. 2021, č. j. 02988-9/2021-ERU, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit osobě zúčastněné na řízení na náhradě nákladů řízení částku ve výši 13 228 Kč k rukám jejího advokáta Mgr. Františka Korbela, Ph.D., ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Podstata věci 1. Předmětem sporu je otázka, zda byl povinný subjekt oprávněn odmítnout poskytnout žalobkyni informace pocházející od soukromého subjektu. Krajský soud nyní o věci rozhoduje podruhé. Nejdříve zrušil odmítavé rozhodnutí žalovaného a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Nejvyšší správní soud však tento rozsudek zdejšího soudu zrušil. II. Skutkové okolnosti a rozhodnutí správních orgánů 2. Žalovaný na podnět JUDr. Jana Waltra vykonával dozorovou činnost ohledně podezření na porušení ochranného pásma elektrické stanice na pozemku parc. č. st. 824 v k. ú. Kovářská. Žalobkyně si od žalovaného vyžádala informace, které žalovaný získal v rámci této své dozorové činnosti od obchodní společnosti ČEZ Distribuce, a.s. (dále „ČEZ Distribuce“). Konkrétně požadovala poskytnutí příloh dopisu ČEZ Distribuce ze dne 7. 11. 2018 – 02 Seznam odběratelů, 03 Kovářská rozvody nn, 20140701 Technologie DTS, 20140729 KS kabely nn a 2014904 KS Nemovitost. 3. Žalovaný je odmítl žalobkyni poskytnout rozhodnutím ze dne 15. 4. 2021, č. j. 02988-3/2021-ERU („rozhodnutí úřadu“). Požadované dokumenty podle něj spadaly pod výjimku z obecné povinnosti poskytování informací zakotvené v § 11 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále „InfZ“), neboť se jednalo dle názoru žalovaného o informace charakteru obchodního, technického i finančního, které by bylo možné zneužít. ČEZ Distribuce je označila za chráněné informace ve smyslu § 2 odst. 1 písm. d) energetického zákona. Poukazují na podrobnosti nákupu nemovitostí a technického zařízení k trafostanici, popisují umístění jednotlivých prvků rozvodného zařízení. Jde také o informace o odběratelích připojených k této trafostanici. Zákonodárce podle žalovaného již při tvorbě InfZ zohlednil, že není jeho smyslem a účelem, aby žadatelé o informace získali dokumenty představující chráněnou informací v dispozici třetí osoby, která je orgánu státní správy poskytla za účelem výkonu dozorové činnosti. 4. Žalobkyně podala proti rozhodnutí úřadu rozklad. Objasnila v něm účel své žádosti a navrhovala provedení testu proporcionality. Žalobkyně si informace vyžádala kvůli vyhodnocení záměru změny užívání stavby. Ta má připojení k trafostanici z důvodu skladování v pilnici pilařského závodu. O změně vlivu užívání stavby probíhá řízení u krajského úřadu. Stavebník v něm tvrdí, že stavba nemá nové požadavky na technickou infrastrukturu, ale nijak to nedokládá. Pokud by nový způsob užívání stavby tyto nové požadavky měl (např. připojení elektrické energie), muselo by se doložit stanovisko vlastníka infrastruktury. A před rozhodováním o povolení změny by se muselo nejprve rozhodnout o změně vlivu užívání stavby na území. Krajský úřad vychází z nedoloženého tvrzení, že stavba nové nároky nemá. Žalobkyně chce k ochraně veřejného zájmu opatřit důkaz, že tomu tak není. Měl být podle ní vážen veřejný zájem na zpřístupnění informace se zájmem na jejím utajení. 5. Rada Energetického regulačního úřadu (dále „rada“) napadeným rozhodnutím potvrdila rozhodnutí úřadu. Při každém odmítnutí žádosti o informace není nutné provádět test proporcionality. V tomto případě zákon výslovně vylučuje některé informace z poskytnutí, test proporcionality proto nemá své místo. Probíhající řízení o změně vlivu užívání stavby není důvodem pro poskytnutí informací. Pokud je žalobkyně účastníkem tohoto řízení, může nahlížet do spisu, případně navrhnout stavebnímu úřadu, aby tyto podklady obstaral či doplnil. III. Žaloba 6. Žalobkyně namítá, že rozhodnutí rady stojí na nesprávné právní úvaze při výkladu § 12 InfZ. Správní orgány neprovedly test proporcionality a nezabývaly se vůbec otázkou, zda mezi danými informacemi jsou i takové, které vypovídají o parametrech elektrické přípojky napájející stavbu. Jejich zpřístupnění mohlo napomoci veřejnému zájmu. Správní orgány nepoměřily tento zájem se zájmem na ochraně vyžádaných informací. 