Z rozhodnutí: Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Zuzany Bystřické a soudců Mariana Kokeše a Ľubomíra Majerčíka, ve věci…
29 Af 27/2024- 79 - text
6 29 Af 27/2024
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Zuzany Bystřické a soudců Mariana Kokeše a Ľubomíra Majerčíka, ve věci
žalobce: MAGNOLIA-STAV s.r.o., IČ 28128524
sídlem Hodějovická 2141, 393 01 Pelhřimov
proti
žalovanému: Odvolací finanční ředitelství
sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 3. 2024, č. j. 7997/24/5200-10421-713026
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Žalobou ke Krajskému soudu v Brně (dále jen „soud“) podanou dne 19. 5. 2024 se žalobce domáhá zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí, jímž žalovaný změnil rozhodnutí Finančního úřadu pro Kraj Vysočina (dále jen „správce daně“), a to dodatečné platební výměry ze dne 29. 11. 2022 č. j. 1722409/22/2910-50522-303959 za zdaňovací období roku 2018, č. j. 1722850/22/2910-50522-303959 za zdaňovací období roku 2019 a č. j. 1722992/22/2910-50522-303959 za zdaňovací období roku 2020, jimiž byla doměřena daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.
2. Správce daně dospěl v rámci daňové kontroly po kontrole předložených Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (dále jen „Prohlášení“) k závěru, že žalobce neoprávněně uplatnil slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob dle § 35ba odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů (dále jen „základní sleva na poplatníka“) u některých zaměstnanců, a dále, že ve zdaňovacím období 2018 a 2019 zúčtoval mzdu v nesprávné výši. Správce daně tak přistoupil k doměření daně za zdaňovací období roku 2018 v částce 70 170 Kč, za zdaňovací období roku 2019 v částce 20 010 Kč a za zdaňovací období roku 2020 v částce 97 020 Kč. Žalovaný odvoláním napadené dodatečné platební výměry změnil a dodatečně stanovenou daň za uvedená zdaňovací období snížil, a to včetně penále.
II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě
3. Ve včas podané žalobě (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s. ř. s.“), splňující též ostatní podmínky řízení (§ 65, § 68 a § 70 s. ř. s.), žalobce navrhuje, aby krajský soud napadené rozhodnutí žalovaného a dodatečné platební výměry zrušil.
4. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném pro kontrolovaná období (dále jen „ZDP“) nezmiňuje formu ani náležitosti a blíže nespecifikuje další podmínky Prohlášení. V §38k odst. 4 tohoto zákona není psáno, že Prohlášení musí být učiněno na předepsaném formuláři, dokonce ani zda má jít o formu písemnou či ústní. Poplatník se řídí větou první §38k odst. 1, dle kterého prokazuje skutečnosti poplatník plátci daně. Plátce daně tak považoval nároky na slevy za prokázané a při srážení měsíčních záloh přihlížel k měsíční slevě na dani. Lze upozornit na prohlášení na straně 2 Prohlášení. Poplatník učinil Prohlášení v souladu s § 38k odst. 5 ZDP, podepsal ho, deklaroval, že ho nepodepsal u jiného plátce a slevy neuplatňoval u jiného plátce. Lze pochopit zpochybňování slev mimo základní slevu na poplatníka, protože k těm musí být doloženy další důkazy, ale v případě základní slevy je setrvání na požadavku „křížkování“ povýšením formy nad obsah. Podmínka dle ZDP je tak splněna i v případě, kdy na prohlášení chybí křížek v části pro uplatnění slevy dle § 35ba odst. 1 ZDP.
III. Vyjádření žalovaného
5. Žalovaný setrvává na svém právním názoru, odkazuje na napadené rozhodnutí a navrhuje zamítnutí žaloby. Námitky stran Prohlášení uplatnil žalobce i v odvolání. Prohlášení neobsahovala označení příslušné kolonky, kterou poplatníci uplatňují základní slevu na poplatníka. K podání Prohlášení lze využít tiskopis Ministerstva financí ČR s označením „25 5457 MFin 5457“ (dále jen „tiskopis MF). Pokud je poplatníkem zvolen tento způsob Prohlášení, je nutné jej učinit formou v tiskopise MF uvedenou, tedy vyznačením „křížku“ v příslušeném okénku (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2022 čj. 3 Afs 56/2021-47). Právě označení příslušného políčka „křížkem“ značí výslovný projev vůle poplatníků (zaměstnanců) k uplatnění základní slevy na poplatníka. Jeho absence znamená, že výslovný projev vůle nebyl řádně učiněn. Žalovaný nesouhlasí s tím, že úmysl poplatníka uplatnit základní slevu na poplatníka vyplývá ze strany druhé Prohlášení. Poplatník je povinen prokázat plátci daně skutečnosti rozhodné pro poskytnutí základní slevy na poplatníka, což může učinit i za použití tiskopisu MF a způsobem v něm uvedeným, tedy označením příslušného okénka.
