3 As 35/2015 — Nejvyšší správní soud

31 A 23/2024- 58 - text  8 31 A 23/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a JUDr. Václava Štencla, MA, v právní věci žalobce: M. K. bytem X zastoupen advokátkou Mgr. Ing. Lindou Švancarovou sídlem Kobližná 47/19, 602 00 Brno proti žalovanému: Magistrát města Brna sídlem Dominikánské náměstí 1, 601 67 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 2. 2024, č. j. MMB/0086339/2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Soud v této věci posuzoval otázku, zda měl stavební úřad přerušit řízení o dodatečném povolení stavby kvůli probíhající změně územního plánu. 2. Úřad městské části města Brna, Brno-Královo Pole („stavební úřad“) provedl dne 20. 4. 2021 kontrolní prohlídku na pozemcích parc. č. X (zastavěná plocha) a XA (zahrada) v k. ú. X, obec X, které jsou ve vlastnictví žalobce. Při této prohlídce zjistil, že žalobce rozšířil původní chatku o půdorysných rozměrech 4,47 x 10,8 m, tj. 48,27 m2, o přístavbu a nástavbu, která byla provedena bez příslušného opatření stavebního úřadu. Stavební úřad proto zahájil řízení o odstranění stavby. 3. Žalobce dne 10. 5. 2021 požádal o dodatečné povolení stavby „Přístavba a nástavba chaty č. ev. 200 na pozemku parc. č. X a XA, k. ú. X“ spočívající v přístavbě, nástavbě a stavebních úpravách stávajícího objektu pro rodinnou rekreaci o půdorysných rozměrech 6,4 x 12,4 m, tj. 79 m2 („stavba“). Podaná žádost neposkytovala dostatečný podklad pro její řádné posouzení, proto stavební úřad vyzval žalobce k doložení podkladů a přerušil řízení. Žalobce v průběhu řízení třikrát požádal o prodloužení lhůty pro doložení podkladů. Stavební úřad lhůtu dvakrát prodloužil vždy o šest měsíců, třetí žádosti již nevyhověl. Žalobce proto podal žádost o přerušení řízení do doby přijetí nového územního plánu města Brna. Stavební úřad jeho žádost zamítl usnesením ze dne 20. 4. 2023, č. j. BKPO/010130/2023/2300/OVEK, které bylo potvrzeno rozhodnutím žalovaného ze dne 10. 7. 2023, č. j. MMB/0329392/2023. 4. Následně stavební úřad vydal dne 20. 9. 2023 usnesení č. j. BKPO/023762/2023/2300/OVEK („rozhodnutí stavebního úřadu“), kterým zastavil řízení o dodatečném povolení stavby, jelikož žalobce v určené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti, které bránily pokračování v řízení. Žalobce podal proti rozhodnutí stavebního úřadu odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 19. 2. 2024, č. j. MMB/0086339/2024 („napadené rozhodnutí“), zamítl a rozhodnutí stavebního úřadu potvrdil. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 5. Žalobce s napadeným rozhodnutím nesouhlasí a považuje je za nezákonné. Žalovaný měl podle jeho názoru vyhovět žádosti o přerušení řízení do doby schválení nového územního plánu města Brna. Žalobce totiž předpokládal, že bude územní plán schválen, a že pak následně v souladu s ním upraví projektovou dokumentaci. Jedná se o celoměstský problém, neboť desítkám až stovkám osob z důvodu nutnosti odstranění stavby těsně před schválením nového územního plánu vznikne značná a nenávratná újma. 6. Stávající územní plán měl pozbýt platnosti ke dni 31. 12. 2022, následně byla tato lhůta zákonodárcem prodloužena do 31. 12. 2028. Nový územní plán měl původně vstoupit v platnost a účinnost k 1. 1. 2023, zastupitelstvo města však s návrhem územního plánu vyslovilo nesouhlas a začalo projednávat dílčí změny dosavadního územního plánu. Jednou z žalobcem očekávaných změn, kterou nový územní plán nebo změna stávajícího územního plánu přinese, je také úprava podmínek pro umisťování objektů pro individuální rekreaci, a to připuštěním staveb se zastavěnou plochou do 40 m2 a jejich adekvátního příslušenství, což se týká také pozemků parc. č. X a XA v k. ú. X ve vlastnictví žalobce. 7. Přerušení řízení má sloužit k tomu, aby byl účastníku řízení poskytnut časový prostor k odstranění nedostatků jeho žádosti či odstranění jiných překážek. V kontextu projednávané věci je takovou překážkou nesoulad stavebního záměru se stávajícím územním plánem. Přerušení řízení do doby vydání nového územního plánu nebo změny stávajícího územního plánu by zákonitě vedlo k jejímu odstranění, tj. k dodatečnému povolení stavby. Nelze přičítat k tíži žalobce, že návrh územního plánu byl vrácen k úpravě. Žalobce očekává, že změna bude schválena a předmětný záměr se tak stane přípustným. Změna územního plánu je proto v této věci předběžnou otázkou. Zamítnutí žádosti žalobce nemá z hlediska veřejného zájmu žádný racionální důvod, naopak dojde ke zcela zbytečné likvidaci majetkových hodnot. Zamítnutí žádosti o přerušení řízení výrazně zasahuje do legitimního očekávání žalobce, které je svým způsobem nadřazeno i jednotlivým zásadám správního řízení. 