7. Podle žalobkyně jsou zákonem stanovené důvody pro odmítnutí žádosti o informace pouze formální podmínkou pro jejich neposkytnutí ve smyslu čl. 17 odst. 4 Listiny základních práv a svobod (dále „Listina“). Toto ustanovení předpokládá splnění další podmínky v podobě nezbytnosti takového formálního omezení pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti. Podle odborné literatury proto povinný subjekt musí při použití zákonem stanoveného důvodu pro odmítnutí žádosti zvážit, zda ve vztahu ke konkrétním požadovaným informacím nepřevyšuje veřejný zájem na zpřístupnění informace zákonem stanovenou ochranu dané informace. Test proporcionality je nutný v každém případě (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 8. 2014, č. j. 1 As 78/2014-41). IV. Vyjádření žalovaného 8. Podle žalovaného se právo na informace může realizovat jen v režimu InfZ, který výslovně stanoví omezení práva na informace i jeho podmínky. Informace, na něž dopadá § 11 odst. 3 InfZ, se neposkytují. Nemusí být vždy součástí odůvodnění test proporcionality. Ten nachází své uplatnění v případě kolize dvou ústavně garantovaných práv. Je-li nutnost chránit určitou informaci zcela zjevná (kolize dvou ústavně garantovaných práv nenastala), pak není třeba, aby se povinný subjekt zabýval proporcionalitou. Důvod pro neposkytnutí informací podle § 11 odst. 3 InfZ je obligatorní. Úvahu o samotné nezbytnosti zákonného omezení přístupu k informaci již v obecné rovině učinil zákonodárce tím, že daný důvod vymezil. Tuto úvahu přísluší přezkoumávat jen Ústavnímu soudu při konkrétní či abstraktní kontrole ústavnosti. 9. Ústavní soud ve vztahu k odůvodnění aplikace testu proporcionality v oblasti práva na informace dovodil, že nelze na správní orgán klást přehnané požadavky. Postačí, učiní-li v odůvodnění rozhodnutí úvahu, splňující požadavky srozumitelnosti a přezkoumatelnosti. Precizní provedení testu proporcionality je úkolem správních soudů (nález sp. zn. IV. ÚS 3208/16 ze dne 21. 3. 2017). Žalovaný neprovedení testu proporcionality řádně odůvodnil. Nebyl důvod ho provádět, jelikož nedošlo ke kolizi dvou ústavně garantovaných práv, ani ke střetu veřejného a soukromého zájmu. Rozsudek, na nějž žalobkyně odkazuje, lze korigovat novějším nálezem Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3208/16, podle něhož je precizní provedení testu proporcionality úkolem správních soudů, nikoliv správních orgánů. 10. Žalovaný také poukazuje na zneužívání práva na informace ze strany zástupce žalobkyně. V minulosti se domáhal i po dalších povinných subjektech poskytnutí velkého množství informací týkajících se pilařského závodu „Pila Kovářská“. Soud by měl vést i tyto okolnosti v patrnosti. V. Vyjádření osoby zúčastněné na řízení 11. Osoba zúčastněná na řízení upozornila žalovaného, že informace, které mu poskytla, mají charakter chráněných informací podle § 2 odst. 1 písm. d) energetického zákona. Má zájem, aby tyto informace nebyly veřejně dostupné a aby nedošlo k jejich zneužití v obchodním styku. Osoba zúčastněná na řízení není povinným subjektem ve smyslu InfZ. Pokud by žalobkyně požádala o tyto informace přímo osobu zúčastněnou na řízení, pak by jí nemohla vyhovět. Pokud však tento požadavek vzešel od žalovaného, pak mu osoba zúčastněná na řízení musela informace poskytnout, avšak jen pro potřeby výkonu jeho působnosti. 12. Ustanovení § 11 odst. 3 InfZ nedává správnímu orgánu prostor pro uvážení, ani nenechává prostor pro test proporcionality. Sporné informace naplňují hypotézu právní normy a nelze je poskytnout. Jiný výklad by byl obcházením povinnosti mlčenlivosti uložené zvláštním zákonem a ochrany chráněných informací třetím osobám, jež nejsou povinným subjektem dle InfZ. VI. Replika žalobkyně 13. Žalovaný podle žalobkyně zaměňuje odůvodnění testu proporcionality s odůvodněním jeho neprovedení. Ústavní soud se v nálezu sp. zn. IV. ÚS 3208/16 vyjadřoval k požadavkům na obsah odůvodnění testu proporcionality provedeného povinným subjektem v případě kolize práva na informac