IV. Replika
6. Žalobce uvádí toliko, že argumentace žalovaného zůstala v intencích jeho vyjádření použitých v rámci odvolacího řízení, a proto na jeho argumentaci není třeba dále reagovat.
V. Posouzení věci soudem
7. Krajský soud, bez nařízení jednání za splnění podmínek dle § 51 odst. 1 s. ř. s., přezkoumal v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) napadené rozhodnutí žalovaného, jakož i rozhodnutí správního orgánu prvního stupně (správce daně), včetně řízení předcházející jejich vydání, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná (§ 78 odst. 7 s. ř. s.).
8. Podstatou nyní projednávané věci je otázka, zda si žalobce uplatnil slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob dle § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP oprávněně.
9. Předně soud uvádí, že žalobní námitky se v mnohém neliší od námitek uplatněných žalobcem v odvolání. Jak Nejvyšší správní soud (dále též „NSS“) setrvale judikuje, v žalobě je třeba odlišovat uplatněné žalobní námitky a jednotlivé dílčí argumenty na jejich podporu. Správní soud má povinnost vypořádat se přezkoumatelným způsobem se všemi uplatněnými žalobními námitkami, což ale neznamená, že musí nutně reagovat na každý dílčí argument či tvrzení žalobce (viz rozsudek ze dne 14. 2. 2013, č. j. 7 As 79/2012-54). Odkáže-li soud v případě shody mezi svým názorem a odůvodněním žalobou napadeného rozhodnutí na toto odůvodnění, jde o běžnou a možnou praxi, neboť není smyslem soudního přezkumu opakovat již dříve vyřčené (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 7. 2007, č. j. 8 Afs 75/2005130, č. 1350/2007 Sb. NSS).
10. Dle ustanovení § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP se poplatníkům uvedeným v § 2 daň vypočtená podle § 16, případně snížená podle § 35, 35a nebo § 35b za zdaňovací období snižuje o základní slevu ve výši 30 840 Kč na poplatníka.
11. Dle ustanovení § 38k odst. 1 ZDP je poplatník povinen prokázat plátci daně skutečnosti rozhodné pro poskytnutí měsíční slevy na dani podle § 35ba a měsíčního daňového zvýhodnění při výpočtu záloh nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž tyto okolnosti nastaly. K předloženým dokladům přihlédne plátce daně počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž budou tyto skutečnosti plátci daně prokázány, nejdříve však počínaje kalendářním měsícem, na jehož počátku byly skutečnosti rozhodné pro uznání slevy na dani podle § 35ba nebo na daňové zvýhodnění splněny, učiní-li poplatník současně prohlášení podle odstavce 4 a nebo tyto skutečnosti v již učiněném prohlášení současně uvede. K předloženým dokladům potvrzujícím skutečnost, že poplatník nebo vyživované dítě je studentem nebo žákem soustavně se připravujícím na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, však plátce daně přihlédne již počínaje kalendářním měsícem, v němž budou tyto skutečnosti plátci daně prokázány. Při nástupu do zaměstnání je lhůta dodržena, prokáže-li poplatník tyto skutečnosti do 30 dnů ode dne nástupu do zaměstnání.
12. Dle § 38k odst. 4 písm. a) a b) ZDP srazí plátce daně zálohu podle § 38h odst. 4 zákona o daních z příjmů a přihlédne k měsíční slevě na dani podle § 35ba zákona o daních z příjmů, učiní-li poplatník prokazatelně do 30 dnů po vstupu do zaměstnání a každoročně nejpozději do 15. února na příslušné zdaňovací období prohlášení o tom, jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání slevy na dani podle § 35ba, popř. kdy a jak se změnily, a že současně za stejné zdaňovací období ani za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje nárok na slevu na dani podle § 35ba u jiného plátce daně a že současně na stejné období kalendářního roku nepodepsal u jiného plátce prohlášení k dani.
13. Podle § 38k odst. 7 ZDP neprokáže-li poplatník skutečnosti rozhodné pro poskytnutí měsíční slevy na dani podle § 35ba anebo neučiní-li prohlášení podle odstavce 4 ve stanovené lhůtě, přihlédne k nim plátce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tyto rozhodné skutečnosti poplatník prokáže a současně prokazatelně učiní prohlášení podle odstavce 4.
14. Ze spisového materiálu soud zjistil, že správce daně zahájil dne 22. 9. 2021 u žalobce kontrolu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za zdaňovací období 2018, 2019 a 2020. V průběhu daňové kontroly žalobce předložil mimo jiné Prohlášení za všechna tři kontrolovaná zdaňovací období. Po kontrole předložených Prohlášení dospěl správce daně k závěru, že žalobce neopráv