1 As 28/2010 — Nejvyšší správní soud

31 A 84/2023- 103 - text  10 31 A 84/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců JUDr. Václava Štencla, MA, a Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., ve věci žalobkyně: Mgr. J. Z. bytem X zastoupená advokátem JUDr. Kamilem Jelínkem, Ph.D. sídlem Dominikánské nám. 656/2, 602 00 Brno proti žalované: Justiční akademie sídlem Masarykovo náměstí 183/15, 767 01 Kroměříž o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 26. 7. 2023, č. j. 8/2023-RED-HLV/8, takto: I. Rozhodnutí Justiční akademie ze dne 26. 7. 2023, č. j. 8/2023-RED-HLV/8, se ruší. II. Justiční akademie je povinna poskytnout žalobkyni informace spočívající v zadání písemných testů v rámci výběrového řízení na funkci soudce, zadávaných dne 3. 5. 2022 a dne 20. 7. 2022 v sídle žalované (test aplikace práva vyšší úrovně obtížnosti, 30 otázek), a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 28 570 Kč, a to k rukám JUDr. Kamila Jelínka, Ph.D., advokáta, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobkyně žalobou napadá rozhodnutí žalované ze dne 26. 7. 2023, č. j. 8/2023-RED-HLV/8, kterým žalovaná podle § 15 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, odmítla žádost žalobkyně o poskytnutí informace ze dne 12. 10. 2022 (dále „žádost“). Touto žádostí se žalobkyně domáhala poskytnutí zadání písemných testů v rámci výběrového řízení na funkci soudce, zadávaných ve dnech 3. 5. 2022 a 20. 7. 2022 v sídle žalované (test aplikace práva vyšší úrovně obtížnosti, 30 otázek). 2. O žádosti žalobkyně rozhodovala žalovaná opakovaně. Poprvé rozhodnutím ze dne 25. 10. 2022, č. j. 6/2022-RED-HLV/16, žádost odmítla. Ministerstvo spravedlnosti rozhodnutím ze dne 22. 12. 2022, č. j. MSP-800/2022-OSV-OSV/2, toto rozhodnutí žalované zrušilo a věc vrátilo žalované k novému projednání. Žalovaná následně žádost o informace znovu odmítla rozhodnutím ze dne 27. 4. 2023, č. j. 8/2023-RED-HLV/8. Také toto rozhodnutí Ministerstvo spravedlnosti zrušilo rozhodnutím ze dne 30. 6. 2023, č. j. MSP-800/2022-OSV-OSV/10, a věc vrátilo žalované k novému projednání. Nyní napadené rozhodnutí je tak třetím rozhodnutím žalované v dané věci. II. Stanoviska účastníků řízení 3. Žalobkyně navrhuje, aby soud zrušil napadené rozhodnutí a nařídil žalované poskytnout žalobkyni informace, které byly předmětem žádosti. Napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů a pro nesrozumitelnost. Žalovaná se nevypořádala s námitkami žalobkyně a rozhodnutí je vnitřně rozporné. Zveřejnění požadovaných informací by nemělo za následek nerovnost uchazečů, naopak by vedlo ke zvýšení jejich rovnosti. Žalovaná hodnotila motivy žalobkyně, které nemohou hrát při rozhodování podle zákona o svobodném přístupu k informacím roli. Tvrzení o neúměrném zatížení povinného subjektu žalovaná konkrétně nevysvětlila. Není patrné, jak žalovaná chápe materiální korektiv formálního pojímání práva, odůvodnění je v této otázce vnitřně rozporné. Výrok napadeného rozhodnutí je v rozporu s odůvodněním. Ve výroku napadeného rozhodnutí nebyl uveden zákonný důvod odmítnutí. Žalovaná si protiřečí, když na jedné straně zmiňuje, že požadované otázky již nebudou užity pro budoucí výběrová řízení, na druhé straně upozorňuje na možnost jejich nedostatku, pokud by byly žalobkyni poskytnuty. Závěry žalované o zneužití práva nejsou opřeny o relevantní důvody a jsou v rozporu se zákonem o svobodném přístupu k informacím. Odůvodnění odmítnutí žádosti s odkazem na rozpor se smyslem a účelem zákona o svobodném přístupu k informacím je nekonkrétní a ryze účelové. Užití tzv. platového testu a argumentace tzv. společenským hlídacím psem jsou v projednávané věci nepřípadné. Měl být proveden test proporcionality. Důvody pro odmítnutí žádosti nemohou vyplývat ani z podzákonných právních norem. Napadené rozhodnutí je v rozporu s § 2 odst. 4 a s § 4 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 4. Žalovaná ve svém vyjádření odkazuje na napadené rozhodnutí a navrhuje, aby soud žalobu zamítl. Dodává, že vydání požadovaných informací lze odmítnout i z důvodů ležících mimo zákon o svobodném přístupu k informacím. Právo žalobkyně na informace se střetává s povinností žalované zajistit hospodárný, efektivní a účelný výkon veřejné správy, se smyslem a účelem zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, resp. vyhlášky č. 516/2021 Sb., o odborné justiční zkoušce, výběru a odborné přípravě justičních kandidátů, výběru uchazečů na funkci soudce, výběru předsedů soudů a o změně vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění účinném do 30. 