8. Napadené rozhodnutí se odchyluje od správní praxe stavebních úřadů jiných městských částí města Brna. Ty naopak racionálním způsobem reflektují aktuální stav a typově shodná řízení o dodatečném povolení stavby přerušily až do účinnosti nového územního plánu. 9. Žalobce ze všech výše uvedených důvodů navrhl, aby soud rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 10. Žalovaný ve svém vyjádření plně odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a navrhnul, aby byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. IV. Posouzení věci 11. Soud ve věci nařídil jednání, při němž účastníci setrvali na svých stanoviscích. Soud při jednání provedl k důkazu listiny předložené žalobcem. Z žádostí a e-mailové komunikace na č. l. 31-40 soudního spisu vyplývá, že vlastníci pozemků v lokalitě X v k. ú. X požádali o zpracování územní studie, která by mimo jiné prověřila možnost umísťování staveb pro individuální rekreaci o zastavěné ploše od 25 m2 do 80 m2. Dne 5. 6. 2024 pak Rada statutárního města Brna vzala na vědomí zadání územní studie zahrádkářské lokality X v k. ú. X (viz zápis na č. l. 41 až 51 soudního spisu). Z e-mailu referentky stavebního úřadu městské části města Brna, Brno – sever, ze dne 24. 10. 2022 adresovaného zástupkyni žalobce (č. l. 52-53 soudního spisu) vyplývá, že referentka přímo území Soběšic neřeší, ale co ví, tak mají několik dodatečných povolení v této lokalitě přerušených „tzv. na územní plán“. Chatky s větší zastavěnou plochou nemají jiné řešení, než že se jim změní plocha v územním plánu a půjdou „dopovolit“, jinak by se muselo zahájit řízení o jejich odstranění. Konečně z usnesení Městského soudu v Brně ze dne 2. 8. 2023, č. j. 64 EXE 1008/2023-51 (č. l. 54 soudního spisu), soud zjistil, že jím byl zamítnut návrh povinných na odklad exekuce povinnosti odstranit stavbu v k. ú. X. Povinní rozebrali dřevěnou konstrukci stavby a na pozemcích zůstal pouze sklep, který má rozměry do 40 m2. 12. Žaloba není důvodná. 13. Podstatou sporu v nyní posuzované věci je otázka, zda měl stavební úřad, přerušit řízení o dodatečném povolení stavby, které bylo zahájeno na žádost žalobce, s ohledem na probíhající změny územně plánovací dokumentace. 14. Podle § 129 odst. 1 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), stavební úřad nařídí odstranění stavby vlastníku stavby nebo s jeho souhlasem stavebníkovi stavby prováděné nebo provedené bez rozhodnutí vyžadovaného stavebním zákonem nebo bez opatření nebo jiného úkonu toto rozhodnutí nahrazující anebo v rozporu s ním, a stavba nebyla dodatečně povolena. 15. Podle § 129 odst. 2 stavebního zákona zahájí stavební úřad řízení o odstranění stavby uvedené v odstavci 1 písm. b). V oznámení zahájení řízení vlastníka nebo stavebníka poučí o možnosti podat ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení žádost o dodatečné povolení stavby. Byla-li žádost o dodatečné povolení podána před zahájením řízení o odstranění stavby, má se za to, že byla podána v okamžiku zahájení řízení o odstranění stavby. Pokud stavebník nebo vlastník stavby požádá ve stanovené lhůtě o její dodatečné povolení, stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané žádosti. Jde-li o stavbu vyžadující stavební povolení, žadatel předloží podklady předepsané k žádosti o stavební povolení. Jde-li o stavbu vyžadující pouze územní rozhodnutí, žadatel předloží podklady předepsané k žádosti o územní rozhodnutí. V řízení o dodatečném povolení stavby stavební úřad postupuje přiměřeně podle § 90 a § 110 až 115; ohledání na místě je povinné. Účastníky řízení o dodatečném povolení stavby jsou osoby uvedené v § 109, a pokud je v řízení posuzováno umístění stavby nebo změna oproti územnímu rozhodnutí, rovněž osoby uvedené v § 85. Na uplatňování námitek účastníků řízení o dodatečném povolení stavby se obdobně použijí ustanovení o uplatňování námitek v územním a stavebním řízení. 16. Podle § 129 odst. 3 stavebního zákona lze stavbu uvedenou v odstavci 1 písm. b) dodatečně povolit, pokud stavebník nebo její vlastník prokáže, že a) není umístěna v rozporu s cíli a úkoly územního plánování, polit