6. 2023 (dále „vyhláška č. 516/2021 Sb.“), se smyslem institutu písemné zkoušky na funkci soudce a s ústavně zaručenými právy účastníků soudního řízení a jejich ústavně zaručeným právem na soudní ochranu. Zájem na zabezpečení řádného průběhu zkoušky převažuje nad právem žalobkyně požadovat předmětné informace. Neexistuje žádné ústavně zaručené právo na zveřejnění testových otázek pro písemnou zkoušku na funkci soudce, právo vykonat úspěšně výběrové řízení na funkci soudce ani právo vykonávat činnost soudce. Povinnost zveřejňovat otázky ke zkoušce na funkci soudce není stanovena zákonem, a vyhláškou č. 516/2021 Sb. je naopak přímo stanovena jejich neveřejnost. Zveřejněním testových otázek by došlo k popření samotného smyslu zkoušek jako nástroje sloužícího k prověření skutečných znalostí a kvalit uchazečů o výkon funkce soudce a k popření smyslu a účelu zákona o soudech a soudcích, který omezuje přístup k profesi soudce na osoby s náležitou odbornou kvalifikací. Ustanovení o neveřejnosti otázek nelze obcházet prostřednictvím zákona o svobodném přístupu k informacím. V případě poskytnutí konkrétních testových otázek by došlo k porušení rovnosti v právech dřívějších účastníků výběrových řízení, neboť ti by výběrové řízení absolvovali za přísnějších podmínek. Vypracování zcela nové sady testových otázek pro každý test s ohledem na náročnost tvorby testových otázek zpravidla není možné. 5. Na vyjádření žalované reaguje žalobkyně replikou. Nad rámec žalobních námitek doplňuje, že požadované informace nevykračují z okruhu informací, které má žalovaná jako povinný subjekt dle zákona poskytovat. Tyto informace nebyly z okruhu informací ve smyslu čl. 17 Listiny základních práv a svobod vyňaty. Žalovaná cituje rozhodnutí soudů, která nejsou pro nynější věc přiléhavá. 6. V rámci ústního jednání žalovaná setrvala na svém stanovisku. III. Předchozí rozhodnutí soudů 7. Krajský soud v Brně nejprve žalobu usnesením ze dne 20. 3. 2024, č. j. 31 A 84/2023-58, odmítl dle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 68 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“), a to z důvodu, že žalobkyně nevyčerpala řádný opravný prostředek (odvolání). Toto usnesení však následně zrušil Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 18. 12. 2024, č. j. 8 As 103/2024-52, (dále „zrušující rozsudek“) a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že žaloba je přípustná, neboť byla podána poté, co povinný subjekt opětovně rozhodl způsobem pro žalobkyni negativním. V takovém případě je krajský soud povinen žalobu podanou přímo proti prvostupňovému rozhodnutí povinného subjektu věcně projednat, jsou-li dány ostatní podmínky řízení. IV. Nové posouzení věci krajským soudem 8. Krajský soud v Brně s ohledem na závazný právní názor vyslovený Nejvyšším správním soudem ve zrušujícím rozsudku (na který lze v podrobnostech odkázat) konstatuje, že žaloba je přípustná. Žalobkyně nebyla povinna před podáním žaloby podat odvolání k nadřízenému orgánu. Zároveň soud shledal, že žaloba byla podána včas a osobou k tomu oprávněnou. Přistoupil proto k přezkumu napadeného rozhodnutí a řízení předcházejícího jeho vydání, a to v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2, věta první s. ř. s.). Soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Nad rámec správního spisu soud provedl dokazování vzorovou dohodou o provedení práce, na základě níž autoři vypracovávají testové otázky. Jelikož se soud seznámil s obsahem požadovaných testových otázek, neprováděl již dokazování žalovanou předloženými metodikami, které měly prokazovat charakter testových otázek. Anonymizovaným porovnáním výsledků testů žadatelů v různých termínech soud dokazování neprováděl, neboť jeho obsah nemohl být pro posouzení v této věci řešených otázek relevantní. 9. Žalobkyně předně namítá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů a pro nesrozumitelnost. 10. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů či pro nesrozumitelnost musí být vykládána ve svém skutečném smyslu, tj. jako nemožnost přezkoumat určité rozhodnutí pro skutečnou nemožnost zjistit samotný obsah nebo důvody, pro které bylo vydáno (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 19.2.2008, č. j.